Stodola vesnického domu, v popředí zavěšená seschlá kočka a v rohu na lavičce rozostřený bosý stařík. Tak málo a přitom tak mnoho nám o nedávno vydaném výboru povídek sedmihradského Maďara Ádáma Bodora Návrat k sově poví přebal českého vydání.
ÁB
Ádám Bodor
- Sedmihradsko znají mnozí Češi jako zemi, která poutníkovi kdysi skýtala kus svobody, člověk si mohl postavit stan a založit oheň, kde potřeboval. Vaše zážitky z mládí, vězení – a můžeme otázku vztáhnout i na tragicky-groteskní rezervaci Sinistru – poskytují jiný pohled na nedotčenou přírodu Karpat… - Pocity českého turisty jsou částečně přesné, potuloval se po hřebenech Karpat, daleko od skutečnosti obehnané ostnatým drátem. Ale přesná je i moje zkušenost.
Jedno mi bylo jasné, že tím v Szamosújváru končím. Možná mě převezou do jiné věznice. Ale stejně, o jakém holiči to pořád melou? Měli jsme sice vězeňského holiče, na každém patře byl jeden, ale ten jenom holil a potom pochopitelně všem pravidelně přejel po hlavě strojkem, aby nás vzal dohola, výjimku tvořili jenom kápové. Když po pracovní době vrazil do cely holič, nemělo smysl s ním smlouvat…
Kdy vyšlo najevo, komu za to nečekané propuštění vděčíte? Na Zsigu Palocsayho čekala jeho nevlastní matka a už tehdy večer se začala šířit šeptanda, že za ten nečekaný zázrak s velkou pravděpodobností vděčíme starému Palocsaymu. A to je dlouhá pohádka. Pravý východoevropský příběh. Vyprávěj nám ho.
Ádám Bodor vytvořil dokonalý absurdní svět.
Okrsek Sinistra ukazuje zmechanizovanost lidských životů v diktátorských režimech. Vykonávají se nesmyslné práce, lidé musí ctít stanovená pravidla.
Bodor nás v Okrsku Sinistra zavádí do kruté, leč oslnivě krásné krajiny v sedmihradských horách, v níž se nachází rezervace Sinistra, zóna obehnaná ostnatým drátem a plaňkovým plotem, jejíž obyvatelé žijí v úzkém sepětí s přírodou, živí se lesními plody, žaludy a bobulemi jako zvěř a jsou označeni psími známkami, které musí povinně nosit na krku.
Kniha Okrsek Sinistra nemá příliš komplikovaný děj. Stálé spojování mytické roviny s drsnou tělesností a krutostí i absurdností mnohých výjevů ale vytváří podivnou tragikomickou atmosféru autorova vyprávění.
Sinistra… to slovo zní trochu syčivě, trochu ostře. V latině (sinister, sinistra, sinistrum) znamená nejen levý, nýbrž také nejapný, zvrácený, nepříznivý, nešťastný. Stejně negativní významy mu přiřkla i angličtina, v níž se škála nepříjemných konotací rozšířila na zlopověstný, pochmurný, škodlivý atd. Autor tedy již názvem navozuje úmysl, s nímž začal psát své první rozsáhlejší prozaické dílo, Okrsek Sinistra (Sinistra körzet, 1992).
Čtrnáct dní před tím, než umřel, mne plukovník Borcan vzal na holou vyvýšeninu dobrinského polesí na obhlídku terénu. Požádal mě, abych měl oči otevřené, hlavně abych sledoval jeřabinové houští podél cesty, jestli už přiletěli brkoslavové. Podzim byl v polovině, houština bzučela cizími zvuky...
„Tak tohle je ta kuchyně,“ zabručel muž jménem Max a tiše za sebou zavřel dveře. Ve dveřích bylo i výdejní okénko, které taky spustil, čímž zabránil výhledu směrem do jídelny. Do vývařovny se vešlo všeho všudy osm stolů, obvykle se tu stravovali jen stálí hosté...
Ádám Bodor, přední představitel současné sedmihradské maďarské prózy a nositel Kossuthovy ceny, byl českému čtenáři doposud znám jen díky několika přeloženým povídkám a úryvkům. Návštěva arcibiskupa je jakýmsi volným pokračováním románu Okrsek Sinistra, který se má ještě letos také objevit na našich knižních pultech.
O zlu, o tupé, nelítostné, zmechanizované diktatuře, o absenci morálky, hodnot a o ztrátě lidské důstojnosti vypovídá poslední publikovaný román Ádáma Bodora Návštěva arcibiskupa vydaný v Maďarsku roku 1999 a loňského roku i zfilmovaný.
Za několik dní poté, co byl archimandrita Kostin poslán do Bogdanské Doliny jakožto druhý prefekt, má nevlastní matka Colentina Dunková mě povolala z Ivano Frankovska zpátky...
Týden před Medardem přinesli první zákazníci kadeřnictví zprávu, že sestry Senkowitzovy byly časně ráno chyceny. Obě staré panny utekly z kolonie Izolda, z izolace pro nemocné tuberkulózou, už před několika měsíci...
Prózy maďarského spisovatele Bodora (nar. 1936) jsou charakteristické zdánlivou absencí zápletky a naoko všednodenním prostředím, které je však prodchnuto postupně se odhalující sítí neočekávaných souvislostí. To jeho dílům dodává nádech tajemna a vytváří částečně snovou, částečně tísnivou atmosféru.
