Hana Crausaz-Veselá

Nakladatel Bernard Campiche vydal první román Nathalie Chaixové, laureátky ceny George Nicole za rok 2007, udělované za rukopis dosud nepublikovaným autorům.

Ve své nové knize La Fille au balcon (Dívka na balkoně) se fribourgská autorka Anne-Lise Thurlerová vrací do svého dětství a dospívání poznamenaných matčinou krutostí.

V letošním roce byla švýcarská literární Cena Michela Dentana udělena ženevské autorce Catherine Safonoffové.

Ženevská autorka Pascale Kramerová (1961) vydává svůj sedmý román.

Alain Bagnoud je autor románů, divadelních her a kritických esejů.

V roce 2005 spatřila světlo světa dlouho očekávaná druhá kniha valaisanské autorky Anne-Lou Steiningerové (1963) Les contes des jours volés (Příběhy ukradených dnů), jež představuje variace na téma času, texty různého rozsahu, tonality a tempa, oscilující mezi filozofickým zamyšlením a poezií.

Říkaly si, že by bylo prima znovu se sejít na místě, kde se naposledy náhodou potkaly, ve velké zahradě na břehu jezera, v parku Denantou, a Marieke nezapomněla upřesnit: „Na téhle lavičce, odkud je nejlepší výhled na druhou stranu“.

Román Les Bonnes Dames (Dobré ženy) vypráví o třech ženách, jež se ve velmi pokročilém věku vydávají na cestu do Egypta.

Neuchâtelská autorka Anne-Lise Grobéty se po sedmnácti letech vrací svým novým dílem La Corde de mi (Mollová struna) k románové formě.

Martina Chyba, jak jméno napovídá, je českého původu – narodila se v Praze, její rodiče emigrovali do Švýcarska v srpnu 1968. Vystudovala francouzštinu a němčinu na ženevské univerzitě, v roce 1989 nastoupila jako stážistka do švýcarské televize, kde pracuje dodnes.

Po úspěšném literárním debutu If Nobody Speaks of Remarkable Things (2002) přichází anglický autor Jon McGregor (1976) v letošním roce se svým druhým románem So Many Things to Begin.

Neuchâtelský spisovatel, držitel Schillerovy ceny za rok 1995 Jean-Bernard Vuillème (1950) vydává u nakladatelství Zoé své dosud nejosobitější a existenciálně nejangažovanější dílo, Le fils du lendemain (Syn zítřka).

Cena Edouarda Roda, jedna z nejmladších švýcarských literárních cen, slaví 10. výročí založení.

Ukázka z nové sbírky nanotextů vaudského autora Patricka Mosera.

Patrick Moser je vaudský spisovatel, který je považován za vynálezce nového povídkového žánru, tzv. nanotextů.

Pátý román Rachel Cuskové, jemuž dominují složité postavy a psychologizující dialogy, nabízí nekompromisní pohled na vztahy v  anglické buržoazní rodině.

Sbírka jedenácti povídek Retour au pays natal je prvním dílem valaisanského autora Patricka Rossiera (1971). Rodnou zemí se zde rozumí švýcarský kanton Valais, jenž autor podává jako drsný svět horských zemědělců, pronásledovaný patriarchální minulostí předků.

Eugene McCabe patří k nejopomíjenějším irským autorům – na jeho „anonymitě“ se z velké části podílela skutečnost, že jeho spisovatelská dráha nebyla nijak plynulá, ale naopak často přerušovaná dlouhými odmlkami, v nichž se autor věnoval výhradně farmaření.

Právě vycházející román švýcarského autora Thierry Luterbachera (1950) je příběhem Calvina Flusse, vyprávěným v první osobě, pro nějž se autor inspiroval vlastním dětstvím v jurské vesničce Péry-Reuchenette.

Amélie Plume (1943) je považována za jednu z nejlepších humoristických autorek současné švýcarské literatury.

Jacques-Etienne Bovard (1961), jeden z nejprodávanějších současných autorů ve Švýcarsku, přichází v letošním roce s novým románem: zpočátku detektivní příběh, který se odehrává v oblasti francouzské Jury, se postupně stává existenciálním románem o přátelství čtyř mužů, síle umění a pochybnostech spisovatele, jemuž se blíží padesátka.

Myslela jsem na to, když jsem Sáře volala, té, která vedle mě tenkrát seděla, uvědomila jsem si, že jsme spolu už nějakou dobu nemluvily a že je teď asi řada na mně...

Románová prvotina Jona McGregora (1976) If Nobody Speaks of Remarkable Things se ihned po svém vydání roku 2002 setkala s velkým úspěchem.

Ve Švýcarsku oblíbené sbírky dopisů v minulém roce doplnil nový svazek, tentokrát korespondence dnes již téměř zapomenutého ženevského básníka a prozaika Pierra Girarda a významné představitelky moderní ženské literatury Alice Rivazové: vyšla pod názvem Les enveloppes bleues.

Přehled významných literárních ocenění udělených roku 2005.

Anne-Lise Grobéty (1949) patří k významným představitelkám současné švýcarské literatury.

Když se na tím dnes znovu zamyslím, když se na to velmi usilovně soustředím, necítím se už tak bezradná, události jsem si přivlastnila, zdá se mi, že je moje paměť rozumově zpracovala,...

V tomto roce vydává švýcarská autorka Janine Massardová další autobiografický román, Le Jardin face à la France, v němž se vrací do svého dětství v malém městečku Rolle během druhé světové války.

Dílo Janine Massardové (nar. 1939, Rolle u Lausanne) lze číst jako poetický vhled do autorčina vlastního života a zároveň života chudé vrstvy švýcarské společnosti, z níž autorka pochází a o níž se často zapomíná, že vůbec existovala.

Jean-Jacques Langendorf, švýcarský spisovatel a válečný historik...

Román založený na skutečných historických událostech, pojednává o posledních letech Rakouska Uherska a otomanské říše, a zároveň se zamýšlí nad vrozenou touhou člověka bojovat.

Claude-Inga Barbey (1961) je švýcarskému publiku známá především jako herečka a autorka rozhlasových humoristických skečí.

Maggie O’Farrellová je mladá spisovatelka (nar. 1973 v Severním Irsku) velkého vypravěčského talentu, pronikavé inteligence a intuice.

Elisabeth Horemová (1955) je autorkou francouzského původu, ovšem publikuje u švýcarského nakladatele.

V poloprázdné hale malého letiště čeká sedm osamělých cestujících. Neznají se a seznámit se ani nepokoušejí - dali si záležet, aby mezi sebou nechali vždy několik volných míst...

V létě minulého roku (25. června – 15. října 2004) se odehrála v alpské části kantonu Vaud velice zajímavá kulturní událost s názvem Paysage en poesie.

Šestý román švýcarského spisovatele Michela Layaze je neobyčejný příběh, který se odehrává v internátu, který obývá stejně neobyčejná mládež.

Michel Layaz (1963) se v posledních letech stal jedním z nejčtenějších autorů francouzského Švýcarska.

V pořadí poslední vydaná sbírka švýcarské spisovatelky maďarského původu Agoty Kristofové je označována za jednu z jejích nejtajuplnějších knih.

Místy dojemný, místy humorný příběh o ztracené mladistvé lásce (v jejíž znovunalezení nepřestává vypravěčka věřit), o samotě, literatuře a snaze dosáhnout určité vnitřní harmonie, o touze povznést se nad minulé bolesti, radosti i zklamání.

Jerôme Meizoz, švýcarský literární kritik, historik a spisovatel.

Sdílené vášně se staly velkou literární událostí tohoto roku nejen svým objemem (téměř 440 stran), ale především svým obsahem.

V pořadí třetí sbírka básní vydaná u Bernarda Campiche se stala příležitostí k setkání se švýcarskou autorkou Claire Genouxovou (nar. 1971).

Ústředním tématem knih švýcarského spisovatele Couchepina jsou příběhy vyprávějící o touze po poznání, o předsudcích a síle tradice, o exilu a hledání kořenů, o síle mateřské lásky.

Po čem můžeš toužit ty, jehož si matka tolik přála...

Ti, co si mne zvědavě prohlíželi, když jsem je míjel – na afrických cestách člověk neustále někoho potkává,...

Její knihy jsou překládány po celém světě, stávají se předlohou pro filmy a divadelní hry, autorka sama však zůstává v ústraní. Agota Kristofová se narodila v Maďarsku, ale ve Švýcarsku žije již téměř padesát let.

Švýcarská spisovatelka Anne-Lise Thurlerová se snaží svými příběhy předat jisté znepokojivé poselství o současném světě a jeho vytrácejících se hodnotách...

V hrůze ze smrti žiji nepřetržitě. Myslela jsem, že jsem ji dokázala překonat napsáním první sbírky povídek...

J’avais pensé l’avoir apprivoisée par l’écriture de mon premier recueil...

Thierry Luterbacher (nar. 1950) byl do nedávné doby veřejnosti znám především jako malíř, žurnalista, filmový a divadelní režisér. Nedávno se prosadil jako spisovatel.

...pocházím z měšťácké rodiny, kterou jsem sice opustil, ale člověk se nikdy nemůže svého původu zříci...

Často se mě ptají, zda jde o autobiografický román...

...je viens d’un milieu bourgeois que j’ai abandonné mais on ne peut jamais renier ses origines...

On me demande souvent si c’est autobiographique...

Psát jsem měla chuť odnepaměti...

J’ai eu l’envie d’écrire aussi loin que je me souvienne...

Spisovatelem se stáváme každý den znovu a znovu, že nejde o něco projednou dosaženého na rozdíl od vědomostí, jež se mohou stát předmětem diplomu či titulu, a že o spisovateli, kterým jsme nebo chceme být, musíme neustále pochybovat...

L´entretien avec l´auteur suisse.

Poznámky, jež si autor Návodu k použití světa dělal během svých pobytů v Japonsku v letech 1964 – 1966, zůstaly z velké části nevydány...