Spisovatel, esejista a literární kritik Jurij Arkadievič Karabčijevskij (1938-1992) byl původním vzděláním elektrotechnický inženýr, vystudoval Moskevskou vysokou energetickou školu a pracoval v biologických a lékařských laboratořích. V SSSR ho vydávali jen málo, publikoval především v ruských časopisech na Západě (Grani, Vestnik RCHD, Vremja i my, 22), za což ho stíhaly orgány KGB. Spolupodílel se na nezávislém almanachu Metropol (1979). Od roku 1988 začal pravidelně publikovat i doma - román Život Alexandra Zilbera (Žizň Aleksandra Zilbera), povídka Nezapomenutelný Míša (Nězabvennyj Mišuňa) aj. Jedno z nejvýznamnějších děl J. Karabčijevského, povídku Touha po Arménii (Toska po Armenii), vysílalo arménské rádio v době odstraňování následků zemětřesení v Arménii v roce 1988. Ve svých esejích a literárněvědných článcích se Karabčijevskij věnoval dílu Osipa Mandelštama, Andreje Bitova, Alexandra Galiče, Bulata Okudžavy. Jeho eseje nejsou psány odborným literárněvědným stylem, jedná se o výrazné, často subjektivní hodnocení dané osobnosti nebo literárního jevu formou rozhovoru se čtenářem. Na začátku devadesátých let žil Jurij Karabčijevskij zhruba rok v Izraeli, poté se vrátil do Moskvy a v roce 1992 dobrovolně ukončil svůj život. V roce 2001 v vyšly v jednom svazku román Jurije Karabčijevského Život Alexandra Zilbera a román Překladatel (Perevodčik) jeho syna Arakana Kariva, který žije v současnosti v Izraeli.

Kniha Vzkříšení Majakovského (Voskresenije Majakovskogo) vyšla poprvé v roce 1985 v Mnichově v nakladatelství Strana i mir. V roce 1986 získala Dalovu cenu. Filologický román, jak žánr knihy charakterizoval sám autor, vyšel v Rusku v časopise Těatr v roce 1989 a o rok později knižně. O nepomíjející aktuálnosti knihy svědčí jednak její nové vydání po deseti letech v roce 2000 i trvající polemika nad románem mezi odborníky zabývajícími se Majakovským. Jedná se nepochybně o jednu z nejzajímavějších prací, které se kdy Majakovským zabývaly. Úryvky z knihy Vzkříšení Majakovského byly otištěny v časopisu Volného sdružení českých rusistů (1991/7). Vzkříšení Majakovského vydalo v překladu Teresie Cvachové nakladatelství Slovo.