Tereza Černá

Román dosud v Čechách málo známé izraelské autorky Orly Castel-Bloom čtenáři otevírá okno do světa současné izraelské společnosti. Spisovatelka zde s notnou dávkou černého humoru a surrealistických prvků nabízí pohled nejen na rozpad rodiny, ale i rozpad celé společnosti. Ukázka je z prvních stránek románu.

Tanu Rabanan s podtitulem Antologie rabínské literatury je nesmírně zajímavá a cenná publikace. Hned v úvodu představuje autor rabínskou literaturu formativního období (2.–7. století n. l.) a jeho hlavní dílo, tedy Mišnu (přelom 2. a 3. st. n. l.), která se stává „programovým dokumentem hnutí“ (s. 16). Sláma současně zmiňuje i „protějšek“ a „druhé ohnisko“ Mišny, Bibli.

Pan Mani, druhý román izraelského spisovatele A. B. Jehošuy, je formálně nesmírně zajímavým experimentem a současně skvělým čtenářským prožitkem

„Vyprávěj mi nějaký příběh,“ poroučí vousatý muž, který sedí u mě v obýváku na pohovce. Ta situace, to přiznávám, mi není zrovna příjemná. Já přeci příběhy píšu, nevyprávím je.

Najednou někdo klepe na dveře je název nejnovější povídkové sbírky Etgara Kereta, na kterou jeho příznivci čekali dlouhých osm let. Obsahuje třicet osm krátkých textů...

Amos Oz, jeden z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, se narodil v Jeruzalémě čtvrtého května 1939. Jeho otec – Jehuda Arje Klausner – byl doktor hebrejské literatury a pracoval v národním archivu.

Adam a Eva, láska překonávající vzdálenost i kulturní odlišnosti. Měl-li by toto být stručný popis románu Temná hmota, byl by značně neúplný a navíc zavádějící. Temná hmota je totiž tragédií porušené lidské komunikace, která...

Aner Šalev vystudoval matematiku na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě (BA), kde posléze úspěšně dokončil i postgraduál, a na univerzitě v Tel Avivu (MA).

Má druhá láska mě zachvátila o rok později. Jeden pohled, mrazení v zátylku, studený pot, šimrání u srdce, sucho v ústech, vůně lilií – znovu jsem byla nemocná láskou. Merav ihned pochopila velikost té zkázy. „On se ti líbí,“ usoudila zarmouceně.

Poslední kniha spisovatelky Jochi Brandes je historickým románem odehrávajícím se v biblických dobách za vlády králů Saula, Davida, Šalomouna a Jarobeáma.

Jochi Brandes se narodila roku 1959 v Haifě. Studia začala v ortodoxních náboženských školách „Bejt Jaakov“ v Petach Tikvě a Haifě, pak pokračovala – oproti konvencím platícím u ortodoxních dívek – ve studiu na talmudické přípravce v Jeruzalémě a pak na univerzitě Bar Ilan.

Před nedávnou dobu se na našich knižních pultech objevil první český překlad díla Abrahama B. Jehošuy (narozen roku 1936 v Jeruzalémě), který neoddiskutovatelně patří mezi izraelskou spisovatelskou elitu. Spadá do literární generace nazývané „nová vlna“, která se formovala v šedesátých letech a jejím hlavním záměrem bylo koncepčně i tematicky sjednotit izraelskou literaturu se změnami, ke kterým došlo na poli západní literatury.

Bylo jí skoro třicet, když, po sedmi letech, znovu přijela do Tel Avivu s potvrzením o rozvodu a bez její holčičky, kterou před ní schovali v hloubi rodiny starého rabína, jejího ex manžela.

I v této knize se projevují hlavní témata známá z některých Bar-Josefových divadelních her: lidé plní nejistoty, kteří hledají čisté a opravdové věci a současně napětí mezi světským Tel Avivem a pobožným Jeruzalémem.

Dramatik Josef bar Josef se narodil roku 1933 v Jeruzalémě v ortodoxní rodině významného izraelského spisovatele Jehošuy bar Josefa. České publikum se mohlo setkat nejen s dílem jeho mladšího bratra Jicchaka.

Ačkoli je poslední povídková sbírka Jehudit Hendel spíše smutným svědectvím o samotě stáří a bezmoci, se kterou pozůstalí tohoto světa bojují s prázdnotou po těch, kteří jej již opustili, může se stát výtečným společníkem právě pro ony chvilky, kdy se člověk ocitá pouze sám se sebou.

Večer jsem zavolala kamarádce Arnoně, které jsme říkali Nona, a řekla, že ji jedu vyzvednout, protože jsem slíbila Šaroně, že k ní večer přijdeme a budou tam také všichni naši dobří přátelé, ale Nona řekla, že se jí dneska večer nikam nechce...

Jehudit Hendel (1926) je známá spisovatelka, držitelka řady literárních ocenění.

V pořadí třetí kniha mladého izraelského spisovatele Dudu Busiho je barvitým obrazem moderní společnosti, ve které ale i nadále přetrvávají nenávisti a zášti spojené s nejrůznějším původem imigrantů. Román tak představuje souboj východu a západu, tedy aškenázských a orientálních komunit, a současně odlišný postoj rodičů a jejich potomků k tradici.

Během zpátečního letu do Izraele mě zaplavilo pár vzpomínek z dětství. Když mi bylo šest nebo sedm můj sekulární otec provedl zkoušku, která se nazývá „životni cesta“. Posadil mě ke stolu v kuchyni a sám si sedl naproti mně. Máma stála u ledničky a dívala se...

Dudu Busi je izraelský novinář a romanopisec.

Jehošua patří mezi nejznámější izraelské spisovatele nejen na domácí půdě, ale i ve světě.

Poslední román A. B. Jehošuy je rodinným duetem, jehož děj se odehrává v Izraeli a Africe a hlavními aktéry jsou postarší manželé Amoc a Daniela Jaari. Celý příběh se odehrává během osmidenního svátku Chanuka.

Uvnitř výtahu jedoucího do sklepení budovy starého parlamentu ho probralo zvonění telefonu, snacha mu vyčítala rozzlobeným hlasem: Co s tebou je, dědo? Děti na tebe čekají s rozsvícením svíček...

Poslední román Šulamid Lapid, Farma žen, se odehrává na počátku dvacátého století a je situován do okolí Genezaretského jezera v horní Galileji. Jde o volné pokračování autorčina historického románu Ge Oni, který vyšel roku 1982 a dostalo se mu velmi kladných ohlasů.

Voda, která vyrazila z motoru, zaplavila celé pole, Nunia a Ráchel už celou hodinu stojí a hrabou bahno do vody a obráceně. Večer se snáší, šero se změnilo na tmu, Genezaretské jezero je lehce osvětleno lakomým mladým měsícem a ony vědí, že by se měly vrátit na farmu, že se tu nesmí zdržet, že o ně má možná někdo starost...

Izraelská spisovatelka Šulamit Lapid (nar. 1934) napsala dosud devět románů, pět povídkových sbírek, tři hry, šest knih pro děti a mládež a jednu knížku poezie.

Stál uprostřed cesty, něco kolem dvaceti metrů ode mě, s kúfijí na obličeji, agresivně mi naznačoval, ať jdu k němu: „Hej ty golanská buzno,“ ječel na mě s těžkým arabským přízvukem...

Etgar Keret (1967) dnes patří k nejoblíbenějším izraelským autorům.

Romány izraelského spisovatele M. Šaleva jsou bestsellery nejen v Izraeli, ale i po celém světě.