U příležitosti oslav 700 let od narození Francesca Petrarky byla 9. května v Padově, jednom z mnoha měst, kde tento velikán pobýval, slavnostně zahájena výstava nesoucí název “Petrarca a jeho doba”. V prostorách Musei civici agli Eremitani se mohou příznivci tohoto peregrinus ubique, věčného poutníka, seznámit blíže především s životním obdobím stráveným právě v Padově. Avšak námětem výstavy není jen Petrarkův pobyt v Antenorově městě, neboť v koncepci výstavy je i zachytit trvalý vliv, který měl Petrarka na kulturu benátského kraje, a potažmo celé Itálie, a to nejen na poli literatury, ale i v hudbě a výtvarném umění. Tomu je např. věnováno celé jedno oddělení s vystavenými iluminovanými rukopisy a kusy nábytku, jejichž čelní strana obsahuje malby inspirované básníkovou tvorbou.

Výstava nám představuje Petrarku takového, jaký ve skutečnosti byl, takového, jak sám sebe vynalézavě představoval, i takového, jakým ho učinil pozdější petrarkovský mýtus. Příkladem první zmíněné roviny může být jeho vystavený testament sepsaný roku 1370, v němž se odrážejí jeho opravdová láska k bratru Gherardovi, dceři a přátelům.

Nejatraktivnějším exponátem celé výstavy je bezesporu vzácný rukopis Vat. lat. 3196, tzv. “codice degli abbozzi”, který pro tuto výstavu výjimečně zapůjčila Vatikánská apoštolská knihovna. Jedná se o zápisník, zachycující vznik mnoha Petrarkových italských básní od prvních nápadů až po konečnou verzi, která pak mohla být přepsána načisto do nového kodexu. Některé básně autor nakonec zavrhl, ale většina je součástí jeho největšího díla Zlomky v lidové řeči (Rerum vulgarium fragmenta), českému publiku známější pod titulem Zpěvník. Zachován máme mimochodem i rukopis Vat. lat. 3195, částečně napsaný básníkovou rukou, s definitivní podobou jeho Zlomků.

Rukopis objevil ve Vatikánu na konci 19. století mladý francouzský filolog Pierre de Nolhac a od jeho doby se celé generace filologů zabývají tvůrčími procesy Petrarkovy básnické duše a nejen pro specialisty, ale i pro nás, laiky, je jistě vzrušující vidět na vlastní oči tuto drahocennou literární relikvii ve vší její kráse. Můžeme tak nahlížet básníkovi přes rameno a sledovat, skrze četné opravy a přepisování, jeho nejistoty a dilemata při hledání dokonalé formy a výrazu.

Další informace o výstavě: www.arte.it