Jméno a dílo výtvarníka Zdeňka Buriana (1905‒1981) jsou patrně známé každému čtenáři, který si někdy přečetl alespoň jednu dobrodružnou knihu. Kdoví, možná to byl příběh o ztroskotání Robinsona Crusoea od Daniela Defoea či Vinnetouova dobrodružství z pera Karla Maye, možná Kiplingova Kniha džunglí, Stevensonův Ostrov pokladů, Foglarovi Hoši od bobří řeky nebo Syn pouště polyhistora a cestovatele Aloise Musila. Každá z těchto knih je spojena se jménem legendy české ilustrativní malby i kresby. Nadto si čtenář jistě vzpomene na autorovy ilustrace knížek s westernovou tematikou, stejně jako na jeho vizionářské kresby, které byly součástí knih o lidském snu letět do vesmíru. Pominout nelze ani Burianovy ilustrace příběhů z exotických krajin, koloniální cestopisy (zvlášť ty indické), obrazy k dějinám polské statečnosti a mnohé další. A tak má-li francouzská ilustrativní tradice dobrodružné literatury své George Rouxe a Léona Benetta, česká má svého Zdeňka Buriana.

Očima mamuta
Snad vůbec nejznámější jsou autorovy malířské rekonstrukce světa pravěkých zvířat a krajiny, které i v době špičkové filmové animace oslovují čtenáře u nás i v zahraničí. Řekne-li se pravěk, je Burianovo jméno dosud jeho synonymem. Typografické a obecně grafické možnosti předválečné i poválečné doby byly ve srovnání se současností nesouměřitelné, což je patrné i na této monografii. Ta přináší reprodukce Burianových prací v mimořádně vysoké kvalitě a nastavuje tím vysokou laťku nejen pro monografie jako takové, ale i pro samostatná knižní vydání výše zmíněných autorů. Domnívám se, že čtenářům těchto děl vždy šlo o krásnou, graficky dobře upravenou knihu, jež bude finančně dostupná a bude obsahovat nenapodobitelné burianovské stopy, které původní příběh často posunuly do jiných sfér.

Výtvarníkova spolupráce s věhlasným paleontologem Josefem Augustou (1903‒1968) stála za vzkříšením fenoménu dinosaurů, mamutů i prehistorických lidí, pomohla popularizovat daný obor a přilákala k němu řadu čtenářů. Ostatně filmové dílo režisérů Karla Zemana nebo Stevena Spielberga, jež se týká předhistorických časů, si lze bez autorovy inspirace představit jen stěží. Hold obou filmařů Zdeňku Burianovi byl z jejich strany vysloven mnohokrát a diváci jejich snímků si Burianovo jméno připomínají jaksi samo sebou. A právem.

Burianovy ilustrace vždycky dokonale spoluvytvářely vyprávěný příběh a hlavně u dětských čtenářů na dlouho či natrvalo ovlivnily jejich fantazii a estetický prožitek světa z počátku věků. A i když se v pozdějších letech ujali knižních ilustrací i jiní autoři, Burian z lidské paměti nevymizel, naopak. Náklady jím ilustrovaných knih bývaly obrovské a po dobrodružné literatuře, westernu a indiánkách býval vždy velký hlad. Jeho dílo vytvořilo zřetelný otisk ve vizuální paměti několika generací a je živé dodnes. Burianova imaginace formovala náš pohled nejen na dobu vzdálenou stovky nebo statisíce let, ale pomáhala nám dívat se jeho očima i na současnost. U Buriana jsme snili nejen o dobách dávno minulých, ale také o budoucnosti a laskavější přítomnosti. Nadto si byl Burian úspěchu jím doprovázených knih dobře vědom, a tak se ve svém díle nezříkal ani pedagogických motivů, které by mohly působit na děti a mládež. Čtenář se samozřejmě nemusí vyznat v jednotlivých technikách kresby a malby, včetně proslulého Burianova kvaše. To podstatné, troufám si říci, vidí za technikou: v kompozici, barvách, formátu kresby, originalitě pohledu a v jeho vizích a snech.

Zdeněk Burian samozřejmě nebyl sám, koho uhranuly dobrodružné příběhy a údobí bez písemných záznamů. Ilustrační práci se u nás věnovalo mnoho autorů, někteří doprovodili v čase někdy jednu a tutéž knihu. Za všechny jen několik jmen: Jaromír Vraštil, Adolf Born, František Tichý, Otakar Štáfl, Kamil Lhoták, František Hudeček, Josef Novák, Miroslav Váša, Václav Junek, Jitka Válová, Jan Dostál či Lumír Ševčík. Burianův výtvarný rukopis je však zcela výjimečný. V ojedinělých případech se jeho dílo tematicky prolíná s pracemi Jaromíra Vraštila, ale záběr i výtvarná technika obou vynikajících výtvarníků byly odlišné. Na oba autory však čtenář dobrodružné literatury narazí možná v jeden okamžik, bude-li se shánět po vyprávění o odvážných ženách a mužích. Salgariho Černý korzár už napořád zůstane spjatý s Jaromírem Vraštilem, zatímco Kiplingovy Knihy džunglí souznějí se Zdeňkem Burianem.

Mamutí kniha
Obsáhlá a reprezentativní monografie Dobrodružný svět Zdeňka Buriana. Ilustrační tvorba z let 1927‒1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další, kterou vydalo nakladatelství Plus v péči editorů Ondřeje Müllera a Rostislava Walici, je dokladem Burianovy mnohotematičnosti a neuvěřitelné pracovitosti. Kniha přináší nespočet reprodukcí autorových olejů a kvašů, které vytvořil zvláště pro slavné Vilímkovo nakladatelství. Editoři doplnili Burianovy ilustrace doprovodným textem, který se týká jeho životního osudu, postavení v literárním žánru, doby a mnoha jiných zajímavostí. Tyto historicko-literární studie jsou, stejně jako doslov k celé knize, velmi důležité. Bez nich by čtenář zůstal „jen“ divákem bez vědomí potřebných souvislostí a paralel. Vždyť kdo dnes detailně zná literární tvorbu autorů, jakými byli Rex Beach, Alfred Assollant nebo Joseph Delmont? Naopak ikonické spisovatele dobrodružných příběhů (a románů) čtenář pozná bezpečně už po prvním pohledu na obálku knihy. Patří mezi ně James Fenimore Cooper, Alexandre Dumas, Rudyard Kipling a Robert Louis Stevenson.

Vedle úvodního slova Ondřeje Neffa, nazvaného Vycházka do snu, se čtenář dozví řadu podrobností z Burianova profesního i osobního života. Publikace si všímá jeho uměleckých začátků, spolupráce s Vilímkovým nakladatelstvím i tempa jeho pracovního vytížení. Editoři se odvážili podívat i na druhou stranu mince. Popisují Burianův běžný pracovní den, svázaný s nutností každodenního objemu práce pro vydavatelství bez občasné možnosti tvořit sám pro sebe, po které malíř tak toužil. Velmi zajímavé jsou pasáže týkající se obdivu i kritiky jeho díla, domácího a světového ohlasu, jeho solitérního postavení v oboru i skutečnosti, která neminula snad žádného velkého autora: plagiování části jeho tvorby. Čtenář se rovněž dozví o tom, kdo Buriana umělecky ovlivnil a jaká byla jeho zamilovaná tvůrčí témata a sny.

Z bezpečného úkrytu
Čím je Burianovo dílo jedinečné, a to ve srovnání s jeho současníky, doma i v zahraničí? Lze to vůbec na takhle malém prostoru říci? Například ve westernech a indiánkách Burian zobrazuje povahu původních obyvatel Ameriky spíš v její ušlechtilosti, než aby akcentoval, tak jako mnozí jiní autoři, její negativní rysy, často karikované až do jisté zrůdnosti. Jen málokdo uměl jako on vtisknout světu pravěké fauny a flóry velikost, nádheru a dalo by se říct i velebnost. I když se před vámi na stránce té které knihy zjeví zvíře z prehistorického času, nepoděsí vás. Žasnete, dojímáte se a před většími formáty olejomaleb a kvašů si říkáte: tak tohle je místo, kde bych chtěl být a z bezpečného úkrytu sledovat, co se děje kolem.

Burian uměl povýšit děj ze zdánlivé bezvýznamnosti někam výš. Tam, kde zobrazoval boj o život, ať člověka, nebo zvířat, nikdy nezobrazoval pouhou krutost a zmar. I tehdy, kdy proti sobě stojí dva nepřátelé anebo slabý proti silnému, lze v jeho výpovědi nalézt určitý etický přesah. Právě tahle skutečnost podle mého mínění přitahuje k jeho dílu čtenáře bez ohledu na věk. V beznadějných situacích, jak ukazuje i recenzovaná kniha, prosvítá naděje, že věci, od počátku časů po dnešek, mají nějaký vyšší smysl a řád. Myslím si rovněž, že v některých jeho malbách lze nalézt i valéry náboženského tázání.

Burianovská monografie by podle editorů mohla být „skrovným počátkem souborného vydání dochovaných a především dosažitelných ilustrací Zdeňka Buriana“. Po pečlivé přípravě vyšla kniha, jejíž kvalita je plně srovnatelná s monografiemi o Josefu Čapkovi, Bohuslavu Reynkovi, Karlu Malichovi, Vladimíru Boudníkovi nebo Adrieně Šimotové. Kniha o rozměrech 25 x 34 x 4 cm a váze okolo tří kilogramů si na čtenáři vyžádá o něco víc vložené energie, než je obvyklé. Příkladem může být prožitek autora této recenze, jenž u kvaše zobrazující raketu letící ze země do hloubi vesmíru strávil při prohlížení (a dojímání) přesně 28 minut. To podstatné, co si budete muset na dobrodružný svět Zdeňka Buriana vyšetřit, je čas, fantazie a chuť snít.