Radka Bzonková

Galina Alexandrovna Voronská (1914–1991) – spisovatelka, dcera literárního kritika a bolševického revolucionáře Alexandra Konstantinoviče Voronského. Od roku 1921 žila v Moskvě, kde začala v roce 1933 studovat Literární institut. Roku 1937 byla zatčena její matka (vězněna do roku 1943) i otec (ihned popraven). Dne 16. března 1937 došlo k zatčení Galiny.

V českém překladu se objevily deníky Ivana Bunina (1870-1953), lépe řečeno jejich část. Stejně jako v originálu nesou název Proklaté dny a zachycují dobu kolem bolševické revoluce v roce 1917 až do roku 1920, kdy Bunin emigroval se svou ženou Věrou do Francie. Už ve dvacátých letech si Proklaté dny přečetla Buninova poslední láska – básnířka Galina Kuzněcovová.

Alexandr Delfinov (nar.1971, nyní žijící v Berlíně) přijel do Moskvy představit svou poezii a hlavně její podání v projektu s názvem Rythm and Poetry: Gedicht Terapie.

Griškovec se v posledních letech stává spíše multimediální než spisovatelskou či hereckou postavou. Kompaktní disky s jeho hrami, texty, hudebním doprovodem a autorským komentářem doslova zaplnily pulty ruských knihkupectví.

Překlad básně A. L. Chvostěnka.

Svatá kniha vlkodlaka – poslední román Viktora Pelevina – už několik měsíců drží přední místo v žebříčku nejprodávanějších knih v Moskvě.

verše leningradského undergroundového básníka - ukázka

Básník leningradského undergroundu čtyřicátých a padesátých let, život a rozbor jeho díla

Návratem k vyprávění jednoho hrdiny je první román Jevgenije Griškovce – Rubaška (Moskva, 2004).

V říjnu uběhlo dvacet pět let od smrti básníka Nikolaje Glazkova (1919–1979), ve své době nedoceněného autora, jehož dílo však tvoří významný článek mezi avantgardou dvacátých let a novou avantgardní vlnou let padesátých a šedesátých.

Babylon a Devět rozměrů. Antologie nejnovější ruské poesie.

Sborník o obrazu žen v ruské literatuře vznikl ze spolupráce Ústavu slavistických a východoevropských studií FF UK a genderového centra FF UK.

Mladý prozaik Denis Osokin se narodil v roce 1977. Jako vynikající prozaik byl objeven díky ceně Debut 2002 (v kategorii krátká próza).

Básně nositele ceny Debut 2003.

Patrně k nejživějším diskusím ruského programu frankfurtského festivalu patřila ta s názvem Ruský underground jako estetický mainstream (Russischer Underground als ästhetischer Mainstream). Nad zčásti německým, zčásti anglickým názvem se nikdo nepozastavoval, všichni účastníci mluvili automaticky rusky.

Anna Barkovová (1901–1976) - básnířka.

Ivan Achmeťjev (nar. 1950) je básník, který svou poetiku zformoval v prostředí undergroundu a do rozpadu Sovětského svazu publikoval jen jednou a to v německém sborníku Miniatury (Mnichov, 1990). Jeho básně rozvíjejí konkretistickou tradici a minimalismus – prvky rozvíjené v Lianozovu především Vsevolodem Někrasovem, Janem Satunovským, Igorem Cholinem či Genrichem Sapgirem.

Básník moskevského undergroundu Jan Satunovskij (1913–1982) našel své místo především v okruhu takzvané Lianozovské skupiny.

Knihu tvoří tři části: 1. chronologický přehled politických represí sovětského zřízení, 2. dokumenty k popisovaným událostem, 3. didaktický návod k výuce.

V roce 1999 vyšla v Moskvě více než tisícistránková kniha o samizdatu, tamizdatu a undergroundovém umění ve dvacátém století v Sovětském svazu. Jednalo se o první pokus o shrnutí málo prozkoumané vrstvy kultury, o vymezení jejích tendencí, vnesení určitého schématu do jednotlivých uskupení, proudů a jejich vzájemných inspirací.

Čítanka pro studenty středních škol a jejich rodiče Všude je světlo… (Člověk v totalitní společnosti)zajímavou a přístupnou formou oslovuje starší i mladší pokolení v Rusku a významně zasahuje do diskusí o reflexi sovětské minulosti.