Protagonistkou románu Alice Walkerové je mladá Afričanka Taši - jedna z vedlejších postav úspěšné prózy Barva nachu (1982).
Karel Helman
Třetí román A. Tanové má několik časových a místních rovin. Nevlastní sestry Kwan Li a Olivia Bishopová mají společného čínského otce, který po komunistickém převratu emigroval pod falešným jménem Jack Yee do USA.
O vypravěčské party druhého románu A. Tanové se dělí amerikanizovaná dcera, devětatřicetiletá Pearl Brandtová a matka, imigrantka první generace Winnie Louieová (v Číně Jing Weili). „Dohlíží“ na ně „tetička“ Helen (v Číně Chu-lan).
Klub radosti a štěstí je kalifornskou verzí stolní společnosti emigrantek, které koncem 40. let minulého století rozpůlily své životy v naději, že v novém světě dokáží cokoli budou chtít a utečou před vlastní minulostí.
Povídka Příběh manželky ze sbírky B. Mukherjeeové Prostředník a jiné povídky má strukturu dramatu; její expozice se odehrává přímo v divadle na hře Davida Mameta.
Povídka Návštěvníci B. Mukherjeeové ze sbírky Darkness (Temnota) je variací na téma emancipace ženy-imigrantky. Fiasko přistěhovalecké rodiny založené na míšení indického fundamentalismu a amerického modernismu vylíčila autorka v povídce Otec.
Příběh Američanky indického původu se odvíjí retrospektivně mezi lety 1947 až 1989.
První román Jhumpy Lahiriové vypráví o více než třech desetiletích života dvou imigrantských generací kalkatské přistěhovalecké rodiny.
Vypravěčka autobiograficky laděné prózy J. Kincaidové opustila rodný ostrov Antigua v devatenácti letech. Za sebou chtěla Lucy nechat život poznamenaný bigotní klášterní výchovou, koloniální indoktrinací a především nesplnitelnými očekáváními dominantní matky protěžující tři mladší bratry.
Prvotina Nory Kellerové vznikla rozvinutím motivu z povídky Mateřský jazyk inspirované vyprávěním korejské „sexuální otrokyně“, která přežila tábory japonské okupační armády.
Druhý román Cristiny Garciové začíná v přízračné bažině na jižním pobřeží Kuby v září roku 1948. Proslulý ornitolog Ignacio Agüero zde na výzkumné výpravě zavraždil Blancu, svou manželku a asistentku. Po dvou letech spáchal bez vysvětlení sebevraždu.
Ve svém knižním debutu rozplétá C. Garciová složité vztahy čtyř reprezentantek tří generací exilem rozdělené rodiny del Pino.
Příběh románové prvotiny Juan Ortiz Coferové se odehrává v 50. a 60. letech minulého století.
Povídka Potok ženského křiku ze stejnojmenné sbírky je vypointovaným žánrovým obrázkem inspirovaným životem na texasko-mexických hranicích.
Prozaická prvotina Sandry Cisnerosové je komponována jako řada krátkých vypointovaných epizod (vinět) ze života dospívající Esperanzy Corderové. Příběh každé viněty se soustřeďuje na vybraný detail z dívčina dětství a momentky ze života sourozenců, kamarádů a sousedů (např. rýžový sendvič, stromy v městském betonu, dívčí a chlapecký svět apod.).
Zatím jediný román Lan Caové líčí uprchlický příběh dvou žen - v minulosti zabředlé matky Thanh a na budoucnost orientované vietnamsko-americké dcery Mai.
Alice Walkerová (1944), známá představitelka afroamerické literatury, především díky románu Color Purple (Barva nachu, 1982), za který obdržela mimo jiné Pulitzerovu cenu.
Amy Tanová (nar. 1952 v rodině čínských přistěhovalců v Oaklandu v Kalifornii), žije v USA. Tři její romány vyšly i v českých překladech.
Bharati Mukherjeeová se narodila v Kalkatě, studovala a dnes žije v USA. Vrcholem její tvorby jsou knihy povídek Darkeness (1985) a zejména sbírka The Middleman and Other Stories (1989), za kterou jí byla udělena cena Národního kruhu literárních kritiků.
Jhumpa Lahiriová (nar. 1967 v Londýně v bengálské rodině) vyrostla v Rhode Islandu. Za knižní povídkový debut Interpreter of Maladies (1999) obdržela Pulitzerovu cenu. Později vydala román The Namesake (2003).
Jamaica Kincaidová je autorkou několika románů a držitelkou různých literárních cen. Česky vyšel její román Vlastní životopis mé matky.
Spisovatelka Nora Okja Kellerová se narodila (1965) v Soulu v korejsko-německé rodině, od r. 1968 žije v Honolulu na Havaji. za román Comfort Woman jí byla udělena Americká knižní cena.
Cristina Garciová (nar. 1958 v Havaně) vyrůstala v New Yorku, ppozději pracovala jako korespondentka časopisu Time. Píše romány a je držitelkou několika literárních cen.
Judith Ortiz Coferová začínala jako básnířka, věnuje se též románové tvorbě.
Sandra Cisnerosová (1954) začínala jako básnířka a věhlas představitelky chicanské literatury získala prozaickým debutem The House on Mango Street (Dům na Mango Street, 1984), za který jí byla udělena Národní knižní cena.