Čerstvě narozená krtčí dvojčata a jejich sympatická rodina jsou hlavní hrdinové krátkých příběhů, ve kterých krtčí máma ráda skáče na trampolíně, táta krtek píše do Lesních novin, kavárník Ježour vaří výborné kakao, a když se z nebe začne sypat sníh, malá sůvata vyrábějí ledovou klouzačku.
Taras Prochasko
Ukrajinská literatura pro děti prožívá bouřlivý rozkvět, věnují se jí přední spisovatelé, kteří jsou veřejnosti známí spíše jako autoři pro dospělé čtenáře. K nim rozhodně patří Taras a Marjana Prochaskovi s pohádkou ze života krtků, nedávno přeloženou do slovenštiny. Příběh má oslovit malé i velké.
Nejvýznamnější kniha současného ukrajinského spisovatele Tarase Prochaska Jinací se dočkala českého vydání. Dokud si ji nepřečtete, budete ochuzeni o velmi jinaký pohled na svět.
Nejvýznamnějším obyvatelem Jalovce byl pochopitelně sám jalovec. Franz naplánoval výstavbu města tak, aby na žádném ze tří svahů obklopujících Jalovec nebyl zničen jediný keř. Vzhledem k tomu, že dřeva bylo málo, většinu domů stavěli z šedých kamenných sutí, kterým se v některých místech říká gorgany. Proto základními barvami města byly zelená a šedá – ještě méně než na huculské keramice. A jestliže šedá byla všude stejná, pak zelená měla množství odstínů.
Taras Prochasko pochází z Ivano-Frankivska na západní Ukrajině. Patří k nejvýraznějším současným ukrajinským prozaikům a esejistům hlásícím se k tzv. „stanislavskému fenoménu“.
"Střední Evropa pro mě je místem, kde se cítím pohodlně. A tím nemám na mysli, že se tu dá dosyta najíst, že tady nefouká a podobně. Pohodlím mám na mysli porozumění s lidmi. Když jsem před mnoha lety byl poprvé v Německu, tak jsem se tam, abych pravdu řekl, cítil jako přírodozpytec. Jako bych byl nějaký Humboldt, který popisuje rostlinnou a živočišnou říši."
Další svazek ediční řady Jiný rozměr (Inšyj format), který připravuje Taras Prochasko. Tentokrát jde o rozhovor s rektorem Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově, o. Borysem Gudzjakem.
Knížka rozhlasových úvah mladého ukrajinského autora na rozličná témata.