Severské krimi je fenomén, který v českých knihkupectvích okupuje samostatné regály a v e-shopech si vysloužil vlastní kategorii. Ačkoli si ho spojujeme především s dospělými čtenáři, na Severu se jedná také o uznávaný proud literatury pro děti – věnují se mu známí autoři a těší se zájmu široké čtenářské obce, i proto tam dětské krimi vychází podobně jako to pro dospělé v mnohadílných sériích. Současná skandinávská literatura jich nabízí nepřeberné množství, na českém trhu se ale zřejmě z komerčních důvodů objevují zejména dětské série u nás již zavedených autorů detektivek pro dospělé.

Nelze však říct, že severské krimi pro děti jen kopíruje vzorce téhož žánru pro dospělé. Jednotlivé série jsou rozmanité a důležitou roli hraje cílová skupina. U mladších čtenářů se klade důraz na záhadu, které se malí hrdinové snaží přijít na kloub, zatímco u těch starších dostává prostor i detailnější charakteristika postav a prostředí, které často odrážejí reálné problémy dnešních dětí. Příběhy tedy nejsou jen čtivé, ale nesou i poselství. Starší hrdinové tak mají rozvedené rodiče, problémy ve škole nebo třeba přistěhovalecký původ. Notně se liší i míra brutality – od úsměvných přestupků a naznačených hrozeb se spolu s věkem čtenářů posouváme k vraždám, drogové mafii a nepokrytému vyhrožování. Autoři si ovšem zároveň dávají záležet, aby knihy obsahovaly i odlehčené pasáže a jazykový či situační humor.

Na pomezí žánrů
Zatímco literatura pro dospělé bývá žánrově vyhraněnější, pro dětské knihy je naopak typická spíše kombinace žánrů. Dobrodružné či nadpřirozené prvky jsou v dětské literatuře přítomné prakticky neustále. Přidá-li se aspoň jednoduchá detektivní zápletka (často v názvu knihy vyjádřená slovy „loupež“, „zloděj“ nebo „agent“), vznikne asi nejobvyklejší základ příběhu pro věkovou kategorii sedm až dvanáct let. Jako příklad lze uvést sérii Bobbieho Peerse o Williamu Wentonovi, který je po svém dědečkovi, předním světovém kryptologovi, opravdu dobrý v luštění šifer a který spolu s kamarádkou Iscií v každém díle přichází na kloub nějaké zapeklité záhadě. Vyprávění má spád, srší akcí a napětím. Do velké míry se točí kolem technických vychytávek a obsahuje spoustu nápaditých detailů. Je škoda, že do češtiny byly z celkových šesti dílů uzavřené série přeloženy jen tři (Zloděj luridia, Kryptoportál, Agent orbulátoru).

Rychlým, dynamickým dějem se vyznačuje také pět knih o Doktoru Proktorovi od slavného detektivkám Joa Nesbøho. I v nich vedle postaršího svérázného génia najdeme genderově vyváženou ústřední dvojici (Lízu a Bulíka), což je ostatně jev v moderní (nejen) severské literatuře více než častý. Zatímco Peersse i přes nejrůznější roboty a další nápadité, zpravidla technické detaily drží ještě vcelku při zemi, Nesbø se podobně jako třeba David Walliams nechává strhnout vlastní imaginací a mnohdy hodně bláznivým smyslem pro humor (podpořeným ilustracemi Pera Dybviga). Detektivních motivů ovšem v těchto knihách navzdory jménu autora najdeme překvapivě pomálu. Nejvíce, jak napovídá už název, ve čtvrtém dílu Doktor Proktor a velká loupež zlata. V něm Líza a Bulík hledají norský národní poklad, ve skutečnosti jednu jedinou zlatou cihlu.

Neméně čtivou, byť notně poklidněji plynoucí sérii představují Zvířecí agenti od finského autorského dua Riiny a Samiho Kaarlaových. Ani v tomto případě se ovšem nejedná o převážně detektivní knihy. Hlavní hrdinka Kati-e má ráda zvířata, a tak jim pomáhá, když se ocitnou v nouzi – například chovatelům vždy pohotově poradí třeba se stříháním drápků nebo správnou životosprávou jejich domácích mazlíčků. První díl Noví kamarádi slouží čistě k představení prostředí a početné galerie postav, do níž kromě lidí a zvířat patří i robot Ti-bot, jehož Kati-e sama sestavila. Pátrání se dočkáme až v pokračováních Chyťte zloděje! a Ztráta signálu – v druhém díle se lidem z domovů ztrácejí nejrůznější věci a ve třetím řádí v lese pytlák. Největší přednost série nicméně nespočívá v dobrodružném popisu honu na pachatele, nýbrž v množství fundovaných informací o zvířatech, umně zakomponovaných do příběhu a srozumitelně podaných.

Staromilsky pro mladší čtenáře
Jak už bylo naznačeno, u čistokrevných detektivek je určující, pro jak staré čtenáře jsou určené. Od toho se totiž odvíjí nejen složitost zápletky, ale také závažnost trestných činů, povaha nebezpečných situací, ve kterých se hrdinové v souvislosti s pátráním ocitají, a (ne)používání moderních technologií. V knihách pro mladší děti, zhruba od pěti do osmi let, se objevují převážně jen přestupky a malí detektivové pachatele zpravidla vypátrají díky bystrému pozorování a rozhovorům s podezřelými, jejichž počet je vždy omezený a každý z nich má nějaký motiv. Ač jsou zápletky jednodušší, nebývají o nic méně nápadité než u delších textů, ba právě naopak, protože v kratším textu více vyniknou. Tyto tituly spojuje také přítomnost ilustrací (přičemž obrázky nezřídka fungují jako nápověda k řešení případu, k dokreslení charakteristiky postav či jako zdroj humoru) a mapa dějiště na předsádkách.

Jako zářný příklad takto poněkud staromilsky pojatých detektivek v tom nejlepším slova smyslu uveďme švédskou sérii Detektivní kancelář Lasse & Maja Martina Widmarka, ilustrovanou Helenou Willis. Z bezmála třicítky dílů vydaných švédsky mezi lety 2002 a 2021 jich do češtiny bylo přeloženo osm. V každém z nich na Lasseho a Maju, podnikavé školáky z městečka Valleby, čeká jeden zapeklitý případ. Postupně se tak podíváme snad do všech městských veřejných budov, které se stanou místy činu – do muzea, na poštu, do kina, do kavárny či na nádraží. I když některé zápletky, jako krádež diamantů z místního zlatnictví nebo únos psů, nejsou příliš originální a některé motivy se opakují, případy jsou vystavěné natolik zručně a svižně, že je děti zhltnou jako malinu. U většiny z nich navíc mají čtenáři šanci pachatele uhodnout, což je více vtahuje do děje.

Druhou populární sérii pro mladší děti, jejíž vydávání v češtině však bohužel skončilo už po druhé knize, jsou Případy pro Detektivní kancelář č. 2 od někdejšího norského policejního komisaře Jørna Liera Horsta, autora známého i u nás krimi romány pro dospělé, a ilustrátora Hanse Jørgena Sandnese. Detektivní kancelář č. 2 tvoří Tea, Oliver a pes Osmo, kteří žijí v přímořském městečku Řečany a díky své všetečnosti se co chvíli připletou k něčemu podezřelému. V Operaci Bouřkový mrak se ztrácejí rozličné věci, ale nikdo nechápe, jak spolu krádeže souvisejí, dokud si bystré děti indicie nepospojují. V Operaci Temný muž jsou malí vyšetřovatelé na stopě tajemné osobě, která na nedaleké planině vykopává jednu hlubokou díru za druhou. Hlavními přednostmi knih jsou důraz na logickou dedukci, dobrodružný děj a napětí. Text ozvláštňují jazykové hříčky a další vtípky.

Moderně pro starší čtenáře
Jørn Lier Horst je autor i jiné série, tentokrát pro věkovou kategorii zhruba od osmi do dvanácti let. Ta dostala název CLUE podle hlavních hrdinů – Cecílie, Lea a Une a psa Egona. Složením pátračského týmu i dobrodružným laděním zápletky silně připomínají legendární Správnou pětku od Enid Blyton. Vyšetřované zločiny jsou ale o poznání vážnější, ostatně hned na začátku prvního dílu moře vyplaví mrtvolu a dozvídáme se, že za záhadných okolností zemřela i Cecíliina maminka, což je linka, která prochází několika díly. Nechybí řada strašidelných momentů, například když děti hlídkují na hřbitově nebo když bloudí labyrintem podzemních chodeb, ani nebezpečných situací, kdy pachatelé ze strachu před odhalením neváhají použít všechny myslitelné prostředky. Partase při pátrání neobejde bez mobilních telefonů, vyhledávání novinových článků či jiných informací na internetu a bez špičkového fotoaparátu. Přestože je kvalita jednotlivých dílů proměnlivá, série jako celek (česky vyšlo šest dílů, poslední jen jako e-kniha) si drží dobrou úroveň. Coby příjemný bonus autor na konci každé knihy stručně představuje jednu význačnou osobnost dějin filozofie, jejíž učení se vztahuje k příběhu daného dílu.

S technikou včetně odposlouchávacího zařízení si rozumějí i hrdinové zatím nejnovější série, která v češtině dostala název Detektivové z půdy. Stojí za ní norský spisovatel a hudebník píšící pod pseudonymem Samuel Bjørk, jenž se podobně jako Jo Nesbø nebo Jørn Lier Horst výrazně prosadil coby autor krimi pro dospělé. Detektivy z půdy se přezdívají osloští kamarádi, kteří jako by vypadli z příručky kulturní rozmanitosti – čtyřčlenná sestava zahrnuje typického světlovlasého etnického Nora, kluka při těle, potomka přistěhovalců a bystrou holku. Postavy navíc nejsou nijak zvlášť prokreslené, a tak v kombinaci s výběrem nejohranější detektivní zápletky v podobě zmizení perlového náhrdelníku a snadným vyřešením případu první díl moc nenadchne. Třebaže zápletka druhého dílu – únosy psů – je jen mírně zajímavější, pátrání je v tomto případě propracovanější a text zdařile ozvláštňují aktuální témata ochrany zvířat, a to jak na rovině osobní (mazlíček na obtíž), tak společenské (pokusy na zvířatech).bJe třeba uznat, že ulice Osla působí o poznání realističtěji než fiktivní městečka, v nichž se odehrávají Horstovy či Widmarkovy detektivky.

Severskému krimi pro děti se na českém knižním trhu daří i nedaří zároveň. Na jednu stranu vychází řada vesměs kvalitních sérií, na druhou stranu je nakladatelé po několika dílech nezřídka opouštějí – zřejmě kvůli nízkým prodejům. Přitom důvodů, proč dát detektivním příběhům šanci už v útlém věku, je celá řada: bystří mysl a logické uvažování, obsahují dobrodružství i poučení a v neposlední řadě přitáhnou ke čtení i děti, které by jinak po knize nesáhly vůbec.

V článku jsou zmíněny tyto tituly:

Bobbie Peers: Zloděj luridia, přel. Marie Voslářová, Kniha Zlín 2016
Bobbie Peers: Kryptoportál, přel. Marie Voslářová, Kniha Zlín 2018
Bobbie Peers: Agent orbulátoru, přel. Marie Voslářová, Kniha Zlín 2018

Jo Nesbø: Doktor Proktor a velká loupež zlata, přel. Eva Dohnálková, Jota 2013

Riina a Sami Kaarlaovi: Noví kamarádi, přel. Ema C. Stašová, Bambook 2020
Riina a Sami Kaarlaovi: Chyťte zloděje!, přel. Ema C. Stašová, Bambook 2020
Riina a Sami Kaarlaovi: Ztráta signálu, přel. Ema C. Stašová, Bambook 2021

Martin Widmark: Záhada ukradených diamantů, přel. David Hadroušek, Egmont 2012
Martin Widmark: Záhada v hotelu, přel. David Hadroušek, Egmont 2012
Martin Widmark: Záhada v cirkuse, přel. David Hadroušek, Egmont 2012
Martin Widmark: Záhada v kavárně, přel. David Hadroušek, Egmont 2012
Martin Widmark: Záhada oživlé mumie, přel. David Hadroušek, Egmont 2013
Martin Widmark: Záhada v kině, přel. David Hadroušek, Egmont 2013
Martin Widmark: Záhada ve vlaku, přel. David Hadroušek, Egmont 2013
Martin Widmark: Záhada v novinách, přel. David Hadroušek, Egmont 2013

Jørn Lier Horst: Operace Bouřkový mrak, přel. Jitka Jindřišková, Fragment 2017
Jørn Lier Horst: Operace Temný muž, přel. Jitka Jindřišková, Fragment 2017
Jørn Lier Horst: Záhada mloka, přel. Pavla Nejedlá, Jota 2014
Jørn Lier Horst: Záhada maltézských hodin, přel. Pavla Nejedlá, Kniha Zlín 2017
Jørn Lier Horst: Záhada mořského dna, přel. Pavla Nejedlá, Kniha Zlín 2018
Jørn Lier Horst: Záhada otevřených hrobů, přel. Pavla Nejedlá, Kniha Zlín 2018
Jørn Lier Horst: Záhada plachetnice Liberty, přel. Pavla Nejedlá, Kniha Zlín 2019
Jørn Lier Horst: Záhada dolu Esmeralda, přel. Pavla Nejedlá, Kniha Zlín 2019 (pouze e-kniha)

Samuel Bjørk: Zmizení perlového náhrdelníku, přel. Eva Dohnálková, Fragment 2020
Samuel Bjørk: Záhada ztracených psů, přel. Eva Dohnálková, Fragment 2021