Antonio Tabucchi, literát a intelektuál obvykle spíše rezervovaný, nebývá ochoten vpustit veřejnost do své literární dílny a rozdávat moudrosti či dokonce interpretační klíče ke svému dílu. Proto velmi překvapí jeho poslední titul, kterým porušuje své soukromí i “soukromí” svých děl a vrací se, v rámci rozmanitých úvah o literatuře obecně, ke své předešlé tvorbě, zejména k titulům Rekviem (Requiem, č. 1998), Tvrdí Pereira (Sostiene Pereira), Žena z Porto Pim (Donna di Porto Pim) a Stále více se připozdívá (Si sta facendo sempre più tardi). Tabucchi v těchto esejích vychází ze svérázné myšlenky (Conradovy), že vytvoření literárního díla a úvahy o jeho významu jsou dvě oddělené a konsekutivní činnosti, nemající mezi sebou přímou souvislost.

Toto radikální pojetí textu jako takového a jeho interpretační nadstavby Tabucchiho láká k nejrůznějším literárním hříčkám, ke koketování s čtenářem, k pohrávání si se svou vlastní produkcí i s příběhy a životy jiných. Ty ho ostatně provokují odjakživa: pomysleme na sbírku krátkých próz Sny o snech (Sogno dei sogni, č. 1994), ve kterých si autor představuje sny, které se mohly zdát známým osobnostem světových dějin a mohly ovlivnit jejich slavné skutky. Tabucchi převrací často skutečnost na ruby a když už se mu podaří čtenáře přesvědčit, zase vše vrací do původní polohy, doplňuje svá vlastní díla dovětky a odbočkami, někdy i velmi hlubokými analýzami. Zatímco ve svých prózách, na rozdíl od mnoha jiných spisovatelů, Tabucchi dává slovo jen zřídkakdy své rozsáhlé erudici, v těchto úvahách je jeho sečtělost a akademické zázemí zcela evidentní.

Čtenáři, z nichž mnozí znají Tabucchiho díla takřka nazpaměť, sice nenaleznou žádný tajný interpretační klíč, ale jistě ocení jeho snahu dát některým místům nové dimenze, přičemž lze říci, že zážitek z knihy je přímo úměrný hloubce znalosti Tabucchiho díla a myšlení, protože jen dobrý znalec je schopen nakonec rozlišit, co Tabucchi myslí vážně a co ne, co je rafinovaná fikce a co je snad skutečná sonda do jeho kompozičních a významových struktur.