Dvě tváře kněžny Libuše
I když autor pojednává i o textech, které u nás nejsou obecně známé, většinou hlavně poctivě shrnuje poznatky svých předchůdců i literárních obrazy nejslavnější české kněžny. Je přitom škoda, že vývoj jejího mýtu nesledoval i v následujících desetiletích třeba až do současnosti. Materiálu by k tomu bylo dost.
Literárněhistorická studie Německá píseň o české Libuši – Obraz českého dávnověku v české a německé literatuře 19. století od Ladislava Futtery (1990) se zabývá různými přístupy k zobrazení českého dávnověku v české, českoněmecké a německé literatuře. V textu, který původně vznikl jako bakalářská práce, autor ukazuje rozdíly mezi českým a německým pojetím tématu, které byly v českém prostředí ovlivněny především „nalezením“ tzv. Rukopisů. Česká podoba Libuše jako patetické historické figury je konfrontována s německým pojetím, které látku přetváří v dobrodružný, nebo dokonce komický příběh. Tyto vývojové tendence pověstí o počátcích české země jsou demonstrovány na příkladech jak z beletrie, tak z historiografické literatury 19. století. I když Futtera pojednává i o textech, které u nás nejsou obecně známé, většinou hlavně poctivě shrnuje poznatky svých předchůdců. Je přitom škoda, že vývoj mýtu o Libuši nesledoval i v následujících desetiletích, třeba až do současnosti. Materiálu k tomu by bylo dost. Například moderní převyprávění v Urbanově novele Pole a palisáda nebo americko-český film The Pagan Queen. Ale třeba se mladý badatel dostane k analýze širšího korpusu relevantních literárních i jiných textů později.
Ukázka ve formátu pdf ke stažení zde.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.