Německý spisovatel Norbert Scheuer (nar. 1951) je svým životem i literárním dílem spjat se západoněmeckým středohořím Eifel, které se nachází ve spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Westfálsko. Tento vyučený elektrikář napsal později diplomovou práci o strukturní analýze rentgenu a magisterskou práci o Kantovi. V občanském povolání pracuje jako programátor.

Své významnější básnické i prozaické práce začal publikovat v polovině 90. let. Je zastoupený v antologii Beste deutsche Erzähler (2003), sestavené Hubertem Winkelsem, časopisecky publikuje např. v literárním čtvrtletníku Akzente. Vydal sedm románů, dvě povídkové a dvě samostatné básnické knihy. Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří román Überm Rauschen (Nad šuměním) o bilancování rodinné historie při lovení ryb nad šumícím říčním jezem, který se v roce 2009 probojoval do užší nominace na Německou knižní cenu – stejně jako o deset let později i Scheuerův nejnovější román Winterbienen (2019, Zimní včely) o osamělém včelaři, který za druhé světové války pomáhal pronásledovaným Židům uprchnout za belgické hranice. Do angličtiny byl přeložen román o válce v Afghánistánu a tragickém osudu mladíka se zálibou v ornitologii Die Sprache der Vögel (Řeč ptáků), který byl v roce 2015 nominován na Cenu lipského knižního veletrhu. Románová tvorba Norberta Scheuera se vyznačuje až obsesivním zaměřením na přírodu autorova rodného kraje, hledáním paralel mezi životem v přírodě a životem lidí; kontinuitu mezi románovými příběhy zprostředkovávají protagonisté, členové rodiny Arimondů.