Návrat humorného dobrodružství
Sebrané příběhy dvou odvážných horolezců, otce a syna, jsou sympatické svou přímočarostí a bezstarostností. Navíc oživují dobré tradice dobrodružných komiksů ze Čtyřlístku, kde vycházejí.
Michal Menšík používající pseudonym Nikkarin patří k nejvýraznějším tvůrcům dnes už vlastně střední generace (nar. 1987) českých komiksových kreslířů. Začal s ambiciózní sci-fi ságou pro odrostlejší čtenáře 130, tu však (doufejme, že jen zatím) nedokončil a místo toho se pustil do kreslení příběhů pro mladší čtenáře. Od roku 2016 kreslí pro nejdéle vycházející a stále nejpopulárnější český komiksový časopis Čtyřlístek sérii Hubert & Hugo. Je součástí sympatické vlny této generace kreslířů (dále Dan Černý, Petr Kopl či Filip Škoda), která v posledních letech oživila poněkud chátrající úroveň tohoto časopisu a vrátila ji možná až k jeho nejlepším časům v sedmdesátých letech.
Zejména proto, že po jisté infantilizaci v devadesátých a nultých letech do časopisu vrátila epičtější dobrodružné příběhy pro školní děti. Komiks Hubert & Hugo je přitom dobrý příklad, jak se to má dělat – tedy vytvořit zajímavou, trochu (ale ne zas moc) netradiční postavu či nejlépe dvě a vysílat ji na neobvyklá a vždy také trochu humorná dobrodružství v Česku i v zahraničí, v reálném i fantaskním světě. Nikkarin to v koncentrované podobě ukazuje hned v prvním příběhu, kdy oba své titulní hrdiny, zkušeného horolezce a autora cestopisů Huberta a jeho dospívajícího syna Huga, posílá do čínských hor, kde hrdinové narazí na tajemný chrám s nadpřirozenou bytostí uvnitř. Podstatou příběhu je ovšem porazit tuto bytost – inteligentní chobotnici – v ping-pongu. Šestistránkový komiks se nijak zvlášť neobtěžuje s představováním postav či nějakým úvodem, naopak je rovnou vrhá do situace a s tou pak pracuje dynamicky a s humorem. Většina příběhů se uskutečňuje v exotických lokacích (samozřejmě nejčastěji v horách), ale některá napínavá dramata se odehrávají takříkajíc za humny, v duchu Rychlých šípů. Nechybí sen či závod, tedy další častá figura komiksů pro děti, a autor jako známý fanoušek her na hrdiny přidává i jednu velmi živou partii této deskové hry.
Jako celek komiks tvoří pestrou směs, která i starší čtenáře odzbrojuje bezstarostností a samozřejmostí, s jakou se zde dějí nečekané, nepravděpodobné a někdy vyloženě nadpřirozené věci. V komiksu pro děti je ale dovoleno téměř vše, když je to vyprávěno se správnou mírou nadsázky a vtipu – a to Nikkarinovi jde. Pro starší čtenáře má autor nachystáno několik popkulturních odkazů a citací, které ale ty méně znalé mladší ročníky nijak neodrazují ani nezdržují.
Vstříc mladším čtenářům vychází i kresba, která je oproti zmíněné sérii 130 jemnější, přívětivější a také zemitější, ostřejší rysy postav a hranaté lokty mizí a nahrazují je veselé barvy a oblé linky. Vrcholem tendence k oblým tvarům a tak trochu krokem stranou je černobílý bonusový příběh Králík Trablík, který vzdává hold prvním americkým animovaným filmům, je zcela beze slov a jeho divoké eskapády a drsnější pointa jej vyřazují z možnosti, že by někdy ve Čtyřlístku vyšel. Spíše trochu připomíná brutální seriál Itchy a Scratchy ze Simpsonových, do krajnosti přepjatou parodii na klasické seriály pro děti, v nichž je komika postavena na hyperbolizovaných karambolech a násilí. Dalším bonusem jsou nově nakreslené titulní stránky každého příběhu, které svou různorodou povahou odkazují k velkým vzorům – titulním stránkám starých superhrdinských komiksů, Tintina a další komiksové klasiky. Nikkarin si tu hraje s různými styly kresby i kompozice obálky a před čtením samotného komiksu slibuje velké věci – zcela v duchu vzorových bombastických obálek, které musely sešit prodat. Vždy ale v jemně parodickém duchu, s dvěma spíše nehrdinskými postavami v hlavních rolích.
To je ostatně další milý rys komiksu: oba hlavní hrdinové sice zažívají příběhy málem jako Indiana Jones (či zmíněný Tintin, který byl ostatně jedním ze vzorů této filmové tetralogie), ale přesto působí velmi civilně až křehce: Hubert jako intelektuál ze čtyřicátých let s bekovkou a kulatými brýlemi, Hugo jako duchapřítomný, jen občas zmatkující kluk. Těžko soudit, jaké pocity při čtení seriálu zažívají děti – nicméně dospělí se při něm vracejí do dob, kdy hltali příběhy Čtyřlístku, Alenky a Vaška s kouzloběžkou či Oldy a Poldy.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.