Peter Høeg (nar. 1957) se po několika letech vrací na scénu s literárním klenotem, kterým se blíží svému čtenářsky nejúspěšnějšímu titulu Cit slečny Smilly pro sníh. Označovat Susanin efekt za severskou krimi, jak hlásá obálka, by bylo laciné, neboť román je, stejně jako Cit slečny Smilly pro sníh, mnohem víc. Zkrachovalého detektiva úspěšně vyšetřujícího brutální vraždy nečekejte. Příběhem vás bude provázet Susan Svendsenová, třiačtyřicetiletá experimentální fyzička a matka dospívajících dvojčat, která v lidech vyvolává netradiční efekt. Budí v nich upřímnost a potřebu svěřit se. S důvěrnými výpověďmi však nenakládá psychoterapeuticky či empaticky, ale pohlíží na ně výhradně prismatem vědy a využívá jich k výzkumným účelům.

Susan se kvůli svému efektu dostane do potíží při putování po Indii a všem členům její rodiny hrozí tvrdý postih. Z hrozící indické vazby může Susan vysvobodit jen pakt s údajným velvyslancem Thorkildem Hegnem, který však od ní žádá něco na oplátku. A sice to, aby prostřednictvím své superschopnosti zjistila totožnost tajných členů Komise pro budoucnost, která v průběhu uplynulých desetiletí úspěšně předpověděla hned několik společenských krachů a další prognózuje na sklonek roku 2018. Efektem nedisponuje jenom Susan, ale částečně i její blízcí. Účinek efektu se navíc zvyšuje, když jsou všichni pohromadě, jako by tím autor naznačoval, že jen společně jsme silní. Susan se během několika málo dní stává terčem zločinců, svádí souboj s časem a při pátrání se zapřede do mezinárodní konspirace. Dystopický román se špionážní zápletkou má želbohu poněkud křečovitý závěr, v němž sice všechno zapadne na svá místa, avšak snad až příliš snadno.

Peterovi Høegovi však nejde jen o napínavý děj s poněkud bizarní hlavní hrdinkou. V úspěšném románu, jejž dánská kritika pochválila, se věnuje mnoha potížím, kterým čelí naše západní společnost. Bere si na paškál například vánoční konzumerismus, povrchnost soudobého života a sobeckost. Spíš než krimi představuje kniha důmyslně napsaný a do detailu vystavěný špionážní příběh, který si klade řadu závažných společenských otázek o funkci rodiny, přínosu vědy a zneužití moci, neboť Susanina schopnost spadá mezi fyzikální objevy, které dokážou mít ničivou sílu.

Susan Svendsenová je představitelka moderní ženy, která po čtyřicítce dychtí po naplněném životě, v němž bude figurovat rodina, vášeň, láska i kariéra. Na svět nahlíží vědecky, její rozkládání gastronomie či lásky na atomy je fascinující. Nelze konstatovat, že by Susan byla sympatická žena par excellence, avšak svým realistickým a praktickým přístupem k okolnímu dění získává náš obdiv.

Román je velmi høegovský, takže si autorovi přívrženci rozhodně přijdou na své. Nemohou chybět gastronomické orgie složené z precizně promyšlených pokrmů, které Susan připravuje s vědeckou přesností sobě vlastní. Mnohovrstevnatý příběh je plný hlubokých otázek, které kladou fiktivní, avšak i reálné postavy. Je zasazený do dánského hlavního města, nechybí mu inteligentní humor, napětí i několik chladnokrevných, až groteskních vražd.

Dalším obdivuhodným aspektem tohoto díla jsou autorovy znalosti ze světa vědy, které sahají do úctyhodných podrobností. Navíc Høeg do sedmého románu promítl mnoho z vlastních postojů a názorů. Sám je zatvrzelý odpůrce (především vánočního) konzumu, spiritualista, který opakovaně tvrdí, že žijeme na dluh a že s aktuálním životním stylem lidstvo nemá šanci přežít.

Peter Høeg se během svého literárního působení ohřál na pomyslném výslunní, kdy ho kritika vynášela do nebe, avšak zažil i strmý pád. Dokázal se ale odrazit ode dna a vrátit se zpět s úspěšnými romány Děti chovatelů slonů (česky 2012) a Susanin efekt. Dánskému čtenářstvu se letos na podzim představil novou knihou Gennem dine øjne (Tvýma očima), na jejíž české vydání se můžeme těšit na sklonku roku 2019.