Prvního listopadu proběhlo udílení ceny Severské rady za literaturu, kterou v letošním roce obdržela dánská spisovatelka Kirsten Thorupová (nar. 1942) za román Erindring om kærligheden (Vzpomínky na lásku, 2016). Prestižní cena je udělována od roku 1962 a porota oceňuje konkrétní dílo napsané v severském jazyce a vydané v prvním vydání v posledních dvou letech. Do užšího výběru jsou tradičně nominována dvě literární díla z Dánska, Norska, Švédska, Finska a Islandu, přičemž není opomíjena ani literární produkce provincií a o cenu se tentokrát utkala i lyrická sbírka z Faerských ostrovů či ze souostroví Ålandy. Hlavním smyslem udílené ceny, která je honorována 350 000 dánskými korunami, je zvýšit zájem o severskou literaturu a upozornit na zajímavé aktuální tituly psané v severských jazycích. Tento cíl se daří naplnit, někteří vítězové z posledních let se dočkali překladů do menších jazyků, a jsou tak známí i českým čtenářům (nositeli ceny jsou například Jon Fosse, Kim Leine, Sofi Oksanen či Naja Marie Aidtová).

Letošní laureátka, Kirsten Thorupová, debutovala básnickou sbírkou Indeni – Udenfor (Uvnitř – Venku, 1967), největší úspěch jí však přinesly sociálně angažované romány jako například Himmel og helvede (Nebe a peklo, 1982) nebo Bonsai (Bonsaj, 2000). Autorka s oblibou reflektuje existenční problémy lidí, kterým se nepodařilo začlenit se do společnosti a kteří se sociálně či psychicky vymykají tradičním normám. S podobnou hrdinkou se setkáváme i v románu Erindring om kærligheden. Centrálním tématem je komplikovaný vztah matky Tary a dcery Siri, v němž se sváří láska a nevraživost. První část románu je vyprávěna z pozice Tary, která reflektuje své dětství a životní cestu z provinčního městečka až do kodaňského divadla. Dráhu herečky však vzdá, neboť není schopná zcela rozlišovat mezi rolí a skutečností – motiv nejasné identity je pro dílo Thorupové typický. Tara se nedokáže začlenit do společnosti, mění práci i bydliště, až nakonec zakotví v roli matky samoživitelky, kterou však také nezvládá podle standardních představ. Tabuizované téma chybějící mateřské lásky a neschopnosti matky vychovávat dítě je v druhé části románu zprostředkováno vypravěčem ve třetí osobě, který střídá pohled Tary a Siri. Díky tomu čtenář dokáže porozumět jak matčinu utrpení, tak i dceřině revoltě. V závěru příběhu se Siri podaří zapojit se do „normální“ společnosti, a to skrze svou uměleckou realizaci, matka však není schopna změnit svůj osud a i nadále zůstává společenským vyděděncem.

Vítězství Kirsten Thorupové nebylo velkým překvapením. Autorka se na literárním poli pohybuje padesát let, v tisku bývá označována za „grand old lady“ dánské literatury a na cenu Severské rady byla nominována již dvakrát. Slavnostní ceremoniál se konal v Helsinkách a byli na něm vyhlášeni vítězové i ostatních čtyř cen, které Severská rada uděluje, a to v oblasti hudby, filmu, životního prostředí a literatury pro děti a mládež (tu letos získal in memoriam švédský spisovatel Ulf Stark). Kirsten Thorupová při převzetí ceny neskrývala dojetí a ve své děkovné řeči poukázala na samotnou podstatu literatury, která má reflektovat – byť často surovou – realitu.

Do češtiny zatím nebylo žádné dílo Thorupové přeloženo, můžeme však doufat, že se to díky autorčinu vítězství brzy změní. Román Erindring om kærligheden zpracovává nadčasové téma dysfunkčního vztahu mezi matkou a dcerou, které má potenciál oslovit i českého čtenáře.