Vítězové nejsledovanější norské literární ceny Brageprisen 2021 byli jako každý rok vyhlášeni na konci listopadu, a to v tradičních kategoriích. Nejlepší knihou roku v žánru literatury pro děti a mládež se stal titul Eit anna blikk (Jiný pohled), v němž Erlend Skjetne (nar. 1988) zavádí mladé čtenáře do přistěhovaleckého tábora na severu Norska. Hlavními hrdiny příběhu jsou dva povahou velmi rozdílní afghánští chlapci, jeden miluje knihy a jazyky, druhý fotbal. Oba ale touží po tomtéž – zůstat v Norsku. Porota ocenila nejen zasazení románu pro mládež do složitého prostředí, ale také hravý jazyk, jímž autor zachycuje perspektivu cizinců, kteří poznávají norštinu i norskou kulturu. Erlend Skejtne vychází z vlastních zkušeností, protože kromě psaní učí přistěhovalce norštinu.

V kategorii non-fiction si cenu odnesla Lena Lindgren (nar. 1969) za titul Ekko. Et essay om algoritmer og begjær (Echo. Esej o algoritmech a chtíči). Novinářka a politická komentátorka deníku Morgenbladet se ve své debutové knize zamýšlí nad povahou dnešní doby, o níž se často mluví jako o narcistní. Lindgrenová se odráží od Ovidiova zachycení mýtu o Narkissovi, v němž si všímá další, pro ni stejně důležité postavy, nymfy Echó, a ptá se, zda nežijeme spíše v době echa. Porovnáme, napodobujeme, dáváme lajky a algoritmy nás krmí personifikovaně upraveným obsahem. Uzavíráme se do jakýchsi echokomor, v nichž jsou odlišné názory prezentovány jako nebezpečné, a společnost se tak polarizuje.

V takzvané otevřené kategorii, která je každý rok věnována jinému žánru, letos soutěžily non-fiction knihy pro děti a mládež. Cenu si odnesl titul Søstre. Min historie etter Utøya (Sestry. Můj příběh po událostech na Utøya). Jde o společné dílo spisovatelky Mariangely Di Fiore (nar. 1981) a Cathrine Trønnes Lie, dívky, která přežila teroristický útok na ostrově Utøya v roce 2011. O život tu ale bohužel přišla její sestra Elisabeth. Autorka zachycuje Cathrininy vzpomínky na hrůzné události a sleduje její další osud. V krátkých odstavcích, psaných přímým jazykem, v němž je ponecháno dost prostoru pro vlastní přemýšlení, čteme o strachu, chaosu, ztrátě a smutku, se kterým se Cathrine musí vyrovnávat.

Vítězem v kategorii beletrie pro dospělé se stal žijící klasik současné norské literatury, nositel mnoha cen, spisovatel a dramatik Jon Fosse (nar. 1959). Porota ocenila jeho román Eit nytt namn (Nové jméno), kterým autor završil svou volnou heptalogii. Hlavní hrdina malíř Asle se v něm rozhodne skončit s malováním a bilancuje svůj život. Fosseho knihy jsou vždy slovy porotců „osekány na kost“, dějově i jazykově minimalistické. Málomluvnost a repetitivní styl vyžadují čtenářovu neustálou pozornost a vnímavost k drobným nuancím. Osud, smrt a víra jsou témata procházející celým jeho dílem a zvláště náboženská linie se v něm v posledních letech stává stále naléhavější. Fosse se ale soustředí na obecnou rovinu vztahování se k vyšším principům, a text je tak podmanivý pro všechny čtenáře bez ohledu na jejich náboženské vyznání. V letošním ročníku ceny jde o jediného spisovatele, jehož díla máme přeložená i do češtiny.

Čestné ocenění porota udělila norské spisovatelce, dramatičce a esejistce Liv Koltzøw (nar. 1945), jejímž dílem dle autorčiných vlastních slov procházejí témata času a vědomí. Její knihy zkoumají, jak náročné může být porozumět jiným lidem a být sám pochopen. Koltzøw debutovala v šedesátých letech, kdy byla důležitou představitelkou modernistické literární skupiny a stejnojmenného časopisu Profil. V průběhu sedmdesátých let se profilovala jako významný feministický hlas norské literatury. Porota také vyzvedla její poslední vydaný titul – výbor z deníků z let 1964–2008, který recenzenti označili doslova za literární perlu. V našem časopise jsme zveřejnili překlad povídky Návrat domů, jenž vyšel původně v roce 2003 v Literárních novinách.