Kontroverzní termín „Fräuleinwunder“ (doslova „dívčí zázrak“) se poprvé objevil krátce po druhé světové válce, kdy odkazoval k mladým, atraktivním a sebevědomým německým ženám a současně se výborně hodil k převládajícím představám o západoněmeckém „hospodářském zázraku“ (Wirtschaftswunder). Na sklonku 90. let se pak tomuto spojení dostalo dodatečné aktualizace, poté co německý kritik Volker Hage označil za „literární dívčí zázrak“ tvorbu výrazné generace mladých a často též velmi atraktivních spisovatelek, mezi nimi například Berlíňanky Judith Hermannové (*1970) či Švýcarky Zoë Jennyové (*1974).

Netrvalo dlouho a z „dívčího zázraku“ se záhy stala marketingová značka, podle některých dokonce nový literární subžánr. Tituly autorek subsumovaných pod tímto termínem se na přelomu milénia těšily vysokému zájmu čtenářů i značné pozornosti médií, přestože se souběžně ozývaly i kritické hlasy považující označení za dehonestující a šovinistické. To, že ženy píší kvalitní literaturu, přece není žádný „div“, namítali odpůrci.

Dnes už je termín „Fräuleinwunder“ součástí německých literárních dějin a jeho představitelky – nyní už autorky ve středních letech – musejí o mediální pozornost bojovat. V Rakousku však v mezičase dorostla nová generace pozoruhodných vypravěček, mladých žen narozených vesměs v 80. letech, která si právem nárokuje stále více prostoru na literárním trhu. Patří k nim mj. Teresa Präauerová (*1979), Milena Michiko Flašarová (*1980), Anna Weidenholzerová (*1984), Cornelia Travniceková (*1987), Vea Kaiserová (*1988) a v neposlední řadě Valerie Fritschová (*1989). Závěrečná trojice se letos připomněla novými texty.

Žeň žen
Zatímco v tuzemsku se do popředí zájmu čtenářů i médií už několik let tlačí jejich vrstevnice v čele s Kateřinou Tučkovou (*1980) a Petrou Soukupovou (*1982), slaví tatáž generace rakouských autorek zatím spíše jen dílčí úspěchy. Tím možná největším se může pyšnit rodačka ze Svatého Hipolyta Vea Kaiserová, neboť hned její první román Popdechovka aneb Jak přišla věda do hor (2012, č. 2015), loni vydaný i v češtině, se v Rakousku stal oslavovaným bestsellerem a měl by se dočkat též filmového zpracování. Děj autorčiny novinky Makarionissi oder Die Insel der Seligen (Makarionissi aneb Ostrov blažených) se, snad v antitezi k předchozí knize, jež se soustředí primárně na život v zapadlé alpské vesničce, rozpíná přes několik států, začíná však taktéž hluboko v horách, tentokrát těch řeckých. Právě z nevýznamné horské vesničky Varitsi při hranicích s Albánií totiž pocházejí ústřední hrdinové autorčiny rodinné ságy, dívka Eleni a její bratranec Lefti. Aby majetek takříkajíc zůstal v rodině, bylo této dvojici jejich společnou babičkou předurčeno se vzít. Domluvený sňatek a následná emigrace do Německa však ke štěstí nevedou, a tak se životní cesty Eleny a Leftiho brzy rozutečou opačnými směry. Kaiserová, líčící dle literárních kritiků osudy obou partnerů opět s patřičnou dávkou humoru a štiplavé ironie, si rozhodně na nepřízeň trhu nemůže stěžovat. Čtenáři jsou nadšení a také recenzenti její novinku vyzdvihují do nebes. Emfatické výkřiky typu „strhující román“ či „absolutní mistrovské dílo“ zdaleka nejsou výjimkou.

Nepoměrně komornější bylo přijetí nového románu Cornelie Travnicekové Junge Hunde (Mladí psi). I jeho protagonisty tvoří kamarádi z dětství, Johanna a Ernst, kteří na prahu dospělosti čelí nečekaným výzvám. Zatímco zodpovědná, obětavá a stoická Johanna se musí sama postarat o svého dementního otce, úspěšně složit závěrečné zkoušky a prodat dům, v němž její rodina dosud bydlela, vyráží Ernst vypátrat v Číně svou biologickou matku, která jej kdysi dávno dala k adopci. Recenzent vídeňského týdeníku Falter hovoří ve spojitosti s Junge Hunde pochvalně o „subtilním humoru“ knihy, například jeho kolegu z deníku Tageszeitung však Travnicekové coming-of-age román o svých kvalitách nepřesvědčil.

Jako kometa vyletěla loni na rakouské literární nebe třetí výše jmenovaná, štýrská rodačka Valerie Fritschová. Také útlý román Winters Garten (Winterova zahrada) je už autorčiným druhým prozaickým titulem, na rozdíl od nenápadné prvotiny Die VerkörperungEN (2011) však vyšel v prestižním nakladatelství Suhrkamp, a byl tak dokonce v některých médiích mylně považován za debut. Výrazně větší mediální pozornost si vysloužil zejména poté, co se v létě ocitl v širší nominaci na Německou knižní cenu. Fritschová v apokalyptickém příběhu líčí boj ústřední dvojice, chovatele ptáků Antona a jeho náhodné známosti Frederike, o poslední střípky lidskosti tváří v tvář neodvratitelnému konci světa. Její pesimistickou vizi posledních dnů lidstva zdobí především silné poetické obrazy a zvláštní, místy překvapivě staromódní jazykový projev, který oslovil zejména náročnější čtenáře.

Autoportrét s hrochem a kytarou
Jedním z nejočekávanějších titulů uplynulé knižní sezóny byla novinka Arna Geigera (*1968), jehož čeští čtenáři znají díky oceňované autobiograficky motivované próze Starý král ve vyhnanství (2011, č. 2013) o autorově dementním otci. Geigerovo domovské nakladatelství Hanser už na počátku roku spustilo velkolepou mediální kampaň, která jasně hlásala, že román Selbstporträt mit Flusspferd (Autoportrét s hrochem) je jejich jarním titulem číslo jedna, prvotní nadšení však záhy vystřídaly rozpaky. Recenzenti se totiž ani zdaleka nedokázali na kvalitách knihy shodnout. Zatímco někteří příběhu o dvaadvacetiletém studentovi veterinární medicíny, jenž se přes léto stará o hrocha svého profesora a při té příležitosti se zakouká do profesorovy dcery, vyčetly řadu klišé či nepříliš poutavého, matného hrdinu, jiní vyzdvihovali Geigerovu jazykovou virtuozitu i lehkost, s níž se umně pohybuje mezi melancholií a satirou.

Podobně mladou, čerstvě diplomovanou speciální pedagožku Natalie, která trpí řadou neuróz a k normalitě má na míle daleko, dosadil do ústřední role svého tisícistránkového vypravěčského experimentu Die Stunde zwischen Frau und Gitarre (Hodina mezi ženou a kytarou) nekorunovaný podivín rakouské literární scény Clemens J. Setz (*1982). Setz, který nejpozději od vydání svého druhého románu Die Frequenzen (Frekvence, 2009) platí za jeden z největších talentů současné německojazyčné literatury, si zakládá především na originalitě a skutečně patří k autorům, jež lze jen nesnadno definovat či postihnout. Jeho novinka, dle slov kritika Die Welt Richarda Kämmerlingse „filozofický psycho-thriller“, je příběh o stalkingu, o dvojici mužů – pachateli a oběti – a dívce, která se rozhodne jejich podivnému vztahu přijít na kloub. Němečtí recenzenti se navzdory možná až nadbytečné délce románu nad stránkami velmi dobře bavili.

Novým, humoristicky laděným románem Lucia Binar und die russische Seele (Lucia Binar a ruská duše) se po třech letech od vydání Šimonova mlčení (Schimons Schweigen, 2012, č. 2013) čtenářům připomněl Vladimir Vertlib (*1966). Původem leningradský rodák, který však vyrůstal a žije v Rakousku, vsadil na opačný extrém než jeho kolegové, když vypravěčkou románu učinil třiaosmdesátiletou Vídeňanku Lucii Binar. Ta ve Vertlibově románu tváří v tvář stáří a nové době bojuje nejen za zachování vlastní důstojnosti, ale též názvu ulice, v níž strávila prakticky celý svůj život. Její Große Mohrengasse (Velká mouřenínská ulice) má být totiž v rámci politické korektnosti přejmenována na Große Möhrengasse (Velká mrkvová ulice), což se starousedlici vůbec nelíbí: „Ve Velké mouřenínské jsem se narodila. Ve Velké mouřenínské taky umřu.“ Vertlibův román pronikl podobně jako tituly od Fritschové a Setze do širší nominace na Německou knižní cenu, podle kritiků však zcela svůj potenciál nevyužívá a místy působí až příliš vykonstruovaně.

Česká stopa v próze i na divadle
Českou stopu v německy psané próze loni hájil zlínský rodák Stanislav Struhar (*1964). Román Důvěrně známé hvězdy domova (Die vertrauten Sterne der Heimat), dostupný už i v českém překladu, se zabývá především otázkami identity a národní či jazykové příslušnosti. Mladá žena Sybille žije v ligurské vesničce, přes sezónu se však stahuje do turisty vyhledávaného San Rema, kde mladým slečnám prodává oblečení. Když se trochu neuváženě dá dohromady s okouzlujícím Pascalem, je rázem nucena opustit důvěrně známý svět a přestěhovat se s ním do Monaka. Jenže brzy pozná, že do přímořského knížectví jednoduše nepatří. Jenže je jejím skutečným domovem ligurské Bajardo? Nebo snad Rakousko, z něhož pocházela její matka?

Milovníky současného dramatu jistě potěšilo souborné vydání raných her Ewalda Palmetshofera (*1978), nazvané podle jedné z těch nejúspěšnějších faust má hlad a zaskočila mu markétka (faust hat hunger und verschluckt sich an einer grete). Jméno oceňovaného dramatika se však neskloňovalo pouze v knihkupectvích. Autorova nová hra die unverheiratete (neprovdaná), respektive její inscenace ve vídeňském Akademietheater, totiž loni na jaře získala prestižní Mülheimskou cenu za drama.

Samotný Burgtheater, jehož je Akademietheater přidruženou scénou, o pár měsíců později zvítězil v tradiční anketě časopisu Theater heute o nejlepší německojazyčnou scénu roku a zdá se, že se tak nadobro vypořádal s hospodářskými aférami, které jeho fungování provázely v posledních letech. Nepřímo tomu napomohl i český divadelní režisér Dušan David Pařízek, jehož vídeňská jevištní inscenace původně rozhlasové hry Směšná temnota (Die lächerliche Finsternis) německého dramatika Wolframa Lotze (*1981) patřila podle kritiků k ozdobám proběhnuvší divadelní sezóny. O jejích kvalitách se na podzim mohli přesvědčit i tuzemští diváci, kteří měli možnost původní inscenaci zhlédnout v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka.

Tiskem vyšla i nová hra, respektive operní libreto básníka a prozaika Roberta Schindela (*1944). Autor, který nedávno poskytl iLiteratuře rozhovor, si ve „veselém dramatu“ nazvaném Don Juan wird sechzig (Don Juan slaví šedesátku) pohrává s titulním literárním archetypem a na příkladu čerstvého šedesátníka Josepha Herzoga konfrontuje vadnoucího sukničkáře s vlastním stářím. Jedna z retrospektivních epizod hry se odehrává i v předrevoluční Praze.

Jubilantka Christine Lavantová
Zatímco postava Schindelovy hry slaví šedesátku, dožila by se básnířka a prozaička Christine Lavantová (1915–1973) loni 100. narozenin. Pomyslná oslava jejího životního jubilea začala v nakladatelství Wallstein už roku 2014 vydáním prvního ze čtyř svazků plánovaného souborného díla. Pověření editoři v něm shromáždili Lavantové „za života vydané básně“ – Zu Lebzeiten veröffentlichte Gedichte (2014), jejichž velkým obdivovatelem byl mj. i zarputilý škarohlíd Thomas Bernhard. Loni pak na první svazek navázala sbírka próz Zu Lebzeiten veröffentlichte Erzählungen (Za života vydané povídky). Germanista Klaus Amman (*1949) navíc k autorčinu dílu sestavil sborník Drehe die Herzspindel weiter für mich (Vřetenem srdce toč pro mě dál), na němž se krátkými příspěvky podílela řada současných básníků včetně Maji Haderlapové, Michaela Krügera či Friederike Mayröckerové.

Významným nakladatelským počinem je též opětovné, tentokrát dvousvazkové vydání „sebraných próz“ (Gesammelte Prosa) jednoho z předních představitelů rakouské lyriky druhé poloviny 20. století H. C. Artmanna (1921–2000), které vyšlo v nakladatelství Residenz při příležitosti 15. výročí autorovy smrti.

Nezbývá než dodat, že v plném proudu už je i kalendářní rok 2016 a literatura našich jižních sousedů se čile hlásí ke slovu. Na regálech knihkupců už na čtenáře čekají mj. nové romány Norberta Gstreina (In der freien Welt), Michaela Köhlmeiera (Das Mädchen mit dem Fingerhut) či Thomase Glavinice (Der Jonas-Komplex), zatímco nestárnoucí provokatér Claus Peymann inscenuje v Burgtheateru nejnovější hru Petera Handkeho Die Unschuldigen, ich und die Unbekannte am Rand der Landstraße (Nevinní, já a ta neznámá na kraji silnice). A pokud jde o oslavy, jednu z těch letošních už má česko-rakouská kulturní scéna za sebou. 12. března totiž uplynulo sto let od smrti moravské rodačky Marie von Ebner-Eschenbachové (1830–1916), jejíž život v čerstvé biografii Berühmt sein ist nichts (Být slavná nic neznamená) rekonstruuje renomovaná vídeňská germanistka Daniela Striglová. A co víc – na listopadovém veletrhu Buch Wien by letos poprvé měla být udělena samostatná Rakouská knižní cena, která má v konkurenci celoněmeckých ocenění vyzdvihnout (údajně) opomíjenou produkci rakouské provenience. Dá se tak čekat, že o rakouských autorech bude v následujících letech slyšet opět ještě o něco víc.

Přehled včetně krátkých anotací je zpracován s přihlédnutím k mediálnímu ohlasu vybraných knih v denním tisku a relevanci autorů v českém kulturním prostředí.

Rakouské knižní novinky vydané v roce 2015 (výběr):
Achleitner, Friedrich: Wortgesindel.
Amanshauser, Martin: Der Fisch in der Streichholzschachtel. Roman.
Baar, Anna: Die Farbe des Granatapfels. Roman.
Bauer, Christoph W.: orange sind die äpfel blau. Gedichte.
Bauer, Christoph W.: Stromern. Gedichte.
Flor, Olga: Ich in Gelb. Roman.
Frischmuth, Barbara: Der unwiderstehliche Garten. Eine Beziehungsgeschichte.
Fritsch, Valerie: Winters Garten. Roman.
Geiger, Arno: Selbstporträt mit Flusspferd. Roman.
Handke, Peter: Die Unschuldigen, ich und die Unbekannte am Rand der Landstraße. Ein Schauspiel in vier Jahreszeiten.
Handke, Peter: Notizbuch. 31. August 1978 – 18. Oktober 1978.
Handke, Peter: Tage und Werke. Begleitschreiben.
Kaiser, Vea: Makarionissi oder Die Insel der Seligen. Roman.
Kehlmann, Daniel: Kommt, Geister. Frankfurter Vorlesungen.
Klemm, Gertraud: Aberland. Roman.
Knapp, Radek: Der Gipfeldieb. Roman.
Knecht, Doris: Wald. Roman.
Köhlmeier, Michael: Drei Depeschen gegen den Krieg.
Komarek, Alfred: Alt, aber Polt. Kriminalroman.
Lavant, Christine: Zu Lebzeiten veröffentlichte Erzählungen.
Menasse, Eva: Lieber aufgeregt als abgeklärt. Essays.
Mermer, Verena: Die Stimme über den Dächern. Roman.
Ostermaier, Albert: Herz sticht. Theaterstück.
Palmetshofer, Ewald: faust hat hunger und verschluckt sich an einer grete. Dramen.
Polt-Heinzl, Evelyne (ed.): Die Generation nach 1960. Texte österreichischer AutorInnen.
Prammer, Theresia: Wiener Totenlieder. Kriminalroman.
Raab, Thomas: Still. Chronik eines Mörders.
Röggla, Kathrin: Die falsche Frage. Theater, Politik und die Kunst, das Fürchten nicht zu verlernen. Saarbrücker Poetikdozentur für Dramatik.
Rubinowitz, Tex: Irma.
Schindel, Robert: Don Juan wird sechzig. Heiteres Drama.
Schindel, Robert: Scharlachnatter. Gedichte.
Setz, Clemens J.: Die Stunde zwischen Frau und Gitarre. Roman.
Setz, Clemens J.: Glücklich wie Blei im Getreide. Nacherzählungen.
Steinfest, Heinrich: Das grüne Rollo. Roman.
Struhar, Stanislav: Die vertrauten Sterne der Heimat. Roman.
Travnicek, Cornelia: Junge Hunde. Roman.
Vertlib, Vladimir: Lucia Binar und die russische Seele. Roman.

Literárněvědné publikace o rakouské literatuře vydané v roce 2015 (výběr):
Amman, Klaus (ed.): Drehe die Herzspindel weiter für mich. Christine Lavant zum 100.
Blahak, Boris: Franz Kafkas Literatursprache. Deutsch im Kontext des Prager Multilingualismus.
Bombitz, Attila (ed.): Bis zum Ende der Welt. Ein Symposium zum Werk von Christoph Ransmayr.
Czmero, Jaromír: Der bekannteste Unbekannte der Prager deutschen Literatur – Franz Janowitz.
Korte, Hermann (ed.): Österreichische Gegenwartsliteratur. Sonderband. Text und Kritik.
Mittermayer, Manfred: Thomas Bernhard. Eine Biografie.
Polt-Heinzl, Evelyne: Ringstraßenzeit und Wiener Moderne. Porträt einer literarischen Epoche des Übergangs.
Sachslehner, Johannes: Alle, alle will ich. Arthur Schnitzler und seine süßen Wiener Mädel.
Scheffel, Michael: Arthur Schnitzler. Erzählungen und Romane.
Weinzierl, Ulrich: Stefan Zweigs brennendes Geheimnis.

České překlady rakouské literatury vydané v roce 2015 (výběr):
Brezina, Thomas: Gladiátorův zlatý poklad. Fragment, č. Dagmar Steidlová.
Brezina, Thomas: Hřbitov dinosaurů. Fragment, č. Dagmar Steidlová.
Celan, Paul: Černé vločky. Archa, č. Radek Malý.
Celan, Paul: Mříž hovorny. Růže nikoho. Malvern – H+H, č. Miloš Tomasco.
Glattauer, Daniel: Není zač. Host, č. Iva Kratochvílová.
Chobot, Manfred: Libůstka si libuje. Větrné mlýny, č. Tereza Semotamová.
Kaiblinger, Sonja: Smrťák Harry. Případ ztracených duchů. CPress, č. Eva Kadlecová.
Kaiser, Vea: Popdechovka aneb Jak přišla věda do hor. Plus, č. Jitka Nešporová.
Liessmann, Konrad Paul: Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis. Academia, č. Milan Váňa.
Menasse, Eva: Kvazikrystaly. Host, č. Helena Smolaková.
Poznanski, Ursula: Pět. Knižní klub, č. Blanka Pscheidtová.
Stavarič, Michael: Království stínů. Archa, č. Tereza Semotamová.
Struhar, Stanislav: Důvěrně známé hvězdy domova. Volvox Globator, č. Magdalena Štulcová.
Struhar, Stanislav: Stará zahrada. Kniha Zlín, č. Stanislav Struhar.

Literární ocenění udělená rakouským autorům v roce 2015 (výběr):
Cena Jeanette Schocken: Gerhard Roth za titul Orkus. Reise zu den Toten
Cena Else Lasker-Schülerové za drama: Peter Handke
Literární cena města Kassel za groteskní humor: Wolf Haas
Literární cena Jonathana Swifta: Eva Menasse
Cena literárních domů: Nicolas Mahler
Cena Gerta Jonkeho: Julian Schutting
Rakouská umělecká cena za literaturu: Evelyn Schlag
Cena Evropské unie za literaturu: Carolina Schutti za román einmal muss ich über weiches Gras gelaufen sein
Cena Reinharda Priessnitze: Anna-Elisabeth Mayer
Mülheimská cena za drama: Ewald Palmetshofer za die unverheiratete
Berlínská cena za literární kritiku: Daniela Strigl
Klopstockova cena: Ann Cotten
Cena rakouského průmyslu – Anton Wildgans: Barbara Hundegger
Grimmelshausenova cena: Robert Seethaler za román Ein ganzes Leben
Cena Kelag a Cena publika při literárním klání o Cenu Ingeborg Bachmannové: Valerie Fritsch
Cena Leo Perutze: Theresa Prammer za krimi Wiener Totenlieder
Cena Vezy Canetti města Vídně: Sabine Gruber
Cena Jeana Paula: Gerhard Roth
Cena Wilhelma Raabeho: Clemens J. Setz za román Die Stunde zwischen Frau und Gitarre
Knižní cena Nadace Ravensburger Verlag: Vea Kaiser za román Makarionissi oder Die Insel der Seligen
Cena Franze Nabla: Marlene Streeruwitz
Prix du Meilleur livre étranger v kategorii esej: Christoph Ransmayr za Atlas d'un homme inquiet (Atlas eines ängstlichen Mannes)
Literární cena Alpha: Karin Peschka za román Watschenmann
Prix du Livre Europeen v kategorii esej: Robert Menasse za Un messager pour l’Europe (č. Evropský systém. Občanský hněv a evropský mír)
Literární cena Johanna Beera: Margit Schreiner za Das menschliche Gleichgewicht