Okrsek Sinistra

Ádám Bodor vytvořil dokonalý absurdní svět.

Okrsek Sinistra ukazuje zmechanizovanost lidských životů v diktátorských režimech. Vykonávají se nesmyslné práce, lidé musí ctít stanovená pravidla.

Bodor nás v Okrsku Sinistra zavádí do kruté, leč oslnivě krásné krajiny v sedmihradských horách, v níž se nachází rezervace Sinistra, zóna obehnaná ostnatým drátem a plaňkovým plotem, jejíž obyvatelé žijí v úzkém sepětí s přírodou, živí se lesními plody, žaludy a bobulemi jako zvěř a jsou označeni psími známkami, které musí povinně nosit na krku.

Kniha Okrsek Sinistra nemá příliš komplikovaný děj. Stálé spojování mytické roviny s drsnou tělesností a krutostí i absurdností mnohých výjevů ale vytváří podivnou tragikomickou atmosféru autorova vyprávění.

Sinistra… to slovo zní trochu syčivě, trochu ostře. V latině (sinister, sinistra, sinistrum) znamená nejen levý, nýbrž také nejapný, zvrácený, nepříznivý, nešťastný. Stejně negativní významy mu přiřkla i angličtina, v níž se škála nepříjemných konotací rozšířila na zlopověstný, pochmurný, škodlivý atd. Autor tedy již názvem navozuje úmysl, s nímž začal psát své první rozsáhlejší prozaické dílo, Okrsek Sinistra (Sinistra körzet, 1992).

Čtrnáct dní před tím, než umřel, mne plukovník Borcan vzal na holou vyvýšeninu dobrinského polesí na obhlídku terénu. Požádal mě, abych měl oči otevřené, hlavně abych sledoval jeřabinové houští podél cesty, jestli už přiletěli brkoslavové. Podzim byl v polovině, houština bzučela cizími zvuky...