Na začátku října vydává španělské nakladatelství Anagrama v celém španělsky mluvícím světě netrpělivě očekávanou knihu El gaucho insufrible (Nesnesitelný gaucho), jejímž autorem je nedávno zesnulý chilský spisovatel Roberto Bolaño (1953-2003). Jedná se soubor povídek, do něhož autor zahrnul přednášku na téma literatura a nemoc a text o hispanoamerické próze pohybující se na pomezí eseje a povídky, v němž brojí proti tzv. latinskoamerickému boomu a postboomu. „Myslím, že to bude jiskřit, neboť nenechávám na nikom nit suchou. Jde o knížku, která jde v duchu Parrova ‚svévolného útoku‘ (ataque gratuito) a chuti vykašlat se na trpělivost“, vyjádřil se autor těsně před smrtí. Podle časopisu Les Inrockuptibles tato slova charakterizují typického Bolaña, provokatéra s obrovským talentem: „Terorista a chameleón, neklidný dědic Borgese a revoltující potomek Cortázara.“ Pokud jde o chilskou literaturu, z ní v byl autor v mnoha rozhovorech vždy ochoten kromě Nicanora Parry uznat pouze současného spisovatele Pedra Lemebela: „Skármeta není nic jiného než televizní postava. Nejsem schopen číst jedinou jeho knihu, listování v jeho próze mi zvedá žaludek... Ani Hernán Rivera ani autoři ,nové prózy‘ mi nedávají tolik co Lemebel“. Například o u nás populárním Luisi Sepúlvedovi se vyjádřil takto: „Luis Sepúlveda mi připadá jako čistá demagogie. Napsal pouze jedinou více méně čitelnou knihu, Stařec, který četl milostné romány, což je jasný plagiát Starce a moře: místo vyplutí na moře jde do pralesa; místo ryb loví pumu.“ O Nerudovi mluví Bolaño pouze jako o posvátné krávě. Máme se tedy na co těšit.

El gaucho insufrible je Bolañovou poslední knihou, kterou autor stihl dokončit a připravit k publikování těsně před tím, než podlehl těžké nemoci. Ta jej přinutila odložit korekturu a vydání chystaného románu s názvem 2666, který vypráví příběh o vraždění žen ve Ciudad Juárez, mexickém hraničním městě se Spojenými státy.

Roberto Bolaño: El gaucho insufrible. Anagrama, 2003, 160 s.