Rodina hrdinky a vypravěčky třetího románu B. Mukherjeeové utekla z Lahore před nepokoji doprovázejícími rozdělení Indie. Usadila se v paňdžábské vsi Hasnapur, kde se v roce 1965 narodila pátá dcera z celkem devíti dětí. Babička vnučku pojmenovala Jyoti („Světlo“). Sedmileté Jyoti předpověděl astrolog nepříliš světlou budoucnost – vdovství a exil. (Román začíná vzpomínkou čtyřiadvacetileté Jasmine na toto neblahé proroctví.) Již v dětství se talentovaná Jyoti pilně učila anglicky a od učitele, obdivovatele Ameriky, získávala první informace o své budoucí vlasti. Babička jí dohazovala bohatého vdovce, avšak svéhlavá sedmnáctiletá Jyoti odešla z rodné vsi a tajně si vzala svobodomyslného ambiciózního studenta elektroinženýrství Prakaše Vijhe, který jí dal jméno Jasmine.

Plány na cestu do Ameriky, studia na floridském technologickém institutu a vlastní firmu přerve krutá náhoda; nálož sikhských teroristů připraví Prakaše o život. Mladá vdova se vypraví do Ameriky s falešnými doklady na vlastní pěst. (Původně měla v úmyslu spáchat v areálu školy, kde měl manžel studovat, rituální sebevraždu.)

První americkou noc ve floridském motelu ubodá Jasmine vietnamského veterána, kapitána trajleru převážejícího ilegální přistěhovalce, který ji krátce předtím znásilnil. Poté se vydá na svou západní „odysseu“ – z Floridy přes indické ghetto a středostavovskou rodinu v New Yorku na farmu na Středozápadě (odtud má nejspíš namířeno do Kalifornie). Pět měsíců stráví u Prakašova profesora Vadhery v newyorském Queensu (zprostředkoval jí falešné povolení pobytu). Potom pečuje dva roky o adoptivní dcerku Duff u Taylora a Wylie Hayesových na Manhattanu (říkali jí Jase). Nakonec zakotví v iowském Badenu, kde se jí ujme invalidní bankéř Bud Ripplemeyer. Čtyřiadvacetiletá Jasmine (Bud ji přejmenoval na Jane) s ním čeká dítě, když předtím adoptovali vietnamského válečného sirotka Tu Thiena (odešel od nich za sestrou do Los Angeles). Vše nasvědčuje tomu, že bude následovat rozvedeného Taylora a Duff do Kalifornie.