Karlovarský festival tradičně nabízí možnost zhlédnout filmy, které se v české distribuci neobjeví. Obvykle proto, že jejich umělecké ambice převažují nad diváckou přitažlivostí a distributor by na nich prodělal. Tak se zřejmě ani nedostane na četné adaptace literárních děl, které nalezneme napříč festivalovými sekcemi.

Jedinou výjimkou bude nová adaptace slavného románu Borise Viana Pěna dní, kterou natočil nonkonformní, nicméně poučeným publikem obdivovaný francouzský režisér Michel Gondry, který se už prosadil i v Hollywoodu. Příběh „čisté“ lásky ohrožované nemocí uprostřed podivuhodného, surreálného světa by měl jít dobře dohromady s Gondryho vynalézavou obrazotvorností a snad dopadne lépe než zapomenutá verze Charlese Belmonta z roku 1968. O tom, že organizátoři tomuto filmu věří, svědčí jeho nasazení na slavnostní zahájení (o což se jistě zasloužil svým příjezdem režisér; původně měla dorazit také herečka Audrey Tautou, která s Romainem Durisem představuje ústřední milenecký pár Chloé a Colina, ale na poslední chvíli se omluvila). Kdo není na zahájení pozvaný, bude si muset počkat až do 4. července, kdy bude snímek v Grandhotelu Pupp (v 16.00) uveden na jediné další festivalové projekci – následující šancí pak budou česká kina.

Dvě adaptace lze nalézt mezi soutěžními filmy. Velkou událostí je v Maďarsku filmová verze nejslavnějšího románu spisovatelky maďarského původu Agoty Kristofové Velký sešit. Kristofová jej napsala francouzsky ve švýcarském exilu (vyšel roku 1986) a bývá řazena mezi frankofonní literáty, příběh se však odehrává v zemi sice záměrně neupřesněné, ale zřetelně připomínající Maďarsko po sovětské okupaci v padesátých letech. Lidé opouštějí Velké město a také dva kluci-dvojčata musejí na venkov k babičce, kterou nikdy neviděli a která o ně příliš nestojí. Čeká je drsná výchova, která jemné městské hochy postupně přeměňuje v bytosti stejně nesmlouvavé a kruté, jako je jejich babička. Film natočil v mezinárodní koprodukci maďarský režisér János Szász a promítat se bude 3. 7. od 20.00 ve Velkém sále, den nato od 13.30 v Puppu a nakonec ještě 6. 7. od 9.00 v kině Drahomíra.

Další adaptací v soutěži je německý film Prameny života, který však není úplně typickým případem. Podle vlastního románu Původ (Herkunft) z roku 2011 jej totiž natočil uznávaný režisér Oskar Roehler. Pochází ze spisovatelské rodiny a právě jeho zážitky z dětství v Západním Německu (narodil se roku 1959) jsou osou jeho dosud jediného románu, jehož klíčové pasáže se odehrávají v období bouřlivých revolt konce šedesátých let. Ale také sledují německý hospodářský zázrak a západoberlínskou punkrockovou scénu. Prameny života se budou promítat již v sobotu 29. června (od 15.30 ve Velkém sále), den nato od 10.00 v Puppu a nakonec 2. července v 11.30 v kině Drahomíra.

Nejzajímavější adaptací v atraktivní sekci Horizonty je italský film Miele, který natočila známá herečka Valeria Golino podle románu Vi perdono (Odpouštím vám). Ne zcela obvyklý je už příběh románu: pod pseudonymem Angela del Fabbro jej v roce 2009 publikoval zkušený italský spisovatel chorvatského původu Mauro Covacich. Pseudonym zvolil kvůli třaskavému tématu knihy, zvláště v katolické Itálii: hlavní hrdinka jménem Miele (odtud výsledný název filmu) totiž poskytuje těm, kteří si to přejí, eutanazii. Přesto je vyznění příběhu silné a humánní, jak dokazuje cena ekumenické poroty pro film na letošním festivalu v Cannes. Režijní debut italské herečky bude k vidění 2. 7. v 11.30 ve Velkém sále a 6. 7. v 19.00 v nafukovacím kině Espace Dorleans.

Přinejmenším formálně neobvyklý bude snímek kambodžského režiséra Rithy Panha Chybějící obraz, který natočil podobně jako Roehler podle vlastní knihy – jmenuje se Vyhlazení. Také Panh vychází z vlastních zážitků, které však byly podstatně tvrdší než Roehlerovy, protože vyrůstal v době hrůzovlády koumunistického diktátora Pol Pota. Adaptaci pojal jako animovaný dokument, kdy jednotlivé členy jeho pronásledované rodiny představují plastelínové postavičky. A už s ním uspěl v Cannes, kde vyhrál soutěžní sekci Un certain regard, přičemž porotu vedla veličina dánské (i evropské) kinematografie Thomas Vinterberg. Chybějící obraz se bude promítat 2. 7. v 16.00 v Espace Dorleans a 6. 7. v 10.00 v Karlovarském městském divadle.