Literární cena Brageprisen, respektive její letošní nositelé, prozrazují, o čem dnes norští autoři píší, co je tíží a jaká témata jejich knihami procházejí nejčastěji: ekologie, stav klimatu a rovnováha mezi rozvojem technologií a lidstva na straně jedné a přírodou na straně druhé. To rozhodně není žádná novinka, osud naší planety leží skandinávským spisovatelům na srdci už mnoho let, ale vzhledem k tomu, že stále nepřichází jasná odpověď na to, jak se k tomuto problému postaví představitelé vrcholné politiky a průmyslu, bude ještě dlouho o čem psát. Podobným evergreenem norské literatury je lidské tělo, vztah člověka k němu a způsob, jakým fyzická schránka reaguje na náš způsob života a vnitřní prožívání.

Jako každá podobná literární cena má i Brageprisen několik kategorií, a to včetně tzv. otevřené kategorie. Ta byla letos věnována příručkám, tedy knihám, které předkládají různé návody, radí, jak něco vytvářet nebo jak se chovat. Dovolím si malou poznámku pod čarou. O tom, jak moc jsou Norové rovnostářští, vypovídá i to, že zařazení tohoto typu spíše praktických publikací do prestižního ocenění nikoho nepobouřilo ani nevyvolalo žádnou zásadní diskusi. Vítězem se stala kniha Den store klimaguiden (Velký průvodce klimatem), jejíž autor Thomas Horne odpovídá formou jednoduchých, názorných a ilustracemi podepřených tvrzení na řadu otázek, jež někdy napadly každého z nás, jako například to, jestli životnímu prostředí opravdu pomůže, když vyměníme dieselové auto za elektrickou Teslu.

Nejlepší počinem v oboru literatury pro děti se stal titul Hva skjedde egentlig med deg? (Co se to s tebou vlastně stalo?) autorky Jenny Jordahl. Stále oblíbenější forma grafického románu citlivě zpracovává téma dětské obezity, problémů s příjmem potravy a jejich příčin. Text knihy tvoří pouze dialogy a ilustrace vyjadřují nejen děj příběhu, ale i to, jak se cítí a co prožívají postavy. Výtvarný projev této norské ilustrátorky jsme mohli poznat v komiksu Neohrožené ženy o historii boje za ženská práva.

Vítězka kategorie beletrie pro dospělé Beate Grimsrud si v románu s názvem Jeg foreslår at vi våkner (Navrhuji, abychom se vzbudili) bere za své podobné téma, kterým je nemoc. Oceňovaná autorka, jež bohužel letos v pouhých 57 letech zemřela, do realistické a věrně zachycené dějové linky boje s rakovinou prsu zakomponovala dva nezvyklé zvířecí průvodce. Ti posouvají hranice příběhu blíž k fantazii a současně odkazují na další literární texty od pohádek po dramata Henrika Ibsena. Navzdory vážnosti tématu je to dílo místy humorné a plné lásky k životu. Beate Grimsrud je v českém prostředí také již známá, v roce 2012 u nás vyšel překlad jejího částečně autobiografického románu Blázen svobodný, pojednávající o tenké hranici mezi genialitou a šílenstvím.

Kategorii non fiction letos ovládl Dag O. Hessen s titulem Verden på vippepunktet (Svět v bodě zlomu), v němž se znovu vracíme k naší planetě. Známý klimatolog a profesor biologie se snaží ukázat, co je a co není pravda, ne proto, aby čtenáře děsil, ale abychom pochopili, že musíme reagovat rychleji a rázněji, protože příroda je na ústupu a některé změny nelze napravit. Za schopnost psát fundovaně, ale současně tak, aby sdělení pochopila i široká veřejnost, získal Dag O. Hessen i čestné ocenění poroty, jež si každoročně odnáší jedna osobnost.

Cena Brageprisen se uděluje od roku 1992 a je to hlavní literární ocenění v Norsku. O čtyřech nominovaných titulech v každé kategorii rozhoduje porota. O tom, který titul v rámci dané kategorie – s výjimkou otevřené kategorie – vyhraje, hlasuje devět hodnotitelů. Ti jsou pro každou kategorii jiní, celkem jich je tedy dvacet sedm. Z devítky hodnotitelů jsou vždy tři nakladatelé, tři knihovníci a tři literární kritici z různých částí země. V otevřené kategorii vybírá vítěze sama porota. Každý z oceněných autorů si odnáší 75 000 norských korun.