V předmluvě k druhému vydání Moudré krve Flannery O’Connorová říká i to, že „knihu psala s chutí“, což je od nekompromisní spisovatelky překvapivé cintání si pentle. Román to příliš nepotvrzuje, naopak vykazuje znaky textu, s nímž se autor dlouze potýká a nikdy jej zcela neovládne.
OH
Ondřej Horák
V jedné povídce čteme: „Mám velkého ptáka. Jen pro tebe. Volej 603...“ V jiné se zas na třídním srazu mluví o „grupáči“. Tak to vypadá na současnou literaturu... Ale v další povídce pro změnu svítí věta: „Pane, chovejte se slušně a polibte mi prdel.“ A z ní už se dá odvodit, že o současném světě tady vypráví prozaik nepostrádající „starosvětskou“ noblesu.
Konečně pořádný začátek? Nebo jde spíš o příznak začínajícího končení? Takové otázky naskakují nad třetí knihou, již vydal Jan Novák (1953) v loňském roce. A to proto, že Hic a kosa v Chicagu vypadá, jako kdyby autor chtěl konečně v českém prostoru skutečně začít, silněji se ukotvit, a to hlavně v srdcích a hlavách čtenářů, ale zároveň už přináší i texty, které znějí jako první splátka na knihu pamětí.
Bulharský autor Georgi Gospodinov upoutal celosvětovou pozornost svým Přirozeným románem. Český překlad si ale nyní zasloužil i jeho básnický debut. Georgi Gospodinov nejsem já, řekl bulharský autor během návštěvy pražského knižního veletrhu Svět knihy. A tato věta vystihuje jeho neustálé balancování na hraně.
Wojciech Kuczok (1972) debutoval básnickou sbírkou Uvěřitelné příběhy (1996), na niž navázal povídkovými soubory Obyčejné příběhy (1999) a Kostřenky (2002). V roce 2003 uveřejnil román Smrad, za nějž získal prestižní polskou cenu Nike.
Autor, který se proslavil již svým debutem Modré pondělky, vydaným ve třiadvaceti letech. Autor, který proslul výstředním oblečením – zeleným kožichem či síťovým tričkem. Autor, který se zasnoubil se svou sousedkou, dámou ve velmi pokročilém věku. Autor, který jednou ze svých knih, v níž hrdinka touží vyrábět ovčí sýr, propagoval po Nizozemsku na lodičce ve společnosti kozy.
Profesor z lillské univerzity Dominique Viart společně Brunem Vercierem napsal knihu Současná francouzská literatura. Její český překlad přijel představit do Prahy.
Svérázný protagonista Pablo Miralles ví, co má loupák nejraději – když ho někdo namaže máslem. Zemitá postava ale brzy zabrousí pod zem, do barcelonského undergroundu.
Dánská prozaička Helle Helle navštívila pražský veletrh Svět knihy.
Okrsek Sinistra ukazuje zmechanizovanost lidských životů v diktátorských režimech. Vykonávají se nesmyslné práce, lidé musí ctít stanovená pravidla.
Vášnivě milovat německou literaturu v době hitlerovské okupace se může zdát podivné. V románu Gillese Roziera však jde jen o jeden z mnoha paradoxů.
Maďarský básník Szilárd Borbély, jehož kniha Pompa funebris byla právě přeložena do češtiny, navštívil Prahu.
Vydávání českých překladů děl rakouského dramatika a prozaika Thomase Bernharda (1931-1989) svým setrvalým proudem připomíná samotné autorovy prózy, které jsou často jediným „nekonečným“ odstavcem.
Skončí to s Marií vůbec někdy? - ptá se hned v první větě vypravěč prózy Utíkat a tomu, kdo četl předchozí Toussaintovu prózu Milovat se, je hned jasné, že půjde o její „pokračování“. Na obálce se pak lze také dozvědět, že s Marií to hned tak neskončí - belgický autor totiž označuje Milovat se a Utíkat za první dvě části zamýšlené tetralogie.
