Dánský spisovatel Jan Sonnergaard (nar. 1963) zemřel 21. listopadu 2016 ve věku 53 let. Nakladatelství Gyldendal ohlásilo, že se během pobytu v Bělehradě nedostavil na domluvenou akci a později byl nalezen mrtev na následky infarktu.

Jan Sonnergaard prorazil v roce 1997 sbírkou povídek Radiator (Radiátor), která je prvním svazkem sbírkové trilogie. Ve sbírce čítající deset příběhů provokativně a cynicky tematizuje zkrachovalé muže, společenské vykořeněnce, kteří jsou často na podpoře, alkoholiky a zločince. Sbírky se prodalo na 100 000 výtisků, což z Jana Sonnergaarda z ničeho nic udělalo jednoho z největších spisovatelů v Dánsku devadesátých let. Druhým svazkem v trilogii je Sidste søndag i oktober (Poslední neděle v říjnu) z roku 2000, kde si autor bere na paškál střední třídu, a v posledním díle povídkové trilogie Jeg er stadig bange for Caspar Michael Petersen (Stále se bojím Caspara Michaela Petersena) z roku 2003 se autor vypořádává se společenskou smetánkou.

Ceněná jsou však i jeho pozdější díla, jak románový debut Om atomkrigens betydning for Vilhelm Funks ungdom (Význam atomové války pro mládí Vilhelma Funka) z roku 2009, kde zpřítomňuje opomíjenou hrozbu atomové války, tak zcela poslední povídka Otte opbyggelige fortællinger om kærlighed og mad og fremmede byer (Osm poučných příběhů o lásce, jídle a cizích městech) z roku 2015.

Jan Sonnergaard zůstává v podvědomí jako spisovatel, jenž s drsným humorem kritizuje společnost a propůjčil hlas mužům, kteří v životě šlápli vedle. Inspiraci prý hledal u Marcela Prousta a německé skupiny Kraftwerk.

Nakladatelství Pistorius & Olšanská chystá ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK v Praze český výbor Sonnergaardových povídek.