Ve Spojených státech se objevila druhá kniha Davea Eggerse, román You Shall Know Our Velocity (Pocítíte naši rychlost), který byl čtenáři i kritikou netrpělivě očekáván. Připomeňme, že s Eggersovou románovou prvotinou Srdceryvné dílo ohromujícího génia (A Heartbreaking World of Staggering Genius, 2000) se bryskně mohli seznámit i čeští čtenáři (Argo, 2001). Zvláštností nového románu je, že jej Eggers nevydává v žádném z prestižních nakladatelství, nýbrž vlastním nákladem, takže bude údajně k prodeji jen v nezávislých knihkupectvích a prostřednictvím internetu na stránce Eggersova vlastního nakladatelství McSweeney’s Books. Příběh není nijak komplikovaný, jeho hlavní protagonisté, přátelé Will (vypravěč) a Hand, se vydávají na bezcílnou cestu světem poté, co zemře jejich nejlepší přítel Jack. Senegal, Portugalsko, Anglie, Mexiko, Estonsko, to jsou některé země, mezi nimiž se dvojice Američanů letecky pohybuje. Už ne tedy „On the Road“, ale spíše „In the Air“. Plus záznam mikropříhod při hledání vlastního já, napsaný s odzbrojující Eggersovou upřímností, jak ji známe z jeho výše zmíněných „pamětí“.

Ani dalšího autora, jehož nová kniha se objeví na knižních pultech již v lednu, není nutno českému čtenáři obšírně představovat. Je jím Nicholson Baker, autor, který si u nás získal pozornost díky krátkému „telefonnímu“ románku Vox (1992, č. Volvox Globator 1993), zatímco jeho Fermata (1994, č. Volvox Globator, 1997) u nás neprávem zapadla. Možná se o ni probudí zájem po uvedení filmového přepisu, na němž se podíleli Neil Gaiman a Robert Zemeckis. Bakerův zbrusu nový román nese název A Box of Matches (Krabička zápalek). Hlavní postavou je příslušník střední třídy, který je vcelku úspěšný v práci, má ženu, dvě děti, psa a tak dále, ale jednoho dne začne meditovat nad svým životem, nad jeho podivnou prázdnotou, což vede k překvapivým změnám v jeho životním stylu.

Ostře sledovaným prozaikem je bezesporu Don DeLillo. Z jeho inspirativního díla známe u nás z překladu osobitý román Podsvětí (Underworld, 1997, Bbart, 2002). Vyšel zde i jeho „opus magnum“, román Bílý šum (White Noise, 1984, Votobia, 1997), bohužel v dosti nezdařeném překladu. Jeho nová kniha, román Cosmopolis, bude k mání asi až v březnu, ale už teď si můžeme být jisti, že žádný z významných amerických deníků a týdeníků neopomene uveřejnit její obsáhlou recenzi. Třináctý autorův román je příběhem osmadvacetiletého miliardáře Erika Packera, odyseou jediného dne jeho života v New Yorku, v centru globalizovaného, postmoderního světa plného rozporů a paradoxů.

John Updike, na něhož čeští nakladatelé v poledním desetiletí bohužel zanevřeli, vydal v posledních dnech svůj dvacátý román s názvem Seek My Face (Hledej mou tvář). Hlavní postavou je fiktivní devětasedmdesátiletá malířka Hope Chafetzová, jež v rozhovoru pro on-lineový časopis s mladou žurnalistkou ironicky a s nadhledem reflektuje americké umění druhé poloviny 20. století a nevyhýbá se prozradit intimnosti z milostných vztahů s význačnými malíři, v nichž rozpoznáme řadu skutečných osobností, např. Jacksona Pollocka (zde Zack). K Updikeovi, jehož k nám uváděl ve znamenitých překladech zejména Antonín Přidal (např. sbírka povídek Milenci a manželé, Odeon, 1983) a další, jen drobnou poznámku. Je škoda, že tento autor z českých knižních pultů zcela zmizel (nepočítám poměrně nedávnou reedici románu Kentaur). Dosud nemáme v češtině k dispozici druhý a čtvrtý díl významné románové tetralogie o Králíkovi, obyčejném americkém člověku, na jehož osudech Updike skvěle ilustruje proměny atmosféry americké společnosti. Překladu se nedočkal zatím ani povídkový dovětek Rabbit Remembered (Vzpomínky na Králíka) uveřejněný ve sbírce Licks of Love (Otisky lásky) (2000). Česky z tetralogie o Králíkovi vyšel pouze první a třetí díl - Králíku, utíkej! (Odeon, 1981) a Králík je bohatý (Odeon, 1989). Z pozdějších románů, povídek, básní či esejů, tedy z díla 80. a zvláště 90. let, třebaže z pohledu kritiky ne tolik zdařilého a významného jako autorova předchozí tvorba, nemáme přeloženo nic.

Pár slov ke komerčnímu čtivu. Populárnější, ale nikoli pokleslou literaturu reprezentují knihy autorů detektivek a sci-fi. Prvním z nich je Elmore Leonard, jenž pro své čtenáře připravil nový soubor povídek nazvaný When The Women Come Out To Dance (Když si ženy vyjdou zatančit). Povídky, stejně jako Leopardovy romány, jsou charakteristické svižnými dialogy, důmyslnými zápletkami a živým vykreslením atmosféry, což spisovateli vysloužilo označení „nejlepší autor detektivek naší doby“ (The New York Times). John Ellroy, další z kultovních autorů detektivek, je u nás na rozdíl od Leonarda takřka neznámý, připravil soubor svých esejistických textů Destination Morgue (Směr márnice), zatímco Patricia Cornwellová překvapila své příznivce nikoli novým thrillerem, ale non-fiction A Portrait of the Killer (Portrét zabijáka) o Jacku Rozparovači, masovém vrahovi předminulého století.

Předvánočním a novoročním žebříčkům bestsellerů ovšem kraluje Michael Crichton, přesněji řečeno jeho nový sci-fi román Prey (Kořist). V tomto techno-thrilleru, jak jej označila kritika, zůstává autor věrný své metodě: pokouší se v napínavém příběhu domýšlet důsledky současných vědeckých teorií. Tentokrát se zaměřuje na svět bio- a nanotechnologií, který, jak je u něj zvykem, představuje sice obdivuhodnou erudicí, ale opět jen s těžko uvěřitelnou, ba dokonce poněkud hloupou zápletkou. A ještě jedna věc: ne nadarmo náročnější recenzenti připomínají Crichtonovu neschopnost napsat živý dialog, třebaže jeho knihy připomínají filmové scénáře. Ale čtenářům, jak je ze seznamu bestsellerů patrno, tyhle prohřešky ani trochu nevadí.

Nejen příznivci žánru sci-fi se mohou těšit na knihu zakladatel nového vědeckofantastického diskursu, „otce kyberpunku“ Williama Gibsona, autora proslulého románu Neuromancer. Gibson po delší pauze vydává v lednu román nazvaný Pattern Recognition (Rozeznání vzoru). Kniha vzbuzuje obrovské očekávání. Jedním z důvodů je, že Gibson své románové dílo – nepočítáme-li osamocený příběh z alternativní historie The Difference Engine (1991, č. Mašina zázraků, 1999), napsaný ve spolupráci s Brucem Sterlingem - dosud koncipoval do dvou volných trilogií: Sprawl Trilogy - Neuromancer (1984, č. 1992, 1998, 2001), Count Zero (1986, č. Hrabě nula, 1998), Mona Lisa Overdrive (1988, č. Zběsilá jízda, 1998) a Bridge Trilogy - Virtual Light, 1993, č. Virtuální světlo, 1998), Idoru, 1996, č. 1998), All Tomorrow`s Parties (1999). Nový Gibsonův román není výhledem do temné budoucnosti, jak jsme byli u tohoto autora zvyklí, ale odehrává se rok po šokujícím teroristickém útoku na World Trade Center. Hlavní protagonistkou je Cayce Pollardová, pohybující se mezi Londýnem, Moskvou a Tokiem, která má jisté vazby na teroristické organizace.

Překvapením pro mnohé čtenáře bude zřejmě románový debut filmového scenáristy a režiséra Quentina Tarantina, známého díky filmu Pulp Fiction a scénáři k značně kontroverznímu snímku Takoví normální zabijáci. Jeho první román se bude jmenovat Kill Bill (Zabít Billa) a je jakýmsi předkrmem k novému, stejnojmennému Tarantinovu filmu, který bude uveden do distribuce v polovině roku 2003.