Už dlouho jsem nečetla jen tak pro radost
„Vždycky jsem si myslela na literární dráhu, jen jsem to vzala oklikou přes překládání beletrie a novinařinu,“ říká dnes již etablovaná spisovatelka Pavla Horáková.
Na otázky týkající se vybraných stránek dnešní spisovatelské praxe odpovídá spisovatelka a překladatelka Pavla Horáková (nar. 1974). Autorka trilogie knih pro děti o Hrobařících a románu Teorie podivnosti, oceněného v roce 2019 Literou za prózu, je také spoluautorkou novely Johana (se Zuzanou Dostálovou a Alenou Scheinostovou) nebo dvou knih spjatých s rozhlasovým pořadem Polní pošta (s Jiřím Kamenem), Přišel befel od císaře pána a Zum Befehl, pane lajtnant.
iLiteratura: Co vás nasměrovalo na literární dráhu?
Pavla Horáková: Vždycky jsem si na ni myslela, jen jsem to vzala oklikou přes překládání beletrie a novinařinu. Do třiceti bych stejně neměla světu co říct, alespoň jsem se učila od autorů, které jsem překládala, a řemeslo si tříbila na kratších publicistických a zpravodajských textech, navíc v angličtině a ve veřejnoprávním krunýři. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
iLiteratura: Jak jste hledala nakladatele pro svůj první rukopis?
Pavla Horáková: Poslala jsem první díl Hrobaříků nejdřív do Albatrosu, kde mi rukopis odmítli. Poté jsem zkusila několik dalších nakladatelství specializujících se na tvorbu pro děti. Tam mi buď zdvořile sdělili, že se na to podívají za půl roku, nebo vůbec neodpověděli. Olympia rovnou odepsala, že Hrobaříky bere. Celé to čekání trvalo jen pár měsíců, i když mně to tenkrát připadalo nekonečné.
iLiteratura: Kolik už vám vyšlo knih?
Pavla Horáková: Čtyři samostatné romány a čtyři spoluautorství v různých žánrech. A pak několik povídek v antologiích.
iLiteratura: Kdy a kde nejčastěji píšete?
Pavla Horáková: Zpravidla doma, na notebooku. Přes den nebo večer.
iLiteratura: Jste členkou nějaké spisovatelské organizace?
Pavla Horáková: Ne.
iLiteratura: Vyhledáváte osobní kontakt se svými čtenáři?
Pavla Horáková: Ne že bych přímý kontakt se čtenáři aktivně vyhledávala, ale jelikož se účastním besed a čtení, ke komunikaci dochází. Ale především čtenáři vyhledávají mě. Není těžké se se mnou po internetu spojit, a tak dostávám od čtenářů několik soukromých zpráv týdně, jak je moje poslední kniha zasáhla nebo jak jim mluví z duše.
iLiteratura: Kterých literárních akcí se s oblibou účastníte?
Pavla Horáková: Přijímám účast na valné většině akcí, na které mě pozvou, ať jsou to čtení v knihovnách, školách nebo knihkupectvích, vystoupení na festivalech a veletrzích nebo dílny tvůrčího psaní. Nemám preferovaný typ akce. Vždycky záleží, jak je naladěné publikum a připravený moderátor.
iLiteratura: Jaké množství knih za rok přečtete?
Pavla Horáková: Nepočítám si to, ale jsou to vyšší desítky. Většina z toho jsou knihy, které čtu kvůli rešerším pro vlastní psaní, a také se snažím sledovat současnou českou produkci. Kromě toho zasedám v různých porotách a letos navíc připravuju videoseriál o české literatuře pro zahraniční vysílání Českého rozhlasu, což znamená, že všechny knihy, o kterých mluvím, si musím přečíst, případně je prolistovat znovu, pokud jsem je četla před delší dobou. Ráda bych četla jen tak pro radost, ale to už jsem dlouho nezažila.
iLiteratura: Co je dnes zdrojem vaší obživy?
Pavla Horáková: Autorské honoráře za knihy, povídky a publicistiku, odměny za autorská práva, honoráře za veřejná vystoupení.
iLiteratura: Na čem právě pracujete?
Pavla Horáková: Píšu román čerpající z pamětí mé prababičky, která celý život prožila na jižní Moravě, zatímco se kolem ní měnily státní útvary a defilovaly velké dějiny.
Foto © Richard Klíčník