Stejně jako v mnoha jiných zemích je i v Norsku podzim ve znamení udílení literárních uznání za pomalu končící rok. Jednou z nejvýznamnějších cen na domácím knižním poli je Brageprisen, kterou od roku 1992 uděluje nadace Den norske bokprisen. V jejím rámci jsou vyznamenány nejlepší knihy v klasických kategoriích: krásná literatura, literatura pro děti a mládež a literatura faktu, významným osobnostem je určena čestná cena a v tzv. otevřené kategorii se každý rok ocitne v centru pozornosti některý neobyčejný knižní počin.

Nejlepší beletrií byla v tomto roce vyhlášena kniha Monicy Isakstuen s názvem Vær snill med dyrene (Buď hodný na zvířata), která pojednává o pocitech matky, jež se po rozvodu dělí s bývalým manželem o péči o tříletou dceru a stává se ze dne na den jen poloviční matkou. Ve Skandinávii běžná střídavá péče je tu nazírána pohledem ženy, která rozchodem přichází o část své identity a prožívá novou každodennost, v níž musí jako otočením vypínače chvíli být a chvíli nebýt matkou. Cenu poroty za nejzdařilejší knihu pro děti a pro mládež si letos odnesl komiks Anderse N. Kvammena Ungdomsskolen (Základka). Debutující spisovatel v něm vypráví o chlapci, který se marně snaží najít své místo mezi spolužáky. Už takto složitou situaci ještě zkomplikuje nenadálá tragédie. Kvammen o pocitech teenagera vypráví s pochopením, aniž by se dospívajícím čtenářům vnucoval nebo byl příliš didaktický. Literatuře faktu letos vévodila Åsne Seierstad s titulem To søstre (Dvě sestry). Norská novinářka, kterou proslavilo vyprávění Knihkupec v Kábulu (nor. 2002, čes. 2005), je známá i českému čtenáři. Její letošní kniha zprostředkovává reálný příběh somálského otce, jehož dcery pohrdnou životem ve svobodném Norsku a provdají se za džihádisty v Sýrii. Seierstadová se snaží rozkrýt pozadí radikálního islámského prostředí v Norsku a porozumět zdánlivě nepochopitelným důvodům obou dívek.

Volnou kategorii tentokrát obsadila literatura faktu pro děti – ilustrovaná vzdělávací série Gudny Ingebjørg Hagen a Malgorzaty Piotrowské s názvem Fest og feiring (Svátky a oslavy) přibližuje v pěti dílech zvyky a tradice v různých náboženstvích. Děti díky ní poznají svátky v křesťanské, židovské, islámské, budhistické i hinduistické části světa. Čestné ocenění získala v roce 2016 jednaosmdesátiletá autorka a překladatelka Elisabeth Aasen, která se po celý život snaží připomínat díla zapomenutých norských autorek. Mezi spisovatelky, které Aasenová vrátila na mapu literární historie, patří především Conradine Dunker, Vilhelmine Ullmann, Ragna Nielsen a Magdalene Thoresen.