Spisovatel Kjell Westö (*1961) pochází z Finska, ale píše švédsky a je jedním z nejvýraznějších současných spisovatelů takzvané finskošvédské literatury, která vzniká v prostředí švédskojazyčné menšiny ve Finsku. Právě jemu se komise Severské rady rozhodla udělit letošní literární cenu za román Hägring 38 (Přelud 38), vydaný roku 2013. Cena je od roku 1962 každoročně vyhlašována komisí složené ze zástupců všech severských zemí a může ji obdržet dílo napsané v kterémkoliv ze severských jazyků. Autor je držitelem i několika dalších cen.

Westö začínal v druhé polovině 80. let minulého století jako básník a má na svém kontě tři sbírky poezie, následně se věnoval psaní povídek, kterých mu vyšly čtyři sbírky. Největší proslulost mu nicméně u finských (jak švédskojazyčných, tak i finskojazyčných)  čtenářů přinesly jeho romány, z nichž první Drakarna över Helsingfors (Draci nad Helsinkami) byl vydán v roce 1996. V několika z nich Westö popisuje prostředí a dobu svého dětství, dospívání a mládí, Helsinky 60. az 90. let minulého století, v jiných se vydává do neúprosných vod moderního mediálního průmyslu. V knize Där vi en gång gått (Kudy jsme kdysi chodili, 2006), za niž získal Cenu Finlandia, zpracovává často opomíjené finské švédskojazyčné dělnické milieu. Některá autorova díla byla již zfilmována či adaptována pro divadelní scénu. Westöa si mohou dnes čtenáři přečíst ve dvou desítkách jazyků, v češtině bohužel nikoliv – cena Severské rady je tedy vynikající inspirace pro místní nakladatele.

Aktuálně oceněné dílo je román, odehrávající se v průběhu jednoho roku v předvečer druhé světové války, na jaře a na podzim 1938. Čtenáře zavádí do komorního prostředí klubu šesti buržoazních helsinských „opor společnosti”, vzdělaných finských Švédů, kteří si ve zjitřené době musí jasněji definovat svůj postoj k hitlerovskému Německu, zvláště proto, že jeden z nich je židovského původu. Hodnoty ohrožené evropské liberální demokracie převáží jen u některých z nich. Zaměstnankyní v advokátní kanceláři jedné z postav je navíc záhadná Mathilda, dívka s dělnickými kořeny, která na každého z členů něco ví. Dodejme jen, že v roce 1918 proběhla ve Finsku tragická a krvavá občanská válka, jež rozdělila jeho obyvatelstvo – stejně tak jako obyvatelstvo revolučního Ruska – podle třídního klíče na rudé a bílé.

Komise se rozhodla Kjellu Westöovi cenu udělit za mimořádně citlivé zobrazení krizových okamžiků finských dějin, jejichž ozvěna nestačila utichnout dodnes.