Mladá japonská autorka Hitomi Kaneharová (Kanehara, nar. 1983), která se českým čtenářům před rokem a půl představila svou úspěšnou novelou Hadi a náušnice (Hebi ni piasu, Argo, 2006, dotisk 2007), vydala v roce 2007 v pořadí již pátou knihu – novelu Hydra (Haidora, nakladatelství Šinčóša, 2007, 137 stran).

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou celého příběhu je půvabná čtyřiadvacetiletá modelka, která žije v luxusním bytě v přepychové tokijské čtvrti Aojama se známým fotografem, pro kterého pracuje. Dívka z vlastní vůle hladoví, a čím hubenější se stává, čím výrazněji jí vystupují na těle kosti, tím šťastnější a sebejistější se cítí. Žvýká a bez polykání vyplivuje obrovské množství sladkostí a jiného nezdravého jídla, které neustále nakupuje. Je si vědoma masochistické pasti, do které se nechala chytit, a přesto se z ní ani nesnaží uniknout. Touží stát se čímsi jako téměř průhlednou panenkou, z jejíhož těla z velké části, nikoli však úplně, vyprchá život.

Kaneharová, která sama měla v pubertě problémy se sebepoškozováním, je znovu, stejně jako v některých předchozích knihách, jakoby fascinována nepatrnou hranicí mezi bytím a nebytím, mezi životem a smrtí. Hrdinka její novely se s každým dnem doslova vytrácí před očima, až váží jen pouhých pětatřicet kilo.

Kniha se výrazně liší od předchozích próz Kaneharové. Chybí jí napínavý sled událostí a scény plné násilí a sexu, tak typické atributy předchozích knih. Hlavní hrdinka se chová tiše a nenápadně, avšak lásku a vztahy s muži chladnokrevně analyzuje a využívá pro své vlastní cíle. Milostný trojúhelník mezi ní, fotografem a vokalistou kapely líčí jakoby s odstupem, nevzrušeně až nezúčastněně. Převažuje dívčin monolog, popis obou mužů v podstatě skoro chybí.

Přestože kniha nedosáhla u japonských čtenářů takového ohlasu jako Hadi a náušnice, svědčí o talentu autorky a přináší nevšední pohled na život současné mladé generace v Japonsku.