Antonio Tabucchi je českým čtenářům znám především jako autor knih, ve kterých se jako tematická nit vinou celým příběhem slova „sen“ a „fantazie“. Román Jak tvrdí Pereira však z této sbírky detektivních a snových fikcí jednoznačně vybočuje.
AT
Antonio Tabucchi
V neděli 25. března 2012 zemřel v Lisabonu Antonio Tabucchi, jeden z nejvýznamnějších současných italských spisovatelů a intelektuálů a vynikající znalec portugalské literatury.
Jsou lidé kolem nás opravdu takoví, jaké je známe? Díváme se na svět z té správné strany? K těmto otázkám nás nutně dovede četba povídek Antonia Tabucchiho (*1943)
Bylo to veselé dítě, opravdu moc veselé, nevycházel ze smíchu, jak byl veselý, a měl taky smysl pro humor, moje sestra Elsa například vášnivě ráda vyprávěla anekdoty, znala jich stovky, a on, jen jak ji viděl, hned k ní běžel a volal: teto Elso, řekni vtip!
Autorem Ztracené hlavy Damascena Monteira je u nás již známý Antonio Tabucchi: v češtině vyšly jeho knihy Sny o snech, Rekviem, Indické nokturno.
Český čtenář měl již možnost ocenit několik novel a románů celosvětově oblíbeného italského prozaika Antonia Tabucchiho. Nyní přinášíme titulní povídku z povídkového souboru Malá bezvýznamná nedorozumění (Piccoli equivoci senza importanza), který představuje jeden z vrcholů Tabucchiho tvorby.
Antonio Tabucchi, současný italský prozaik, kritik, esejista, překladatel, univerzitní profesor a držitel několika významných literárních ocenění se narodil v Pise roku 1943.
Drobná novela, která jako by svými sto stranami prezentovala vhodné čtení do vlaku a na cesty. Avšak záhy čtenáře překvapí svou skrytou hloubkou, hutností, spletitostí a dokonalou promyšleností i těch nejmenších detailů...
Kniha svou strukturou připomíná mozaiku, jejíž kamínky tvoří krátká delirická vyprávění člověka, kterému zbývá měsíc života. Tento měsíc, aby utišil bolesti, tráví značnou měrou pod vlivem uklidňujícího morfia.
Ale svět je tvořen činy, akcemi, konkrétními věcmi, které však poté pominou, protože čin, spisovateli, se uskutečňuje, děje...
Povídková sbírka Malá bezvýznamná nedorozumění netvoří tématicky sevřený celek jako většina ostatních Tabucchiho děl, přesto se zde nejedná ani o volný sled zcela nezávislých povídek.
Recenze poslední knihy Antonia Tabucchiho, sbírky literárních esejů Cizí autobiografie (Autobiografie altrui), ve které, mimo jiné, hovoří i o své vlastní tvorbě.
V proudu tajuplných nočních setkání a neustálých přesunů se ovšem čtenář stále naléhavěji táže po jasnější identitě hledajícího a hledaného. Kromě vzpomínky na dávný společný piknik za přítomnosti dvou dívek, kde také zazní vypravěčova přezdívka Roux, nevíme zhola nic.
Potřetí se k českému čtenáři dostává dílo italského spisovatele Antonia Tabucchiho, který dnes patří mezi nejen italskou, ale i evropskou špičku současných autorů. Po prózách Rekviem a Sny o snech se na knihkupeckých pultech objevila útlá knížka s titulem Indické nokturno.
