Básník, překladatel a editor David Voda mluví o své skepsi ohledně literatury a nakladatelského „byznysu“ a především o časopisu Rub, který vydává a který podle něj už několikrát přežil klinickou smrt.

iLiteratura: Pátá publikace vašeho projektu Dobrý rub je pěknou příležitostí k ohlédnutí. První post na doprovodném blogu byl navíc zveřejněn před pěti lety… Jak se na „postsamizdat“ díváte dnes? Jaký má úspěch?
David Voda: Rub vznikl z čiré, destilované naivity a z obdivu ke Staré Říši a Tasovu. Před šesti sedmi lety mi v bývalé kanceláři mého otce v galvanické zinkovně v několika živelných vlnách pod rukama narostla sbírka několika pozůstalostí a vlastních sběrů. A v tomto rumraji katalogů, knih, ústřižků a všeho možného – Milan Blahynka jej nazval papírofágem – se začaly objevovat krátké nepublikované texty, které jsem chtěl pravidelně jako časopis tisknout na hrubé balicí papíry, jimiž u nás v továrně prokládáme pozinkované zboží. Tak vznikl Rub 1. Ve spolupráci s grafikem Janem Herynkem pak Rub krystalizoval. Dnes má náklad 400 ks, ISBN, barevnou přílohu na záložce, chystám mu webové stránky. Úspěch je přímo úměrný nulovému marketingu, mé skepsi ohledně literatury a nakladatelského byznysu a velmi omezenému času, jejž mu věnuji. „Grögerovský“ Rub 2 měl jistý dosah v regionu, dokonce z něho bylo citováno v tlustém jubilejním katalogu Muzea umění. „Poundovský“ Rub 3, který připravil Petr Mikeš, pak doplatil na mou nechuť ho propagovat a normálně distribuovat. „Ullmannovské“ Ruby 4 a 5 žijí svůj jepičí život spolu s J. A. Pitínského nastudováním Ullmannovy opery Pád Antikrista, a tedy s ním vystoupají kratičce i na parnas, když se budou 25. ledna prodávat na uvedení opery v Národním divadle v Praze.

iLiteratura: Zmíněný Petr Mikeš kdesi vypráví o americké edici Backwoods Broadsides, jejíž formát a způsob distribuce připomíná Dobrý rub: jde o tenké sešitky, které lze snadno rozesílat poštou…
David Voda: Ano, o tom mi také povídal. Jenže význam edice Sylvestra Polleta se s marginalitou Rubu nedá porovnat. První tři čísla měla být distribuována zdarma okruhu „předplatitelů“, jež měl Rub získat mezi přáteli a z blogu. Avšak při chaotickém vedení blogu a edice to skončilo katastrofou. Také byl nápad k novému číslu dávat po Demlově vzoru objednací bon ohlašující Rub další, ale všechno zkrachovalo. Vzácně někdo napíše mail, a tak mu Rub zdarma pošlu. Ovšem Rub už poněkolikáté přežil klinickou smrt, tak uvidíme.

iLiteratura: Jaké jsou tedy vyhlídky do budoucna (kromě webových stránek)? Na blogu je avizován Mandelštam… Problém zřejmě nebude v penězích: to by zřejmě byl celý projekt postaven jinak.
David Voda: Zrovna včera jsem potkal známého, který mi v nočním baru vpálil, že Rub nemá ksicht. Není prý zřejmé, je-li to časopis, nebo knižní edice, není vidět jasná ediční politika a odběratel či čtenář blogu se o edici nic kloudného nedoví. Myslím, že ksicht má, i když poněkud rozostřený. Ediční linie jsou přibližně tři: básně klasiků 20. století (n. c. kaser, Osip Mandelštam), umění českých Židů a Němců (Kurt Gröger, Viktor Ullmann), a potom edice, které mi připraví zajímaví hosté (viz spolupráce s Petrem Mikešem na Rubu 3 o Ezru Poundovi). S Miloslavem Topinkou chystám Rub o Rimbaudovi, s Petrem Kalačem výbor z korespondence Pavly Maternové a Pavly Moudré. Aktuální Rub 6 bude věnován 70. výročí popravy malíře Václava Chada, budou to vzpomínky a nikdy nepublikované Chadovy kresby a fotografie. Nedaří se mi přesvědčit překladatele, aby dokončil první český překlad Mandelštamovy Ódy, tj. textu, za nějž šel Mandelštam do gulagu. Sním o Frýbortových překladech Reného Chara…

iLiteratura: Nepomohla by „ksichtu“, propagaci a koneckonců i distribuci Rubu tradice „autorských“ večerů?
David Voda: Jednou cosi společného bylo pod hlavičkou United Samizdats of Olomouc (Zápalka, Rub, Sešito). Ale možná se vypravím letos do Tábora na festival Tabook. V Táboře totiž žije nejstarší z našeho rodu – generál Josef Voda, syn bratra mého dědy Stáni. Ten si mne asi pětiletého (jako poslední mužskou ratolest) tak v roce 1982 posadil na klín a řekl mi asi toto: „Chlapče, ať už se s tebou v životě stane cokoli, ať už se ocitneš kdekoli, drž se Lenina!“ Takže tak.

iLiteratura: V nakladatelství Fra jste vydal sbírku Sněhy a další  – co vaše básnická cesta? Nesetká se v některém z příštích Rubů s cestou nakladatelskou? 


David Voda: To teda ne. Ale ve Fra mi leží rukopis druhé sbírky. Tak věřím, že do léta vyjde.