Český knižní trh je naprosto zavalen a přehlcen severskými krimi, a tak je těžké narazit na něco, co by vynikalo. Kriminální romány jsou naplněny žánrovými stereotypy, jako je například postava stárnoucího komisaře, který se nečekaně zamiluje (do své kolegyně), nesmí chybět ani perverzní vražda založená na nějakém společenském tabu nebo minimálně sedmidílná románová řada.

Dinosauří peří dánské autorky Sissel-Jo Gazanové ze žádných podobných ohraností nevychází. Už jen samotný fakt, že deník Politiken autorku odvážně srovnává se světoznámým spisovatelem Peterem Høegem, přidává knize na atraktivnosti. A srovnání to zdaleka není liché. Čtenáře, které strhl Høegův Cit slečny Smilly pro sníh především thrillerovým napětím a neuvěřitelně encyklopedickými znalosti z velice úzké badatelské oblasti, jistě ze stejných důvodů nadchne i Gazanová.

Neotřelé prostředí fakulty biologie na kodaňské univerzitě a úzce specifické téma původu ptáků zaujmou i čtenáře, které současná krimi nezajímá, nebo ji dokonce odsuzují. Dinosauří peří se samozřejmě točí okolo vraždy, dokonce několika vražd, ale kriminální zápletka je jen jedním z pilířů, na kterých je příběh postaven.

S biology nejsou žerty
Nosným tématem je spor ornitologů a paleontologů o to, zda ptáci jsou, či nejsou potomky dinosaurů. Na poli této problematiky spolu dlouholetou zákopovou válku vedou dánský vědec Helland a americký biolog Clive Freeman. Helland vede diplomovou práci Anně Belle Norové, která se zabývá stejným tématem a rozlousknutí esenciální otázky o původu ptáků ji budí ze sna. Když je ale dva týdny před její obhajobou nalezen Helland mrtvý a prolezlý červy na půdě fakulty a krátce na to dojde i k další vraždě, bere Anna rozum do hrsti a sama si své kolegy z fakulty začíná pomalu proklepávat.

Anna se okamžitě stává jednou z hlavních podezřelých, což si však sama vůbec nepřipouští, neboť ji trápí spíš její osobní potíže: vztah k tříleté dceři, kterou vychovává sama, vlastní dětství a komplikovaný vztah k rodičům a mezilidská komunikace celkově. Tím se dostáváme k druhému pilíři románu, kterým je dítě trpící nedostatečnou péčí a láskou a jeho boj v dnešní společnosti rozpadlých mezilidských vztahů a prostředí podivných nedospělých a nezodpovědných existencí, gothiků, homosexuálů, masochistů a samotářů.

Gazanová čtenáře svými neuvěřitelně podrobnými informacemi o anatomii a původu ptáků vůbec nešetří. Už během čtení žasnete nad popisy zápěstních kůstek a podobných anatomických delikates, až nakonec zjistíte, že jsou tyto popisy naprosto exaktní. Sissel-Jo Gazanová totiž vypráví příběh ze svého prostředí, sama studovala biologii a napsala diplomovou práci na téma původu ptáků a spojitosti s dinosaury a zároveň se v té době starala o tříletou holčičku a řešila odchod svého přítele, otce dcerky.

Sissel-Jo Gazanová procestovala celý svět a proslavila se především psychologickými romány (Når man kysser i august, 1995, Když se líbáš v srpnu; Et barn for sig, 1997, Dítě; Vigtigt at vide om Ludmilla, 2003, Co musíte vědět o Ludmile), které převážně psala na cestách. V tomto titulu předvedla, že je ještě možné napsat krimiromán, který není klišé. Ale zároveň dokazuje, že kriminální zápletka je dobrá záminka pro inteligentní psychologický román, který se tak zpřístupní širšímu čtenářstvu.

Zajímavou okolností vzniku románu je jeho účel. Sissel-Jo Gazanová svůj nejúspěšnější román napsala z finanční nouze, potřebovala totiž rychle peníze na nájem. Paradoxně na něm ale pracovala čtyři roky. Od jeho vydání v roce 2008 se Gazanová na poli prozaické literatury sice odmlčela, ale vydala dva průvodce Berlínem, kde dlouhodobě žije (Min by Berlin, 2009, Moje město Berlín; Ta' med til Berlin, 2010, Pojeď se mnou do Berlína).

Doufejme, že dánská autorka Sissel-Jo Gazanová se u českých čtenářů nezařadí do kategorie „autorka severské krimi“, protože ona tuto kategorii překračuje. Nejenže z osmi knih, které vydala, spadá jen Dinosauří peří do žánru krimi, ale dokonce i tenhle žánr přesahuje. Navíc za knihu v roce 2009 obdržela čtenářské ocenění DR Romanprisen pro nejoblíbenější román Dánů. Román Helle Helle Na dně (Ned til hundene, přeložila Helena Březinová, Paseka, 2012) se téhož roku umístil až za ní.