Daniela Urbanová, která působí v Ústavu klasických studií Masarykovy univerzity v Brně zejména jako odbornice na jazyky staré Itálie a která v roce 2009 vydala společně s Václavem Blažkem na toto téma monografii Národy starověké Itálie, jejich jazyky a písma, završila v tomto roce své několikaleté bádání nad jiným tématem – latinskými defixemi, tedy „magickými“ nápisy, nejčastěji dochovanými na olověných destičkách, které měly nadpřirozeným způsobem ovlivnit jednání či zdraví osob i zvířat (lat. tabellae defixionum). Latinsky psané defixe, či zjednodušeně řečeno proklínací texty namířené jednak proti konkurentům, jednak adresované i jako prosby za dosažení spravedlnosti (či za seslání spravedlivého trestu na pachatele bezpráví), se v připomínané obsáhlé monografii představují českému odbornému publiku i širším zájemcům vůbec poprvé. Autorka do svého bádání zahrnula celý korpus dnes známých dochovaných latinských nápisů z celého území římské říše, jež pocházejí z doby 2. stol. př. Kr. až po 4./5. stol. po Kr.: od Itálie a Hispánie přes Británii a Galii až po starověkou římskou Afriku. Kniha je rozdělena na 13 obsáhlých kapitol: prvních sedm nejprve obecněji mapuje materiální základnu sledovaných textů, přináší typologie jednotlivých proklínacích formulí, druhů kleteb i proseb o spravedlnost a zabývá se i cíli a motivací jejich pisatelů; dalších šest kapitol je pak věnováno detailní analýze textů z jednotlivých provincií. Po samostatném závěru následují dvě přílohy, jež přetiskují v plném latinském znění a s přesnou lokalizací dnes dochovaný korpus latinských kleteb a proseb o spravedlnost (celkem 309 nápisů). Knihu uzavírá kromě bibliografie více než dvacetistránkové německé shrnutí, jež obsah monografie plnohodnotně představuje zahraničním zájemcům, a podrobně zpracované rejstříky. První české reprezentativní zpracování latinsky psaných proklínacích textů se bezpochyby stane významným zdrojem poznatků nejen pro klasické filology, ale i pro historiky či religionisty.