Michael Chabon je literární veřejnosti znám především jako autor Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye, za něž obdržel Pulitzerovu cenu. Po zřejmě životním úspěchu vydal další "standardní" román Unie jidiš policajtů až roku 2007. V mezidobí se ovšem činil na jiných polích: roku 2002 vydal román pro děti Summerland, dva roky poté pak holmesovskou novelu Konečné řešení.

Summerland je dílo v kontextu Chabonovy tvorby výjimečné. Jde o román primárně určený pro věkovou skupinu od 9 do 12 let, to za prvé. A za druhé, neobjevují se v něm žádní Židé, ani gayové či bisexuálové (tak jako v Tajemstvích Pittsburghu, Báječných hoších i Úžasných dobrodružstvích).

Stručně řečeno, Summerland vypráví příběh o jednom jedenáctiletém chlapci, který ač nemá rád baseball, přece se uvolí jej hrát, aby zachránil vesmír před zlým Kojotem, který jej chce zničit. Ethan Feld žije se svým tatínkem (maminka mu před lety zemřela) na fiktivním ostrově Clam Island u státu Washington. Jeho otec je na rozdíl od něj nadšeným fanouškem baseballu a navštěvuje všechny zápasy místního týmu v klubovém tričku. Kohouti jsou ovšem zdaleka nejhorším týmem ligy (prohráli všech sedm úvodních zápasů sezóny) a Ethan je jejich nejhorším hráčem. Ovšem pan Feld věří, že výchova baseballem je to nejlepší, co děti může potkat – baseball je totiž ztělesněním všech ctností americké společnosti.

Jednoho dne Ethan zase jednou zapříčiní prohru svého týmu. Během hry je ovšem svědkem zvláštní scény: všimne si zvláštního zvířátka, které vypadá napůl jako mýval, napůl jako liška, a následuje jej do hájku, jenž přiléhá ke hřišti. O kousek dál je svědkem toho, jak z auta vystupují čtyři podivně oblečení muži, kteří vypadají jako agenti jakési zvláštní mocnosti. A zároveň zjistí, že se za ním znenadání objevil nejmíň stoletý chlapík tmavé pleti, který byl kdysi v baseballovém světě znám pod přezdívkou Prsteník (Ringfinger). Ten mu prozradí, že celý vesmír je ohrožen zlým Kojotem, který chce otrávit Strom života (Lodgepole), na jehož čtyřech větvích sedí čtyři vesmíry. Ten náš se tu nazývá Middling a je jedním z nich; další jsou věčně slunečné Summerlands, pochmurné Winterlands a konečně Gleaming, kde přebývají duchové. Zlý Kojot chce Strom otrávit a zničit tak propojení mezi světy a k tomu potřebuje vynikajícího odborníka pana Felda. Ethan se tedy pod vedením vlkolišky (werefox) Cutbelly, kterou viděl hned na začátku příběhu v hájku u baseballového hřiště, vydává nejen zachránit Strom, ale také osvobodit svého otce (a odvrátit tak konec dětství). A nebyla by to správná výprava, kdyby jej na cestě nedoprovázeli kamarádi: Jennifer T., taktéž jedenáctiletá dívenka indiánského původu a Thor, neobvykle vysoký a urostlý chlapec teutonského vzezření, který má nicméně utkvělou představu, že je android. Společně dojdou až do země malých lidí, kteří vypadají jako Indiáni a říkají si ferishers, ale vypadají podobně jako například Tolkienovi elfové či Lewisovy víly. Po mnoha dobrodružstvích a peripetiích skončí příběh nakonec dobře a dokonce i Ethan a baseball si k sobě najdou cestu.

Jména obou klasiků žánru fantasy nepadají v souvislosti se Summerlandem nadarmo. Chabonova inspirace imaginárními světy dětí (dalšími inspiračními zdroji byli dozajista Alenka a Harry Potter) je zřejmá a v románových reáliích i analogicky přiznaná. Co se mytologie týče, máme tu co do činění s mixem starých skandinávských bájí (jejichž připomínkou může být i třeba jméno Thor) a mýty původních obyvatel amerického kontinentu (Jennifer T.). V rámci politické korektnosti nesmí chybět ani černoch Ringfinger a samotný Ethan by se podle jména dal klidně považovat za Žida. Na Chabonově románu je však specifická autorova snaha vsadit vše do typicky amerických reálií – hraje se baseball, jezdí se autem, jsou tu indiáni... na Wikipedii knihu někdo ne nadarmo nazval "indiánskou verzí Kroniky Narnie".

Summerlandu se dostalo velmi smíšených recenzí a ohlasů (kritička NY Times knihu označila za nepříliš originální – jako bychom se s Chabonovými postavami v minulosti už někde potkali), ovšem komerčně šlo o jednu z nejúspěšnějších knih pro děti všech dob.

Zásadní problém Summerlandu tkví v onom docela striktním vymezení cílové věkové skupiny. Reálie příběhu jsou opravdu hodně "dětské" a učíst 500 stran textu o tom, jak se skupinka dětských hrdinů snaží porazit Zlo v podobě Kojota, je i přes pro Chabona typickou čtivost podle mého pro dospělého čtenáře takřka nemožné. Naopak děti ve věku 10 až 15 let by se u Summerlandu mohly docela dobře bavit. Pro nás ostatní by pak mohla platit rada, která se objevila v již zmíněné recenzi – počkat si na další knihu. Na začátku října 2009 vydal Chabon nový román s názvem Manhood for Amateurs, tedy jakási příručka pro chlapce, jinochy a muže, jak se stát správným synem, manželem a tátou. Psaní pro chlapy šlo Chabonovi vždycky nejlíp.