Nový román hororového veterána Stephena Kinga nevypráví o žádných nadpřirozených monstrech. Přesto patří k tomu nejtemnějšímu, co populární autor v novém tisíciletí napsal.
SK
Stephen King
Stephen King v českých překladech vychází již čtvrtou dekádu a jen obtížně by se tedy hledal titul, s nímž se naši čtenáři neměli možnost seznámit hned v několika vydáních. Čtyřicet let starý Cyklus vlkodlaka je jedním z mála a čeští fanoušci tak dostávají skutečnou raritu.
Loni vydaný mírně nadpřirozený thriller Později ukázal, že Stephen King stále dokáže udržet úroveň na ploše celého románu. A Billy Summers potvrzuje, že dnes už pětasedmdesátiletého klasika hned několika žánrů forma stále neopustila.
Stephen King se potřetí pouští do vod nakladatelské značky Hard Case Crime, založené v roce 2004, která náměty i provedením produkce vzdává poctu americkým krimi paperbackům 40. a 50. let. Právě Kingovy příspěvky jsou rodinným stříbrem projektu a jeho nejprodávanějšími tituly.
Stephen King se po deseti letech vrací ke svému oblíbenému formátu čtyř novel v jedné knize. Ani jeden z příběhů se nezapíše mezi autorovy nejlepší, přesto však fungují lépe než většina jeho pozdních románů.
Stephen King se v posledních letech opakovaně vrací do Castle Rocku – do městečka, v němž se jeho čtenáři mohou pohybovat již minimálně od vydání románu Mrtvá zóna v roce 1979 a jehož epilogem měl být „výprodejový“ román Nezbytné věci.
Nejnovější česky vydaný román Stephena Kinga propojuje dva jeho oblíbené žánry – detektivku a horor. A přestože v obou nabízí mnoho příslibů, kýžené prolnutí se nakonec nedostaví a kniha přináší dvojnásobné zklamání.
Krátký příběh vypráví banální historku o dívce, které byla svěřena velká zodpovědnost. Přestože se jedná pouze o hříčku, je to paradoxně jeden z nejděsivějších příběhů, jaké v poslední době Stephen King napsal – a ne náhodou ve spolupráci s u nás zatím neznámým Richardem Chizmarem.
Ve vyvrcholení trilogie detektivních příběhů zamířil veterán moderního hororu k paranormálním jevům a občas připomene, jak krutým spisovatelem kdysi býval. Výsledkem je Kingův průměr, který popírá některé výjimečné prvky předchozích dílů série, ale zato je dynamičtější a zábavnější.
Povídková sbírka žijícího hororového klasika se častěji než obvykle obejde bez nadpřirozených prvků, zesílil důraz na příběhy z běžného života, kde ovšem může být ohrožení stejně děsivé. Kniha jako celek patří k tomu nejlepšímu, co Stephen King v posledních letech napsal.
Temná věž je nejobsáhlejší projekt Stephena Kinga, který organicky prorostl v podstatě do celého autorova díla a přirozeně expandoval i do dalších médií. V době definitivního potvrzení chystané televizní adaptace pak v českém překladu konečně vychází komiks, který doplňuje prázdná místa v osudu hlavního hrdiny série – posledního pistolníka Rolanda z Gileadu.
Zápletka Kingova thrilleru se točí kolem ukradeného a nadlouho ztraceného rukopisu slavného spisovatele. Najde jej kluk, ale slídí po něm i vrah. Příběh nabízí přehlídku tragických omylů a chyb, které mají destruktivní účinky na okolí obou postav.
Nejnovější román Stephena Kinga je revival nejen dle názvu, ale v podstatě v každém ohledu. Přináší vzpomínky postav a jejich návraty na místa činu, revivaly rock’n’rollových kapel a jejich hitů a hlavně revivaly Kingových starých fíglů a jeho literárních vzorů.
Loni vydaný kriminální román Pan Mercedes bývá označován jako „první drsná škola Stephena Kinga“. Dodejme, že to je drsná škola trochu starosvětského typu, inspirovaná více než současnými autory těmi ze 70. a 80. let minulého století.
Stephen King se v novince vrací ke svému Osvícení z roku 1977, jednomu z nejslavnějších literárních hororů vůbec. Sleduje osudy tehdy malého Dannnyho Torrance, který mezitím dospěl, ale uchoval si schopnost „vidět“ mrtvé lidi. Sympatický odklon ke zcela novému příběhu a strhující úvod však postupně střídá zklamání z rozkolísanosti díla.
Stephen King napsal svůj první komiks! V Americkém upírovi vrací tradiční hororové postavě její krvelačnost, dobře vystavěný příběh prokládá zdařilými dialogy. Přichází přitom s novým druhem odolnějšího upíra, který řádí v Hollywoodu dvacátých let minulého století.
Dlouhý pochod je všeobecně považován za nejlepší z románů, které mladý Stephen King napsal pod pseudonymem Richard Bachman a vydával v počátcích své kariéry. Titulní pochod je největší událost dystopické Ameriky blízké budoucnosti a většina jeho účastníků je při něm zabita. Přesně podle předem daných pravidel.
Zhubni je příběhem úspěšného maloměstského právníka Billa Hallecka, který nešťastnou náhodou přejede starou cikánku. Soud jej nepotrestá, s čímž se nesmíří příbuzný zabité a vysloví podivnou kletbu: Zhubni. A Halleck hubne. Co se ze začátku zdá požehnáním, se brzy mění v horor.
„Král hororu“ se narodil 21. září 1947. První knihu publikoval v roce 1974 (Carrie) a ve své kariéře úspěšně pokračuje i v současnosti, přestože v roce 2002 oznámil odchod do „důchodu“. Je znám především jako autor hororů, ale v jeho portfoliu je možné nalézt i science fiction, fantasy, thrillery a nejrůznější žánrové experimenty, stejně jako teoretická díla k žánru hororu. Patří také k propagátorům publikace na internetu. Většina jeho děl vyšla i v českém překladu.
Originální název sbírky čtyř delších povídek zní Full Dark, No Stars a je škoda, že se český titul, včetně obálky, uchyluje k aluzi hororových atrakcí. Celá kniha je totiž především o temném stavu mysli. King dokáže i na stará kolena čtenáři ukázat, jak grandiozně se mohou věci pokazit.
Co všechno může člověk objevit, když nemůže usnout? Nespavost kolísá mezi sci-fi a hororem a lze ji považovat za nepřímé pokračování slavného románu To.
Už dlouho nevyplodil autor takový špalek. Už dlouho nepodrobil kruté vivisekci mravů takové množství postav. Na své autorské laboratorní sklíčko jich položil přes šedesát, jak napočítáme v úvodním orientačním výčtu. Už dlouho nenapsal tak dobrý román.
