Třetí román nešablonové autorky Magdaleny Tulli, autorky, která se vymyká zasazení do kontextu současné polské prozaické tvorby. Debut – Sny a kameny (Sny i kamienie) – způsobil v Polsku v době vydání (1995) opravdové literární pozdvižení. Kniha získala mnohá ocenění – tak hodnotili literární vědci a historikové literární událost, na kterou po mnoho let čekali. Kniha byla po osmi letech své existence (vůbec ne statické – průběžně metamorfovala – dočkala se až pěti změněných vydání!) přeložena do češtiny. Ještě než se tak stalo, měl český čtenář možnost setkat se s tvorbou Magdaleny Tulli prostřednictvím její druhé knihy Stehy (W czerwieni), která byla přeložena o rok dříve.

Po přečtení těchto dvou textů by čtenář mohl být připraven na další dávku hutné literatury. A právě takový je román Soukolí, který se – tak jako předchozí dvě knihy – vymyká jednoznačnému zaškatulkování. Soukolí lze interpretovat a číst na mnoho způsobů, avšak něco mají všechny tři knihy společného – vždy máme dočinění s pokusem o nastínění existence a dění tohoto světa na pozadí dějin 20. století. Obraz načrtnutý v Soukolí je však naznačen změnou autorčiny optiky – z dosud představovaných variant světa skutečného se přemísťuje do světů fiktivních, které vznikají jen proto, aby se „oko potěšilo mihotáním, když stoupají ke světlu a chvějí se při tom jako mýdlové bubliny“. Tulli rovněž ve své nejnovější knize vytváří alegorie, které nás jednoznačně směrují k uvědomění si pravdy o našem světě, který tak jako ty mýdlové bubliny, je naplněn prázdnotou. Je rovněž plný smutku, tužeb a nesplněných přání, které trápily již hrdiny Města snů.

Tulli do hlavní role obsazuje vypravěče a to je zásadní změna – vypravěč stále zřetelněji ztrácí kontrolu nad příběhem, který je nucen psát, stojí nad ním vyšší síla, která celý tvůrčí proces řídí. Samotný vypravěč má jen jeden jediný úkol – dovyprávět daný příběh o lásce a zradě do konce, bez ohledu na to, zda má či němá nápad, nebo zda se mu chce či nechce. Tulli nabourává roli vypravěče, degraduje ji nakonec do role klauna, který když nedokázal svůj příběh dokončit a ještě v něm stihl přijít ke zranění kulkou, je všem k smíchu.

Petra Zavřelová