Henrik Ibsen (1828–1906), kterého F. X. Šalda nazval případně „básnícím kritikem“, je považován za jednoho z nejvýznamnějších světových dramatiků. Je autorem 26 her a jedné básnické sbírky, přičemž jeho tvorbu lze rozdělit do čtyř etap. Rané dramatikovo dílo obsahuje hry národně romantické a historické, jako jsou Bojovníci na Helgelandu nebo Nápadníci trůnu. Mezi lety 1863–1873 psal Ibsen dramata filozofická. K nejvýznamnějším hrám z této doby patří trojice Brand, Peer Gynt a Císař a Galilejský. Třetí období Ibsenovy tvorby, které lze ohraničit lety 1877–1882, zahrnuje komornější, tzv. realistická současná dramata (někdy také nazývaná moderní společenská) jako Domov loutek, Strašidla či Nepřítel lidu. Poslední etapu tvoří psychologická dramata s prvky symbolismu (např. Divoká kachna, Hedda Gablerová, John Gabriel Borkman).

Henrik Ibsen je považován za otce moderního dramatu, jeho význam pro rozvoj dramatiky ve 20. století je zcela klíčový. Zvláště analytická technika konstruování dramatu a ochota vyjadřovat se k aktuálnímu otázkám po morálním stavu společnosti z něj učinila jednu z nejdůležitějších postav duchovního života druhé poloviny 19. století. Důležitou roli sehrálo Ibsenovo dílo také ve vývoji českého divadla. Už od 80. let 19. století se dramatikovy hry objevovaly na repertoáru pražského Národního divadla a Švandova divadla na Smíchově. Dodnes u nás zůstává Ibsen jedním z nejuváděnějších klasiků.

Oslavy 100. výročí dramatikova úmrtí zaštítilo norské ministerstvo kultury. V Norsku i v zahraničí se proto v průběhu celého roku 2006 uskuteční řada akcí počínaje tradičně i zcela novátorsky pojatými představeními, rozhlasovými a filmovými adaptacemi přes nová knižní vydání Ibsenova díla, specializované konference, přednášky, semináře až po akce typu parku soch inspirovaných hrou Peer Gynt či speciálně upravených divadelních prohlídek, které jsou určeny malým školákům. Kompletní přehled akcí včetně detailních informací o životě a díle Henrika Ibsena mohou zájemci najít na stránkách www.ibsen.net, které mají také anglickou a německou mutaci.

V souvislosti s výročím shrnul Ibsenův přetrvávající přínos ředitel Norského výboru pro propagaci díla Henrika Ibsena Bentein Baardson: „Ibsen nás více než kterýkoli jiný autor přinutil zabývat se našimi základními právy a hodnotami. Sociální konflikty, s nimiž nás konfrontuje, jsou stále relevantní. A to velmi zásadně. I dnes jsou některé jeho texty cenzurovány a v určitých částech světa jsou některé z jeho her zakazovány autoritami, jež je vnímají jako příliš kontroverzní a představující nadmíru velkou hrozbu pro vládnoucí establishment.“

100. výročí úmrtí norského dramatika Henrika Ibsena se bude slavit také v České republice. V březnu vydalo nakladatelství Elg sborník ibsenovských studií nazvaný Ipse ipsa Ibsen. Kniha, která byla koncipována jako mezioborové setkání teatrologů, nordistů a praktických divadelníků, zahrnuje 12 dosud nepublikovaných článků předních českých a slovenských odborníků. Tematicky čerpá tento sborník z různých literárních a uměleckohistorických jevů, zahrnuje však i články víceméně faktografického charakteru. Součástí knihy je soupis českých inscenací Ibsenových her v letech 1945–2005 a bibliografie uvádějící všechny názvy, pod nimiž se tyto hry u nás hrály nebo vyšly tiskem. Sborník je významným příspěvkem do stále probíhající diskuse o jedné z čelných osobností světového dramatického umění, která představuje výzvu pro divadelní tvůrce a dodnes přitahuje divadelní publikum. Editorem sborníku, jehož vydání kromě dalších institucí podpořil také Norský výbor pro propagaci děl Henrika Ibsena, je Karolína Stehlíková.

Sborník Ipse ipsa Ibsen bude prezentován 6. dubna v 18.30 v prostorách Skandinávského domu ve Zlatnické ulici. 8. dubna v 19.00 se na stejném místě uskuteční scénické čtení studentů oddělení skandinavistiky pražské Filozofické fakulty nazvané Hedda G. Netradiční pojetí klasického textu režíroval Ondřej Buddeus.

Dva svazky výboru z Ibsenova díla připravuje v souvislosti s výročím Divadelní ústav. Dohromady bude výbor nazvaný Hry I a II obsahovat 12 vrcholných děl (Peer Gynt, Domeček pro panenky, Přízraky, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Rosmersholm, Paní z moře, Heda Gablerová, Stavitel Solness, Eyolfek, John Gabriel Borkman a Když my mrtví procitneme). Souborné vydání Ibsenových her je o to cennější, že se jedná převážně o nové překlady pořízené naším jediným aktivním překladatelem děl tohoto dramatika Františkem Fröhlichem. Ze starších překladů se v knize objeví Peer Gynt přeložený Josefem Vohryzkem a Josefem Bruknerem. Knihy doplní odborná studie norské ibsenoložky Vigdis Ystadové. Oba svazky vyjdou současně v květnu 2006. Redaktorem výboru je Zbyněk Černík.

Součástí oslav jsou také jednotlivá představení uváděná českými divadly. Inscenace Nory v brněnském Divadle v 7 a půl měla sice premiéru již v roce 2004, ale díky popularitě, kterou si postupně získala (představení, které režíroval Jan Antonín Pitínský, obdrželo třetí cenu v anketě Divadelních novin Inscenace roku a jeho záznam pořídila Česká televize), se stále drží na repertoáru. J. A. Pitínský se k Ibsenovi znovu vrátil v loňské sezóně, kdy na scéně Národního divadla v Brně uvedl méně známé (a u nás minimálně uváděné) temné drama Rosmersholm. Potřetí se J. A. Pitínský setkal s Ibsenem na podzim roku 2005, kdy v brněnském studiu Českého rozhlasu připravil Ibsenův epilog Když z mrtvých procitáme. Vysílání této adaptace je naplánováno přesně na den úmrtí norského dramatika, tedy na 23. květen 2006. Na vlnách Českého rozhlasu 3 Vltava se posluchači mohou s Henrikem Ibsenem a jeho dílem setkat ještě dvakrát. Pořad Páteční večer 26. května bude cele věnován osobě norského dramatika. Na sobotu 27. května je pak plánována premiéra patrně nejpopulárnější a nejživotnější Ibsenovy hry Peer Gynt, kterou režírovala Hana Kofránková.

V Praze je v současnosti k vidění jedna Ibsenova hra. Nadčasové drama Divoká kachna v režii Jana Nebeského, dalšího specialisty na hry tohoto autora, uvedlo v září minulého roku Divadlo v Dlouhé. Divokou kachnu hrají také v plzeňském Divadle J. K. Tyla (režie: Jan Burian). V Městském divadle v Mladé Boleslavi nastudoval režisér Rudolf Felzmann starší překlad Peera Gynta pořízený básníkem Bohumilem Mathesiem.

Ibsen bude také v centru pozornosti letošního ročníku mezinárodního veletrhu Svět knihy Praha, jehož hlavním tématem je literatura severských zemí. Knižní veletrh se bude konat ve dnech 4. – 7. května 2006. Starší i novější norská dramatika bude na programu mezinárodního divadelního festivalu Setkání 2006 Stretnutie probíhajícího ve dnech 8. – 13. května ve Zlíně. Festival představí mimořádný projekt Norská stopa. Na konci června se v Praze uskuteční přednáška přední norské ibsenoložky profesorky Toril Moi, která působí na americké Duke University a v souvislosti s Ibsenovým výročím vydává knihu Ibsen’s Modernism, která vyjde anglicky a norsky.

Záštitu nad českými oslavami 100. výročí úmrtí norského dramatika převzalo Velvyslanectví Norského království v Praze.

Podrobný přehled akcí a další informace lze najít na adrese: www.webpark.cz/elg.