Přední švédský prozaik a dramatik Per Olov Enquist (1934–2020) debutoval na začátku šedesátých let minulého století a v následujících desetiletích na sebe upoutal pozornost řadou románů, povídek a filmových scénářů, jejichž společným rysem je hledačská, až provokativní snaha zpochybňovat obecně přijímané historické pravdy a mýty a vrhat na ně nové světlo. Dramatické tvorbě se začal věnovat teprve v relativně zralém věku, po čtyřicátém roce života, ale i na tomto poli se brzy prosadil a získal uznání jak doma ve Švédsku, tak v zahraničí. Mimořádného ohlasu dosáhl cyklem komorních her, v nichž nabízí netradiční a nekonvenční pohled na významné osobnosti severské kultury (August Strindberg, Selma Lagerlöfová, Hans Christian Andersen aj.) či hrdinky a hrdiny antických mýtů. V centru Enquistovy pozornosti obvykle stojí problém fungování jedince v rámci společenských mechanismů a nebezpečí jeho citového zlhostejnění a odumření.

S tvorbou Pera Olova Enquista se čeští čtenáři a diváci mohli seznámit už několikrát. V překladu vyšly knihy Magnetizérova pátá zima (1995), Strindberg – život (1990), Svržený anděl (1992), Návštěva osobního lékaře (2002), Hamsun (2003), Kniha o Blanche a Marii (2007), Tři jeskyně (2004) a Jiný život (2011) a na našich scénách byly uvedeny hry Noc tribádek, Faidra, Ze života žížal, V Hodině rysa a Obrázkáři.