V pořadí pátá knížečka v edici Inšyj format (Jiný rozměr) nejvýznamnějšího ivano-frankivského nakladatelství Lileja-NV je věnována rektorovi Ukrajinské katolické univerzity, otci Borysovi Gudzjakovi. Narodil se v r. 1960 v amerických Syrakúzách, studoval na Syracuse University, Univerzitě papeže Urbana v Římě a Papežském orientálním institutu. Byl žákem patriarchy Josyfa Slipého. V r. 1992 získal doktorát ze slavistiky a byzantologie na Harvardské univerzitě. V tom samém roce přijíždí na Ukrajinu a zakládá Institut církevní historie. R. 1993 se stal vedoucím komise pro obnovení Lvovské bohoslovecké akademie. V letech 1995 až 2000 byl prorektorem obnovené akademie, která se časem přetransformovala na Ukrajinskou katolickou univerzitu (UKU). Roku 1998 byl vysvěcen na kněze. Jde o předního vědce v oboru církevních ději, který organizuje mnoho mezinárodních konferencí. Zvláštní místo zaujímá série setkání Brestská čtení (1994-1996), z nichž vycházejí sborníky. Je autorem přes třiceti publikací. Jeho největším dílem je kniha Kyjevská metropole, cařihradský patriarchát a geneze Brestské unie.

Edice Jiný rozměr je většinou koncipována jako rozhovor spisovatele Tarase Prochaska s dotyčnou osobností. Jak se zmínil sám o. Gudzjak na prezentaci knížky: „Často se ryjeme v nostalgii nebo se schováváme ve fantaziích. Život se fakticky odehrává tady a teď. Často nedovedeme ocenit to, co nás obklopuje, možnosti, které máme.To neznamená, že minulost a budoucnost není důležitá, ale pokud se můžeme osvobodit od nostalgie a neupadat do zajetí fantazií a iluzí o budoucností, staneme se mnohem svobodnějšími. Byl jsem ohromen, jak Taras Prochasko dovedl vytvořit atmosféru pro náš rozhovor a přiznávám se, že mnohé věci, které jsem o sobě prozradil, bych nikdy dříve neřekl.“

Prochasko však knížku nepublikoval jako klasický rozhovor, ale spíše jako celkovou výpověď o. Gudzjaka, v níž jen občas otázky téměř nepostřehnutelně provázejí vypravujícího. Opravdu jde o jednu z nejlepších knížek této edice, nejen pro svoji otevřenost, ale i odkrývání předsudků, kterými trpí současní lidé vůči křesťanství a uniatské církvi zvláště.

Spisovatel Vasyl Gabor poznamenal na prezentaci této knihy, že celkově patří Jiný rozměr k originálním jevům v ukrajinské kultuře. R. 2004 byla tato edice na lvovském Fóru vydavatelů označena jako jedna z nejkrásnějších současných knižních řad. „Každé vydání je speciálním, netradičním a nevšedním jevem na poli ukrajinské kultury.“

O. Gudzjak se ve svém vyprávění a v odpovědích na inteligentní Prochaskovy otázky nevyhýbá tabuizovaným tématům, jako je kněžský celibát, vztah jeho coby kněze k rodičům, profesorům, lidem obecně. Zajímavé jsou jeho neotřelé a svěží názory na ukrajinskou historii, současnou společnost, kulturu a církevní i duchovní situaci. S přirozenou otevřeností sobě vlastní cituje Bibli, vysvětluje jednoduše a srozumitelně některá církevní dogmata, popisuje své zážitky ze studií na katolických univerzitách v Římě i na liberálním Harvardu. Jakožto syn ukrajinských emigrantů vyrůstal sice v ukrajinskojazyčné rodině se všemi známkami ukrajinskosti a zároveň nikdy neupadl do tradicionalistické diasporní zakomplexovanosti, nechal se ovlivňovat všemi možnými proudy a směry ve vědě i umění, a přitom jako občan USA dovedl spojit ukrajinskost s americkou otevřeností a vlivy, které využívá ku prospěchu UKU a jejích studentů.