Švédská literatura na stříbrném plátně
Švédská literatura na stříbrném plátně

Švédská literatura na stříbrném plátně

Letní filmová škola v Uherském Hradišti letos obrací svou pozornost do Švédska. Mezi padesátkou promítaných snímků najdeme ve švédském Fokusu i řadu skvostných literárních adaptací, například legendární němý film z roku 1921 Vozka smrti nebo opus Vystěhovalci režiséra Jana Troella v hlavních rolích s Maxem von Sydow a Liv Ullmannovou.

Oblíbený festival Letní filmová škola v Uherském Hradišti (28. 7. ‒ 6. 8. 2017) obrací letos svou pozornost opět k Severu. Po Fokusech zaměřených na Island a Finsko přišla řada na Švédsko, jehož kinematografii představí padesátka filmů. Ve všech severských zemích jsou u filmařů nesmírně populární adaptace literárních děl a Švédsko rozhodně není výjimkou. Které si z programu letošního festivalu rozhodně nenechat ujít?

Švédské snímky budou tematicky rozděleny do pěti sekcí. Největší adaptační žeň diváky čeká u Němého Švédska a Švédské krimi. Éře němé kinematografie dominovali ve Švédsku zejména dva režiséři a zároveň herci: Victor SjöströmMauritz Stiller. Oba hojně hledali inspiraci v díle spisovatelky Selmy Lagerlöfové, která v roce 1909 jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu. K nejpozoruhodnějším němým filmům vůbec patří Sjöströmova adaptace autorčiny novely Vozka smrti z roku 1921, která se proslavila dokonale pochmurnou atmosférou, působivými hereckými výkony a na svou dobu až neuvěřitelnými trikovými sekvencemi. Všechny tyto aspekty činí z Vozky smrti nezapomenutelný zážitek. Za vskutku geniálním Sjöströmem nezaostává ani Mauritz Stiller se svou volnou adaptací kriminálního dramatu Poklad pana Arna (1919) a slavného románu Gösta Berling (1924), v němž si svou první výraznou roli zahrála Greta Garbo. Na LFŠ bude uveden unikátní režisérský sestřih Gösty Berlinga, rozdělený do dvou částí po 90 minutách. Alespoň za letmou zmínku stojí také Sjöströmův Terje Vigen (1917), adaptace rozsáhlé básně Henrika Ibsena o muži, který ztratil všechno, ale osud mu nabídne příležitost k pomstě. Všechny tyto filmy budou doprovázeny živou hudbou a budou promítnuty pouze jednou během celého festivalu.

Asi nepřekvapí, že literární předlohu má i drtivá většina filmů v sekci Švédská krimi. Obvykle se uvádí, že fenomén severské krimi začal s autorskou dvojicí Sjöwallová-Wahlöö, jejichž detektivní romány byly nesmírně populární v 70. a 80. letech i u nás. Zfilmování se dočkalo všech deset knih, které v letech 1965‒1975 napsali. Nejlepšího přijetí mezi diváky i kritiky se dostalo Muži na střeše (1976), natočenému podle Säffleské bestie. Tento film bývá dokonce počítán do zlatého fondu švédské kinematografie. Jak je u švédské krimi zvykem, příběh má společenskokritický podtón a režisér Bo Widerberg detektivní zápletku zdařile ozvláštnil atmosférou Stockholmu 70. let. Kromě klasických detektivek se v sekci představí také několik thrillerů. K nejpodařenějším bezpochyby patří Snadný prachy (2010), snímek natočený podle stejnojmenné knihy Jense Lapiduse. V jeho pojetí se divák přenese do současného Stockholmu, kde bují organizovaný zločin a kde se všechno točí kolem peněz, které otevírají dveře do světa luxusu. Čekejte drsnou, až naturalistickou podívanou. Snad ještě více to platí o další adaptaci v této sekci – prvním dílu trilogie Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy (2009). Těžko bychom hledali větší fenomén nejen na poli severské krimi. Letošní promítání na LFŠ může ovšem zcela nečekaně vyznít i jako vzpomínka na herce Michaela Nyqvista, o jehož předčasném úmrtí nedávno informovala švédská média.

Festival osobně navštíví tři švédští režiséři – Jan Troell, Daniel BergmanTarik Saleh. Zejména první a nejslavnější z nich, Jan Troell, rád adaptuje literární předlohy. Podle knihy své ženy Agnety natočil působivý film Věčné okamžiky Marie Larssonové (2008) o prosté ženě a její rodině v předválečném Švédsku. Život skutečné osoby, novináře Torgnyho Segerstedta, jenž za války bojoval svým perem s nacistickou ideologií, zpracovává Troell ve filmu Poslední věta (2012). Troellovy snímky se vyznačují poklidným tempem a prokreslenou psychologií postav. Vzhledem k dlouhé stopáži je potřeba si na ně vyhradit dostatek času. Bezezbytku to platí pro 190minutový film Vystěhovalci (1971), zlatý hřeb nejen švédské sekce, ale celého filmového festivalu. Tento historický snímek podle románu Vilhelma Moberga, dobře známého i u nás, sleduje osudy lidí, kteří se rozhodli opustit domovinu a hledat štěstí v Americe, kam v 19. století odcházelo za lepším mnoho Seveřanů. V hlavních rolích excelují Max von Sydow a Liv Ullmannová. Po vybraných promítáních se navíc můžete těšit na besedy s tvůrcem.

Výše uvedená ochutnávka z letošního programu Letní filmové školy dává tušit, že se bude jednat o nezapomenutelný ročník. Alespoň pro milovníky Skandinávie a kvalitní kinematografie. A švédským programem nabídka LFŠ ani zdaleka nekončí…

Švédská krimi na LFŠ
Němé Švédsko na LFŠ

 

Aktualita

Zařazení článku:

film

Jazyk:

Země:

Témata článku: