Sandemose, Aksel

Aksel Sandemose

Norsko-dánský spisovatel Aksel Sandemose (1899–1965), vlastním jménem Axel Nielsen, se narodil jako syn dánského kováře a norské služebné v dánském Nykøbingu v severním Jutsku, kde také strávil dětství. V patnácti letech odešel na moře, pracoval jako námořník a na svých cestách zavítal do Ameriky, Kanady a Indie. Tato zkušenost velkou měrou ovlivnila jeho pozdější literární tvorbu.

Norsko-dánský spisovatel Aksel Sandemose (1899–1965), vlastním jménem Axel Nielsen, se narodil jako syn dánského kováře a norské služebné v dánském Nykøbingu v severním Jutsku, kde také strávil dětství. V patnácti letech odešel na moře, pracoval jako námořník a na svých cestách zavítal do Ameriky, Kanady a Indie. Tato zkušenost velkou měrou ovlivnila jeho pozdější literární tvorbu. V roce 1921 si změnil jméno na Aksel Sandemose. Po návratu do Dánska se oženil a vydal své první literární pokusy. Na počátku 30. let se s rodinou přestěhoval do norského Nesoddenu nedaleko Oslo a začal psát norsky. Za druhé světové války byl kvůli činnosti v protiněmeckém odboji nucen uprchnout do Švédska. Za války se rozvedl a po návratu do Norska se usadil se svou novou rodinou na farmě nedaleko Risøru. Přestože se narodil a zemřel v Dánsku, bývá považován za norského spisovatele.

Sandemose debutoval v roce 1923 dánsky psanou sbírkou Fortællinger fra Labrador (Povídky z Labradoru). Prvním jeho dílem v norštině (ovšem v riskmålu, variantě velmi blízké dánštině) je román En sjømann går i land (Námořník jde na pevninu) z roku 1931. Námořník Espen Arnakke, hlavní postava s autobiografickými rysy, se objevuje i v dalších Sandemoseho románech. Nejvýznamnějším z nich je Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor, 1933), obecně považovaný za Sandemoseho nejlepší dílo. Espen Arnakke v něm zkoumá, proč se před mnoha lety dopustil vraždy vylíčené v knize Námořník jde na pevninu. Jeden z vrcholů Sandemoseho tvorby představuje román Det svundne er en drøm (Minulost je sen, 1944), jenž vznikl ve švédském exilu. Sandemose se v něm opět vrací k tématu vraždy a zpytování vlastního svědomí. Do češtiny byl kromě knihy Uprchlík kříží svou stopu přeložen ještě dobrodružný román Vzpoura na plachetnici Zuidersee (Mytteriet på barken Zuidersee, 1963). Ve slovenštině vyšel čtenářsky oblíbený román Vlkolak (Varulven, 1958), jehož námětem je milostný trojúhelník. Svým útržkovitým a jakoby nahodilým stylem psaní se Sandemose vymykal tradičnímu norskému vyprávění.

Zákon Jante, jímž se řídí obyvatelé stejnojmenného dánského městečka z románu Uprchlík kříží svou stopu, vstoupil postupem času do slovníku celé skandinávské společnosti. Sandemoseho zajímaly následky střetu jedince a většinové společnosti: zákon Jante představuje nepsaná pravidla ve formě desatera potlačující individualitu jedince ve prospěch většinové společnosti. Pro vykreslení duševních pohnutek využíval Sandemose poznatků psychoanalýzy, jeho postavy proto bývají determinovány dětstvím na maloměstě a potlačováním přirozených pudů. Sandemose ve své tvorbě často čerpal náměty z vlastního života, fiktivní město Jante je obrazem jeho rodného Nykøbingu a zrcadlí dobovou maloměšťáckou morálku, kterou ostře kritizoval.

Dílo Aksela Sandemoseho
1923 Fortællinger fra Labrador
1924 Storme ved Jævndøgn
1924 Ungdomssynd
1924 Mænd fra atlanteren
1927 Klabautermanden
1928 Ross Dane
1931 En sjømann går i land
1933 Uprchlík kříží svou stopu (En flyktning krysser sitt spor)
1936 Vi pynter oss med horn
1937 Sandemose forteller
1937 Det stod en benk i haven
1938 Brudulje
1939 September
1940 Fortellinger fra andre tider
1944 Det svundne er en drøm
1945 Tjærehandleren
1946 Agnes min deilige sommerfugl
1949 Alice Atkinson og hennes elskere
1950 Eventyret fra kong Rhascall den syttendes tid om en palmegrønn øy
1958 Varulven
1960 Murene rundt Jeriko
1961 Felicias bryllup
1963 Vzpoura na plachetnici Zuidersee (Mytteriet på barken Zuidersee)
1965 Dans, dans Roselill