Petr Rákos se narodil roku 1925 v Košicích do rodiny maďarských Židů. Díky štěstí v neštěstí přežil deportaci do Osvětimi a po válce se vydal do Prahy, kde na Filozofické fakultě vystudoval filozofii a historii. V hlavním městě již zůstal a v následujících desetiletích zde působil především jako učitel maďarské literatury, teorie literatury a teorie překladu na FF UK.
KŠ
Kateřina Anna Šrubařová
Jak zabránit zapomnění těch, kteří místo románů a novel přispívali do odborných sborníků a časopisů či nacházeli uplatnění při sepisování doslovů a – jako v tomto případě – edičních dovětků? Zatím lze jen odhadovat, jak velký vliv na cestu k autorově nesmrtelnosti má vydání sebraných spisů zaníceného pedagoga a oddaného hungaristy Petra Rákose. Nutno však uznat, že skupina „věrných pozůstalých“ v čele s Evženem Gálem se do tohoto úkolu pustila s úctyhodnou vervou.
Současná maďarská literatura již světu představila mnoho autorů, jejichž jména si v uplynulých letech vydobyla slušný věhlas a zvuk. Yudit Kiss, autorku nedávno vydaného románu Léto, kdy otec zemřel, však na jejich seznamech nehledejme. Nejenže se jedná o její beletristickou prvotinu, čeština se navíc stala prvním jazykem, do kterého byl tento memoárový román přeložen.
Ať už na pódiu Maďarského kulturního střediska nebo druhý den u stolku kavárny Academia, situace je v obou případech stejná. Ze sympatické brunetky s krátkým sestřihem vyzařuje nekonečné množství pozitivní energie a zřídkakdy spatřitelná vnitřní síla.
Audiokniha vznikla podle knihy Krisztiny Tóth Vonalkód (Čárový kód) vydané v roce 2006 v budapešťském nakladatelství Magvető a obsahuje výběr tří povídek, v jejichž podtitulu se vždy vyskytuje výraz čára nebo linie.
Hlavním hrdinou psychologicky znepokojivého a zároveň sžíravě ironického románu Klid je spisovatel Andor, který se už patnáct let stará o matku, bývalou slavnou herečku, poté co přestala vycházet z bytu.
Stodola vesnického domu, v popředí zavěšená seschlá kočka a v rohu na lavičce rozostřený bosý stařík. Tak málo a přitom tak mnoho nám o nedávno vydaném výboru povídek sedmihradského Maďara Ádáma Bodora Návrat k sově poví přebal českého vydání.
Maďarskému pohledu na zvěrstva druhé světové války se již dostalo nejednoho literárního zpracování, z nichž hned několik je jich běžně dostupných i českému čtenáři. Stejně tak o postupech, které udržovaly v chodu nacistické pracovní a vyhlazovací tábory, není díky pečlivé německé evidenci těžké získat poměrně jasnou představu.
Byla jednou jedna děravá ponožka. Zamlada nebyla jen tak pro každého, vždyť byla utkaná z vybraného materiálu a svůj modrý vzorek hrdě vystavovala na odiv. Jenže už zestárla. A jak říkám, byla v ní díra. Pěkně nafoukaná, lemovaná třásněmi.
