Jaké to je, vrátit se po více než 30 letech natrvalo do Čech? A jak si udržet kontakty s autory v zahraničí? Nejen o uměleckých on-line konferencích, ale také o vydávání knih v USA vypráví Bronislava Volková.
DI
Dimana Ivanova
(PhD.) absolvovala českou a francouzskou filologii na Sofijské Univerzitě Sv. Klimenta Ochridského v Sofii. Stala se dvakrát laureátkou ceny Grigora
Lenkova v soutěži o nejlepší překlad současné české poezie a prózy Českého kulturního
centra v Sofii. Je autorkou překladu dvou knih současné české a slovenské umělecké
literatury – románu „Démon svätosti“ P. Bilého a „Velká biskupovská noc“ Terezy
Riedlbauchové. Publikovala řadu vědeckých studií, článků a odborné recenze v bulharských a českých sbornících a časopisech. S portálem
iLiteratura.cz spolupracuje v rubrice o bulharských knihách. Je členkou redakční rady časopisu Balgari – periodikum bulharské menšiny v Praze. V roce 2009 vyhrála konkurz na
zahraniční doktorandský vědecký projekt na Slovenské Akademii věd. Od r. 2011 je
doktorkou srovnávacích literatur Univerzity Karlovy v Praze. Překládá z češtiny, slovenštiny, angličtiny a francouzštiny. Je autorkou básnické sbírky „Pokana za bašta“ (vyd. „Ergo“, 2012). Její básně byly přeložené do angličtiny.
Česká autorka s bulharskými kořeny. Borjana Dodova (nar. 1983) debutovala sbírkou povídek Inverzní kyvadlo (2014), publikuje v časopisech Revolver Revue, Umělec, A2 a Psí víno. V esejistické tvorbě se věnuje architektuře, survivalismu či psychologii kosmických letů. Začátkem roku 2020 strávila několik týdnů v Sofii v rámci rezidenčního programu nadace Next Page, kde pracovala na své nové knize Balkánská kuchařka.
Katerina Stojkova-Klemer se narodila 4. června 1971 v Burgasu, kde také absolvovala na Svobodné univerzitě obor elektronika a elektrotechnika.
Poezie je pro mě způsob života, životodárné spojení se sebou samou a zkouška mé osobní poctivosti, říká v rozhovoru pro iLiteraturu bulharská básnířka žijící v USA Katerina Stojkova-Klemer.
S profesorkou a básnířkou Bronislavou Volkovou především o její básnické tvorbě, o překládání poezie, o recepci českých básnických knih v zahraničí a zahraničních v Česku. A také o tom, jak přiblížit poezii širším vrstvám.
Během posledních tří let se zařadil mezi sto nejkreativnějších autorů haiku v Evropě. Jeho haiku vyšly v zahraničí v řadě antologií a sborníků.
Whisky v placatici je především kniha o temnotě a samotě, kulminující v tragičnosti smrti.
Básník a překladatel Pejčo Kănev se narodil r. 1980 v bulharské Silistře. Po letech strávených v USA se vrátil do Bulharska a žije v Sofii.
Ballova novela V mene otca je krátke rozprávanie o rozpade rodiny, pokazenej morálke, nevere, osamotení a šialenstve.
Román Dýchající kopec získal bulharskou literární cenu Chelikon. Jeho autorka používá několik pseudonymů: souzní to s její zálibou stylizovat se do různých postav.
Bulharská spisovatelka Maria Dobrevska-Kucarova, píšící pod pseudonymem Betty Fayon, se narodila roku 1961 ve Varně, kde vystudovala německé gymnázium. Dále absolvovala obory filozofie a němčina na Sofijské univerzitě sv. Klimenta Ochridského.
Ve čtvrtek 26. ledna se v prostorách exilové knihovny Libri Prohibiti v Praze na Senovážném náměstí konal křest knihy sebraných básní Vzpomínky moře české básnířky a profesorky na Indiana University v Bloomingtonu v USA Bronislavy Volkové. Křest byl spojen s vernisáží retrospektivy výtvarného díla Volkové.
Narodil se v Košicích. Dva a půl roku žil v Itálii v klášteře. Od října 2001 žije v Španělsku: básník Peter Bilý.
Kniha P. Bilého je do jisté míry ironicky zaměřená proti slovenskému katolicismu, který se liší od toho v Itálii a Španělsku. Autor svou ironii rafinovaně zabudovává do vyprávění příběhů odehrávajících se v italském klášteře. Klášterní postavy převora Giuseppeho di Flavia, mnichů Alberta Giovinetiho a Stefana Piginiho aj. jsou popsány velice poutavě – k jejich zvláštnostem patří, že mají vysoké vzdělání a nebojí se demonstrovat svou rebelii proti společnosti.
DI: Kdo je Jaroslav Klus? Spisovatel, učitel? Která je jeho převládající činnost? - JK: Jaroslav Klus je muž, 39 rokov, obľubujúci písanie a učenie, nie však učenie o písaní. Písanie a učenie v mojom prípade spolu absolútne nesúvisí.
Vydavatelství Větrné mlýny zahájilo v Brně ve dnech 15. až 19. července 2010 nový projekt Journey Across Europe – Remeasuring Cultural Space. Účastní se ho spisovatelé ze čtyř států s rozdílnou dobou členství v Evropské unii – z Makedonie, Bulharska, Německa a Česka.
Bulharskej duše som sa dotkla vo svojej knižke, kde hovorím, že je „krásne zvláštna, zaujímavá a magická. Kľuč k vysvetleniu jej tajomstva je v histórii. Stala sa unikátnou zmesou tráckeho, slovanského a prabulharského etnika, kedysi oscilujúceho medzi kultúrami Európy a Ázie, vplyvmi helénskymi a románskymi, ideami pohanskými a kresťanskými.“
Básnická sbírka Văzduchăt okolo peperudata - The Air around the Butterfly (Vzduch okolo motýla) je dvojjazyčná. Autorka Katerina Stojkova - Klemer žije od roku 1995 ve Spojených státech a s angličtinou se sblížila natolik, že jako prvotní napsala anglickou verzi knížky, kterou poté sama převedla do bulharštiny.
Bulharský básník, satirik a literární kritik Ivajlo Ivanov se narodil v roce 1972 v Trojanu. Absolvoval bulharskou filologii na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje ve městě Veliko Tărnovo.
Básnická sbírka Ivajla Ivanova Pastýř much bývá recenzenty hodnocena jako zajímavý jev bulharské postmoderní lyriky. Již samotný název knihy poukazuje na dvě základní literárněestetické a jazykové vrstvy – úroveň sakrálního a božského jazyka a úroveň materiálního a profánního jazyka.
Božana Apostolova, autorka osmi sbírek poezie a dvou románů; získala řadu cen a vyznamenání.
Román o současné bulharské skutečnosti: o sexu, drogách a násilí, avšak s širším filozofickým rozměrem.
Bulharský kulturní institut v Praze uspořádal 25. června 2009 ve spolupráci s Národní knihovnou ČR – Slovanskou knihovnou literární čtení Andělé města, věnované bulharské básnířce žijící v Praze Lidii Gălăbové.
Milena Fučedžieva absolvovala filmovou režii na Vysoké škole filmového a divadelního umění v Sofii. Od r. 1990 žije v USA v Los Angeles.
V roce 2006 se objevuje první román zajímavé bulharské spisovatelky, režisérky a dramatičky Mileny Fučedžievové Kefer (Cvetovete na malkata Ida; Barvy malé Idy), jenž představuje odlišný způsob psaní v bulharské tradici románové tvorby. Kniha vyšla v nakladatelství Ciela v Sofii, i když vznikala v Americe, kde autorka už dlouho žije. Tento román je jiný jak svým způsobem prezentace času a prostoru, tak situováním hrdinů do těchto kategorií.
Tereza Riedlbauchová vystudovala bohemistiku a francouzštinu na FF UK. V roce 2007 obhájila na Univerzitě Karlově doktorát z české literatury. V současné době je lektorkou českého jazyka a literatury na katedře slavistiky na pařížské Sorbonně. Je autorkou několika básnických sbírek.
V roce 2007 vyšla v Bulharsku v nakladatelství Altera básnická sbírka Organični formi (Organické formy) Nikolaje Atanasova. Tato knížka je zvláštní tím, že ji mladý básník (nar. 1978) napsal v Americe, kde v současnosti žije.
Stoil Roškev se narodil v roce 1976 v Sofii. Absolvoval bulharskou filologii na Sofijské univerzitě Sv. Klimenta Ochridského. Je nositelem prvních cen z několika literárních soutěží pro mladé autory v Bulharsku. Pracuje jako politický reportér Bulharské národní televize (BNT).
