V polovině října navštívil Českou republiku švédský dramatik a prozaik Per Olov Enquist. Narodil se v roce 1934 v severním Švédsku, debutoval na počátku 60. let a dnes patří k mezinárodně uznávaným autorům. Již v roce 1969 obdržel Cenu Severské rady za román Legionärerna (Legionáři). K jeho nejúspěšnějším dílům patří romány Návštěva osobního lékaře a Kniha o Blanche a Marii, dramata Noc tribádek, Ze života žížal a Obrázkáři a scénář k biografickému filmu Hamsun, který vyšel i v knižní podobě. Všechna jmenovaná díla byla přeložena do češtiny. Do Prahy Enquist zavítal na pozvání kulturního centra Skandinávský dům a v rámci prvního ročníku festivalu Dny Severu se zúčastnil besedy moderované jeho dvorním překladatelem Zbyňkem Černíkem. Proběhla v pátek 15. října v Malém sále Městské knihovny v Praze za přítomnosti zhruba 80 posluchačů.

Enquist přijel v nejlepší formě – postarší prošedivělý pán se štíhlou postavou, bystrou myslí a příjemným vystupováním. Při pohledu na jeho klidnou tvář lze jen stěží věřit tomu, že se před lety léčil ze závislosti na alkoholu. Spisovatel se o své těžké životní zkušenosti nebojí mluvit otevřeně, což dokázal i v průběhu besedy. V budoucnu má v češtině vyjít autobiografický román Ett annat liv (Jiný život), za který Enquist v roce 2008 obdržel prestižní Augustovu cenu. Právě v něm je autorově období závislosti na alkoholu věnován značný prostor. Enquist začal knihu psát v první osobě, ale nebyl s textem spokojen, protože ho ich-forma nutila k autocenzuře. Po zhruba 70 stránkách přešel ke třetí osobě a najednou se text stal ostřejším a pravdivějším. Důležitým podnětem k napsání knihy bylo, že Enquist sám v literatuře nic podobného nenašel. Měl pocit, že spirálu stupňující se závislosti na alkoholu musí někdo popsat. Část besedy věnovanou tomuto tématu dokreslilo scénické čtení ukázky z knihy Jiný život v podání herce Městských divadel pražských Pavla Juřicy. Vybraná ukázka byla vtipná a naznačila, že se čeští čtenáři mají na co těšit.

Dalším tématem Černíkových otázek byly vzpomínky na spisovatelovo dětství a fakt, že z Enquistovy rodné oblasti Västerbotten pochází navzdory řídkému osídlení celá řada význačných spisovatelů jako např. Torgny Lindgren, Sara Lidman či Stieg Larsson.

Otázky Zbyňka Černíka se nedaly vždy považovat za dotazy, šlo spíše o konstatování a postřehy. Enquist přesto většinou reagoval pohotově a neměl problém se k věci vyjádřit. Chvílemi to dokonce vypadalo, že by si vystačil i bez moderátora. Enquist prozradil, že se cítí připraven napsat další knihu, ale chybí mu téma – všechna kolečka soukolí do sebe ještě nezapadla. Besedu uzavřelo poměrně dlouhé nepřekládané autorské čtení a dotazy z publika. Beseda se velmi líbila. O tom svědčila dlouhá fronta na Enquistův autogram i fakt, že se prodala většina knih, které bylo možno na místě zakoupit.