Vzduch okolo motýla
Básnická sbírka Văzduchăt okolo peperudata - The Air around the Butterfly (Vzduch okolo motýla) je dvojjazyčná. Autorka Katerina Stojkova - Klemer žije od roku 1995 ve Spojených státech a s angličtinou se sblížila natolik, že jako prvotní napsala anglickou verzi knížky, kterou poté sama převedla do bulharštiny.
Básnická sbírka Văzduchăt okolo peperudata - The Air around the Butterfly ¬ (Vzduch okolo motýla) je dvojjazyčná. Autorka Katerina Stojkova - Klemer žije od roku 1995 ve Spojených státech a s angličtinou se sblížila natolik, že jako prvotní napsala anglickou verzi knížky, kterou poté sama převedla do bulharštiny.
Motivy a témata sbírky jsou však blízká bulharské básnické tradici. Básnířku ovlivnili součastní autoři, jako jsou např. Georgi Borisov a Kerana Angelova. Tradiční témata však prezentuje filozoficky lakonicky. Pro bulharskou postmoderní tradici je charakteristické opakování slov za účelem hravého efektu (básně Snažím se utéct poprvé z domova; Sus toss aj.). Jiným důležitým znakem poetiky této knihy je její příbuznost s matematickou logikou (básně Ztráta, U vedlejšího stolu, Geometrie aj.). Svou lakoničností a grafickou strukturou se básně podobají matematické rovnici, kde však výsledek nemůže být nikdy přesný. Tímto způsobem autorka čtenáře vyzývá, aby si sám našel neznámou a interpretoval její význam.
Lyrickým subjektem je v řadě básní malá holčička z přímořského Burgasu, která se současně nachází jak v rodném městě, tak i mimo ně – periodicky se opakuje motiv odjezdu z domova a rozchod s jejími blízkými. Lyrická hrdinka je přitom vůči světu kolem sebe velice sensibilní. Hodně metafor se zakládá na vztahu ke zvířecí říši – k motýlovi, kaprovi či sluníčku sedmitečnému. Lyrická hrdinka se zajímá o živý, dynamický a ve vztahu k člověku problematický svět kolem sebe. V básni Sen se lyrický subjekt stylizuje do kapra. Ryba jako symbol představuje tajemství lidského bytí. Lyrický subjekt touží po znovuzrození, transformaci; opouští jeden svět, aby vešel do druhého, a transformuje se z jednoho stavu do druhého.
V básni Prosba je zrcadlo personifikováno a lyrická hrdinka ho prosí, aby vymazalo svou tvář, a tím i její odraz v něm, protože se chce znovu stylizovat a začít nový život. Pozoruje se, ale není narcistická. Její osobnost se formuje spíše na základě vztahu s okolním světem. Básnířka dosahuje ve své poezii harmonie hrdinky se světem, v němž lidská bytost dospívá k souladu s přírodou a živými tvory. Lyrická hrdinka je srovnávána se špetkou soli, která se ve vodě rozpouští, a její povaha je jako „kapesní nožík“.
Poetika sbírky Vzduch okolo motýla není feministická ani narcistická, nýbrž humánně filosofická. V centru pozornosti je jak člověk nacházející se na hranici mezi dvěma světy, tak i člověk žijící v souladu se svým okolím.