V roce 2013 si světová italianistika připomínala sedmisté výročí od narození Giovanniho Boccaccia, zakladatele moderní prózy, nejmladšího z trojlístku italských literárních velikánů Dante – Petrarca – Boccaccio. Česká kulturní scéna se ke světovým oslavám připojila hned několika počiny. Vedle těch literárních, literárněvědných a adaptačních (v rozhlase i na divadelních prknech) k nim patřilo třeba i vydání stříbrného pamětního medailonu „Giovanni Boccaccio“ v Pražské mincovně (připomeňme v této souvislosti vydání pamětní známky připomínající 700. výročí narození Francesca Petrarky před deseti lety). Nejvýrazněji se ale Boccacciovu výročí věnovala, jak jinak, oblast literární.

V loňském roce se na českých pultech opět objevil jeho Dekameron, který vydala hned dvě nakladatelství. Rebo Production připravilo vydání s bohatou obrazovou přílohou, tvořenou reprodukcemi uměleckých děl od středověku po baroko, Odeon připravil již čtvrté vydání této „lidské komedie“ v překladu Radovana Krátkého, bez dalších příloh či vyobrazení. Po dlouhé době byl navíc českému čtenáři nabídnut nový překlad zřejmě nejoblíbenější a nejznámější povídky z Dekameronu, Griseldy, od překladatelky Lenky Kováčové. Vydalo jej nakladatelství Vyšehrad v drobné publikaci zařzené do edice Krystal a doplněné komentáři a rozsáhlým doslovem Jiřího Špičky, jenž tuto povídku uvádí do širšího kontextu Boccacciovy tvorby. Stejný tým, tedy Kováčová – Špička, doplněný ještě Marcellem Bolpagnim, který se Boccacciovi soustavně a dlouhodobě věnuje, má na svědomí velmi zajímavou monografii s názvem Boccaccio 2013. Poetika Dekameronu a dva způsoby, jak být člověkem. Je to první česky psaná monografie reflektující moderní boccacciovskou kritiku a nabízející kromě úvodního přehledu celé Boccacciovy literární kariéry různé pohledy na jeho Dekameron se zvláštní pozorností k začátku a konci díla a dvěma morálním modelům, které tyto části Dekameronu nabízejí. Tomáš Matras v recenzi této monografie oceňuje zejména citlivou vyváženost mezi odborností a čtivostí, kterou doposud u studií podobného typu postrádal. Na jednoduché, ale atraktivní obálce knihy je otištěna reprodukce dřevořezu anonymního autora, převzatá z české knížky lidového čtení o Griseldě vydané v roce 1779 (tehdy ještě překládané jako Kryzelda), připomínající oblibu této povídky napříč staletími a literárními žánry. Ostatně zřejmě první český překlad Boccacciovy Griseldy (respektive Petrarkovy latinské verze Griseldy) spadá do první poloviny 15. století. Svědčí o tom tři dochované opisy tohoto překladu, z nichž nejstarší vznikl zřejmě někdy mezi lety 1459 a 1469. Významný český bohemista profesor Jiří Fiala nalezl dosud neznámé vydání textu vytištěné v Olomouci v roce 1779 a kriticky je vydal ve spolupráci se slavistkou Marií Sobotkovou a italianistou Jiřím Špičkou ve Zprávách z Vlastivědného muzea v Olomouci (č. 306, 2013, s. 55–88), což je další střípek do mozaiky českých oslav Boccacciova výročí.

Olomouc na Boccaccia zavzpomínala také výstavou. Tamní Vědecká knihovna totiž připravila výstavu s názvem „Slavné ženy Giovanniho Boccaccia“, na níž veřejnosti představila první německy tištěné vydání Boccacciova díla De claris mulieribus (O slavných ženách) z roku 1473, které dosud nebylo veřejnosti zpřístupněno. Toto vydání je součástí velmi cenné sbírky prvotisků z dílny ulmského tiskaře Johanna Zainera staršího, která je uložena právě v olomoucké knihovně. Knihovna k výstavě připravila také katalog, který kromě základních údajů o autorech prvotisku nabízí i interpretaci jeho výzdoby včetně četných obrazových reprodukcí.

Boccaccia si mohli připomenout také posluchači Českého rozhlasu na stanici Vltava, která vysílala sérii dvanácti příběhů z Dekameronu v režii Jaroslava Kodeše. Vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis vydalo audioknihu Giovanni Boccacio: Dekameron, na níž v režii Michala Pavlíka účinkují známí čeští herci. Na divadelních prknech bylo možné se s Boccacciem setkat díky inscenaci Dekameron, „nadčasovému vztahovému dramatu na motivy povídek historického bestselleru Giovanniho Boccaccia“, jak hlásají stránky Divadla Michala Vaňka, které inscenaci nazkoušelo v režii Ireny Vaňkové.

Je určitě dobře, že ani v českém prostředí nebylo toto významné literární výročí opomenuto a že se Boccacciovo jméno objevovalo průběžně a ve více souvislostech.

Bibliografické údaje ke zmíněným vydáním
Boccaccio, Giovanni. Dekameron. Přel. Radovan Krátký. Praha: Odeon, 2013, 661 s.
Boccaccio, Giovanni. Dekameron. Přel. Radovan Krátký. Čestlice: Rebo Production, 2013, 192 s.
Boccaccio, Giovanni. Griselda. Přel. Lenka Kováčová. Komentář a doslov Jiří Špička. Praha: Vyšehrad, 2013, 128 s.
Špička, Jiří; Bolpagni, Marcello; Kováčová, Lenka. Boccaccio 2013. Poetika Dekameronu a dva způsoby, jak být člověkem. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013, 144 s.
Fiala, Jiří; Sobotková, Marie; Špička, Jiří. Olomoucká Griselda. K 700. výročí narození italského básníka a novelisty Giovanniho Boccaccia (1313–1745). Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci, č. 306, 2013, s. 55–88.
Korhoň, Miloš (ed.). Slavné ženy podle Boccaccia. Katalog výstavy. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2014, 55 s.