Severská rada, společný orgán všech severských zemí, vyhlásila nositele prestižní Ceny Severské rady za literatury za rok 2013. Poprvé v historii mohli slavnostní předávání, které proběhlo v budově norské opery, sledovat diváci v přímém televizním přenosu. Kromě literatury byla během slavnostního večera udělena i ocenění v dalších oblastech jako hudba, film, životní prostředí a nově také v kategorii literatury pro děti a mládež, tu si odnesli si finská spisovatelka Seita Vuorelas a ilustrátor Jani Ikonen za román pro mládež s názvem Karikko.

Cena Severské rady za literaturu je udílena od roku 1962 a jejím držitelem se letos stal norsko-dánský autor Kim Leine. Porota ho ocenila za rozsáhlý román Profetene i  Evighetsfjorden (Proroci z fjordu věčnosti), odehrávající se v Grónsku za doby kolonizace v osmnáctém století.

Kim Leine se narodil v Norsku, v sedmnácti letech odešel do Dánska a patnáct let žil v Grónsku. V rozhovorech říká, že ačkoli velkou část svého života strávil mimo Norsko, sám se považuje za Nora. Dvaapadesátiletý autor začal psát až před šesti lety, do té doby se živil jako ošetřovatel. V roce 2004 se vrátil do Dánska, kde v roce 2007 publikoval svoji prvotinu s názvem Kalka, silně autobiografický příběh muže, který vyrůstal v prostředí jehovistické rodiny, byl zneužíván vlastním otcem a v dospělosti bojoval s alkoholem i drogovou závislostí. Oceněný román Profetene i  Evighetsfjorden (2012) je autorova čtvrtá kniha, texty píše Leine v dánštině a většinu z nich si sám překládá do norštiny.

K napsání knihy autora inspirovaly skutečné historické události, o kterých se dočetl v článku jednoho dánského pastora a které daly základ jeho příběhu. Román pojednává o mladém misionáři  Mortenu Falckovi, který na konci osmnáctého století přijíždí do Grónska, aby tamní obyvatele obrátil na křesťanství. Skupinka grónských vzbouřenců odmítá akceptovat dánskou nadvládu a pokusí se vytvořit vlastní náboženskou obec, v níž realizují své představy o ideální společnosti ve jménu hesel francouzské revoluce. Kolonizace i odpor proti ní otevírá svět lidského zla a špíny vtělené do sexu, chtíče a násilí, ve kterém se Morten zmítá stejně jako sám v sobě. Román je dle poroty i recenzentů velkým příběhem o setkání dvou různých kultur, o nemožnosti zakotvit a o velkém snu o lidské svobodě.