Umělecky ambicióznější filmy dosti často vycházely a vycházejí z románů a povídek. Pro výmluvný příklad nemusíme chodit daleko do minulosti: hned šest z devíti filmů nominovaných letos na Oscara za nejlepší film bylo natočeno podle knižních předloh. A také v programu letošního karlovarského festivalu lze nalézt mnoho adaptací. Některé na filmové plátno přenášejí knihy již velmi dobře známé, jiné naopak adaptují díla, která se teprve až díky filmovým verzím dostanou ke čtenářům za hranicemi rodného jazyka. Bylo by ostatně hezké, kdyby uvedení na festivalu tímto směrem pohnulo také české vydavatele. Zde je několik tipů pro ty knihomoly, kteří nepropadli skepsi, že všechny filmové adaptace jsou przněním, vykrádáním a trivializováním literárních děl.

Makléř a paliči alkoholu
Jedním z nejsledovanějších filmů oblíbené sekce Horizonty, která uvádí filmy již věhlasné, jež si slávu vydobyly na předchozích velkých festivalech (nejčastěji Cannes, Berlín a Sundance), bude novinka kanadského nonkonformisty Davida Cronenberga Cosmopolis. Adaptace stejnojmenného románu renomovaného amerického romanopisce Dona DeLilla z roku 2003 (letos jej vydal Odeon) líčí jeden den mladého namyšleného burzovního makléře, který se vydává na cestu centrem New Yorku v luxusní limuzíně s řidičem; odehrává se v roce 2000, tedy v době před 11. zářím i před aktuální ekonomickou krizí. Cronenberg je v posledních letech vůbec pilný adaptátor, nejlépe předloh ne úplně konvenčních: zfilmoval Burroughsův Nahý oběd, Ballardovu Bouračku či třeba komiksový román Dějiny násilí.

Na adaptace jako by se v poslední době zaměřil také ceněný australský režisér John Hillcoat. Po věrném přepisu McCarthyho apokalyptické sci-fi Cesta se nyní pustil do žánru gangsterky. Vybral si (spolu s hudebníkem a příležitostným spisovatelem Nickem Cavem, který je spoluautorem scénáře) román The Wettest County in the World od prozatím nepříliš známého spisovatele Matta Bonduranta (dosud napsal tři romány). Bondurant zde zachytil osudy svého dědečka a jeho dvou bratrů, kteří ve venkovském státě Virginia v době prohibice ilegálně vyráběli a prodávali alkohol. V okolí to byl tehdy běžný způsob obživy a příběh začíná ve chvíli, kdy se do boje s trojicí nic netušících bratrů vydává ambiciózní zvláštní agent. Film se jmenuje Lawless, český název zní Země bez zákona.

Koho hraje Helen Mirrenová
Co do akčních scén bude podstatně klidnějším koprodukční snímek Istvána Szabóa Za zavřenými dveřmi, který festival uvádí jako poctu britské herečce Helen Mirrenové. Méně se přitom připomíná, že nejslavnější maďarský režisér současnosti adaptoval knihu Dveře své jmenovkyně Magdy Szabóové, která v ní vylíčila vlastní příběh z osmdesátých let. Tehdy si najala hospodyni, starší ženu s neproniknutelnou povahou (hraje ji právě Mirrennová). Teprve postupně se obě osamělé ženy začnou sbližovat a spisovatelka začne odhalovat životní příběh, který odráží dramatické události v Maďarsku ve dvacátém století. Román, jehož překlad ve Francii získal cenu Fémina, vyšel i česky, v roce 2004 v Academii, letos jej znovu, s „filmovou“ obálkou, vydala Leda.

Ještě dále na východě se odehrává děj filmu V mlze zkušeného festivalového harcovníka Sergeje Loznici, Bělorusa žijícího na Ukrajině. Adaptoval stejnojmenný román nejslavnějšího běloruského spisovatele Vasila Bykava (a v poslední fázi života nesmiřitelného odpůrce Lukašenkova režimu) z roku 1989. Jako většina Bykavových románů se i tento odehrává za druhé světové války a sleduje smutný osud drážního dělníka, který je obviněn z kolaborace s nacistickými okupanty.

Odlehčenější podívanou bude Jackpot norského režiséra Magnuse Martense, který si jako předlohu vybral práci svého krajana a největšího norského bestselleristy posledních let Joa Nesbøho. Nejde o případ Nesbøho emblematického detektiva Harryho Holea, ba dokonce nejde ani o žádnou jinou Nesbøho knihu: v roce 2008 totiž Nesbø odložil práci na tomto příběhu ve stadiu námětu, aby se věnoval výnosné sérii s Harrym Holem. Nicméně příběhu si všiml Martens a rozepsal jej do scénáře. Černá krimi komedie o čtyřech chytrácích, kteří se mají (ale nechtějí) podělit o velkou výhru, dle festivalové anotace „vzdává hold filmům jako Fargo nebo Pulp Fiction“.

Francouzští gangsteři a odbojáři
Filmové gangsterky proslavily také režiséra Jeana-Pierra Melvillea, zejména v padesátých a šedesátých letech. Festival Melvilleovi věnoval samostatnou vzpomínkovou sekci, kde připomíná ty nejznámější. A velká většina z nich vznikla také podle knižních předloh – převážně zapomenutých dobových thrillerů či špionážních filmů. Namátkou chladné odbojářské drama Armáda stínů podle románu Josepha Kessela, gangsterský útěk z vězení Druhý dech podle Josého Giovanniho či gangsterský příběh o odplatě Práskač podle Pierra Lessoua. Ale uveden bude i jeden z jeho raných filmů Hrozné děti, který byl v roce 1949 natočen podle románu Jeana Cocteaua o dvou excentrických osiřelých sourozencích.

Není v silách jednoho člověka, aby prošel desítky festivalových položek ze všech koutů světa a zjišťoval (v programu festivalu to obvykle uvedeno není), zda náhodou nevznikly podle literární předlohy. Nakonec proto již jen jeden tip: legendární italský tvůrce děsivých hororů (zejména ze 70. a 80. let) Dario Argento se pustil do nejklasičtější hororové klasiky a zfilmoval Stokerova Draculu. Snímek nazvaný Dracula Daria Argenta děj nikterak neaktualizuje, pracuje s  viktoriánskými kostýmy a rekvizitami a v hlavní roli (Van Helsinga, nikoliv hraběte Draculy) se objevuje Rutger Hauer. Zařazeno do populární oddechové sekce Půlnoční filmy.