Na přelomu května a června se v Mülheimu an der Ruhr konal jako každý rok divadelní festival Stücke (Hry), v jehož rámci odborná porota vybírá nejlepší novou německou divadelní hru roku. Držitelem letošní Mülheimské ceny za drama (Mülheimer Dramatikerpreis) se stal rakouský dramatik Ewald Palmetshofer (*1978) za hru die unverheiratete (neprovdaná), kterou v Mülheimu představil herecký soubor vídeňského Burgtheateru. Hra byla uvedena ve světové premiéře 14. prosince 2014 v Akademietheateru, druhé scéně Burgtheateru, režie se ujal Robert Borgmann.

Palmetshoferovo drama, napsané kompletně v jambu, vychází z pečlivého studia soudních protokolů ke skutečné události. V dubnu 1945, už po obsazení Vídně sovětskými vojsky, vyslechla mladá žena někde v Horních Rakousích telefonát rozladěného vojáka wehrmachtu, který se chystal dezertovat. Udala jej a muž byl polním soudem odsouzen k smrti zastřelením. Poprava byla vykonána. Udavačka sama se ihned po skončení války dostala před soud a byla odsouzena k dvaceti letům vězení. O sedmdesát let později musí být tatáž, nyní už „stará“ žena v Palmetshoferově hře převezena do nemocnice. Nejvyšší čas, aby se její dcera a vnučka dočkaly odpovědí na otázky, které je tížily celý jejich život.

Tři ženy tří rozdílných generací – „die Alte“ (babička), „die Mittlere“ (matka) a „die Junge“ (vnučka) – ožívají v Palmetshoferově hře, která si vystačí pouze s ženskými představitelkami. Kromě zmiňovaných ústředních postav operuje Palmetshofer už jen s čtveřicí zdravotních sester coby sborem. „Zajímala mě otázka, co zůstane mé generaci poté, až vymizí – tedy vymřou – pachatelé, co tedy zůstane té generaci, která jako poslední poznala tyhle lidi osobně a nebude je znát už jen z historických publikací,“ vysvětluje autor, proč se pustil do zpracování náročného tématu, jemuž přizpůsobil i jazyk hry.

Ewald Palmetshofer je navzdory svému stále ještě relativnímu literárnímu mládí už zavedeným a hojně inscenovaným autorem. Poprvé na sebe výrazněji upozornil v divadelní sezoně 2007/2008, kdy byla jeho hra hamlet ist tot. keine schwerkraft (č. hamlet je mrtev. bez tíže) taktéž pozvána na festival do Mülheimu. V českém prostředí ji v překladu Veroniky Musilové Kyrianové uvedlo již zaniklé Činoherní studio v Ústí nad Labem (premiéra: 9. prosince 2011, režie: David Šiktanc). V návaznosti na úspěch hry, třebaže tehdy ještě cenu nezískala, byl autor roku 2008 časopisem Theater heute zvolen nejnadějnějším nastupujícím dramatikem roku.

V českém překladu Jitky Jílkové jsou k dispozici dále Palmetshoferovy hry wohnen. unter glas (2007, č. bydlení. pod sklem), faust hat hunger und verschluckt sich an einer grete (2009, č. faust má hlad a zaskočila mu grétka), helden (2009, č. hrdinové) a tier. man wird doch bitte unterschicht (2010, č. zvíře. snad se smí říct spodní). Poslední jmenovanou uvedlo na podzim 2010 Jihočeské divadlo v režii Adama Ruta.

Kromě vyznamenané hry die unverheiratete o Mülheimskou cenu letos usilovala mimo jiné také hra Die Schutzbefohlenen držitelky Nobelovy ceny Elfriede Jelinekové, Die lächerliche Finsternis Wolframa Lotze či Wunsch und Wunder z dílny Felicie Zellerové.